Právě jihlavské D.A.D. jsme si vybrali k rozhovoru a jak se můžete přesvědčit v následujících řádcích, řeč byla nejen o kapele, ale i o dalších věcech, které s muzikou ani moc nesouvisí. Rozhovoru se účastnili všichni přítomní členi D.A.D. tj.: Milan ?Dýža? Pařík ? bicí, Mirda Pařík ? kytara, zpěv, Pavel ?Begy? Bečka - kytara.
F_Hanka: Na úvod nám řekněte krátce historii kapely.
Pavel: Vznikli jsme v roce 1993 v červenci, zakladateli byli bubeník Milan, kytarista a baskytarista, to byl takovej dobrej pankáč a ještě náš bejvalej zpěvák, kterej s náma bohužel už nehraje.
Milan: Možná i bohudík..
Pavel: Protože se v roce 96 odstěhoval, takže už s náma nemohl zpívat. Jinak v tý době jsme hráli takovou punk-rockovou muziku, naše texty byli převážně za práva zvířat, proti chemii, která ovládla náš život a taky proti fašismu a rasismu. Tenhle styl jsme hráli tak do roku 96, kdy jsem v lednu nastoupil na vojnu. Pak to přišlo nějak samo, že jsme začli přitvrzovat, už jsme i ty texty nějak prostřídali, i když pořád máme v textech práva zvířat, pořád se tomu věnujeme, protože je to dost velkej světovej problém. Takže v tom 96, když jsem šel na vojnu, jsme přetvářeli celou kapelu, lidi se vyměnili, s basákem byli problémy, tak odešel a vzali jsem jednoho kámoše co s náma chodil na základku.
Když jsem byl na tý vojně, tak se Martin odstěhoval a přibrali jsme Mirdu, kterej se přidal i na kytaru ,takže jsme to vlastně obohatili o další kytaru no a začli jsme vyvíjet tuhle muziku. V 97 v březnu jsme natočili první demáč ?New Life Form? v Havlíčkově Brodě v Mega Sound studiu.
Milan: No a v únoru 98 jme natočili v Poličný druhej demáč, producenta nám dělal Blackie z Rootu. Tam už to bylo pěkný, to bylo lepší, jako s prachama a tak.
F_Hanka: A to jsou kazety originálky?
Milan: Jo, originálky
F_Hanka: CD nejsou?
Milan: Ne, nejsou. Nejsou peníze a ještě není kdo by to vydal. Kdyby jsme měli prachy tak si to uděláme.
F_Jirka: Takže Martin (EPIDEMIE rec.) byl ochotnej vydat jenom kazety?
Milan: Jo, vydal 500 kusů.
F_Hanka: A jaké jsou změny na druhém demu oproti prvnímu?
Pavel: Je to vlastně hutnější taky díky Blackiemu, kterej nám pomáhal s kytarama, změnil se celej vzhled kazety, změnili se texty i naše podání.
Milan: Řekl bych, že je to tvrdší a rychlejší.
Pavel: Má to víc energie a upustili jsme od takovejch těch pankovejch rifů, což možná někomu může zaznít na tom prvním demu.
Milan: Je tam 9 věcí, 2 instrumentálky a je to na půl česky, půlka v angličtině.
Pavel: Jak na prvním, tak na druhém demu nám pomáhala naše kamarádka, naše bývalá učitelka ze základní školy se zpěvama. Ona nás učila češtinu a hudební výchovu a někdy v tom 97 jsme jí nabídli jestli by náhodou nechtěla s námi zpívat a hrát na klávesy a ona to vzala, jenže nemá čas s náma koncertovat a jezdit, takže akorát do studia.
Milan: A je jí už 30.
Pavel: A je pěkná.
Milan: A nemá žádný děcko, ale je vdaná.
Pavel: Sváděli jsme jí všichni, ale dopadlo to špatně. Ona má starýho policajta. A dali jsme za ní litr jenom za auto, že tam přijela a za dvě hodiny to odzpívala a jela dom.
F_Jirka: Klávesy tam teda nenahrála?
Milan: Ne, ty nahrával Mirda s Blackiem.
F_Jirka: A na prvním demáči jsou klávesy?
Milan: Jo, tam je nahrávala Petra.
Pavel: Při nahrávání druhého dema náš bubeník vychlastal strašně moc piv.
Milan: On teď chlastá ještě víc, hovado, ukažme si na něj.
F_Hanka: Kde berete inspiraci pro tvorbu nových věcí, už jste to trochu nakousli?
Pavel: Bližší informace podá náš skladatel - textař Mirda.
Mirda: No, tak to je asi jako u každého, když skládá texty. To přijde samo. Prostě sedneš s papírem s tužkou. Většinou to je z vlastního života a z okolí, co se kolem tebe děje, co cítíš a tak.
Milan: Třeba tématem jedný nový věci, kterou jsme dneska hráli je, že měl Mirda nehodu, prostě srazil děcko, který mu tam vlítlo, tak vznikl vlastně ten text. Ale nemohl za to, rodiče si to děcko nehlídali. Řidičák má pořád, takže za to nemohl.
F_Hanka: Hrajete jenom v D.A.D. nebo máte ještě jiný aktivity, další kapely, projekty a tak?
Milan: Já ano. S klukama z MORGENGRY děláme takovej projekt, je to taková sranda. A teď budem ještě s Peťou z MORGENGRY dělat takovej nákej death metal pěknej, brutální.
Mirda: Jinak já chodim do práce, to je taky taková záliba.
F_Hanka: No, moc pěkná záliba?
Pavel: No já mam zálibu.
F_Jirka: Jo, ty vlastně chodíš na záchody na koncertech.
Milan: To tam napiš, že má úchylku.
Pavel: Néééé.
Milan: Na každým koncertě nebo kde jsme na nějaký akci, tak on to tam musí pokřtít a musí se tam vysrat.
Pavel: Nééé, opravdu , to tam nepiš.
Milan: To tam napiš to je pravda!!!!
Mirda: A jak sral Milan u Miluny v hospodě to tam taky všechno napište. Sral u Miluny v hospodě v Hošticích.
Milan: A sral? teda ztratil sem tam řidičák.
Pavel: Napište, kdo ho najde ať ho pošle na adresu k Paříkům.
Milan: Už je to pomalu rok a nenašli ho.
Mirda: No, každej má nějakou úchylku..
F_Jirka: Ale když to není násilný tak je to v pohodě.
Milan: No někdy je to násilný taky, ale když to nejde samo?
Pavel: Tak tomu musí člověk pomoct?ale o tom by se dalo povídat hodiny. Já mám různé metody provozu.
Mirda: Prostě nejaktivnější z nás je tady bicman.
Milan: Já mam aktivit mnoho.
F_Hanka: Jakou muziku posloucháte?
Mirda: Zaujali mě dost Lunetic, hrozně se mi to líbí. Prostě Lunetic ? Máma.
Milan: Co se mi líbí to poslouchám a je mi to jedno. Třeba poslouchám hodně vážnou hudbu, ta se mi líbí. Třeba Vivaldi a tak.
Ale je mi to jedno co to je, jestli je to třeba techno. Když se mi to líbí tak to poslouchám.
Pavel: Poslouchám to, co běží, poslechnu si co se dá. Taky hodně fandim a hodně poslouchám, i když se to v naší muzice neodráží a každej by se divil, poslouchám folkovou muziku. Mám svý miláčky Kameloty a pravidelně každej rok jezdim do Rapotic na jejich velký koncerty. Odráží se v tom to, že rád jezdima na čundry?
Mirda: No, dobře, Lunetiky beru zpátky. V poslední době poslouchám Moonspell, Therion?
F_Jirka: Jak to, že vám chybí basa, byla vůbec nahrávaná?
Mirda: Ještě tak dva měsíce potom, co jsme přišli ze studia s náma odehrál basák Milan Hejný.
Milan: To byl hodně dobrej basák.
Mirda: Dobrej basák to jo, ale potom nám to nějak neklapalo.
Milan: Ale teď už nám to zase klape, teď už se zase kamarádíme.
F_Hanka: A sháníte basáka?
Všichni: Sháníme, ale nemůžeme sehnat. Basáci nejsou.
F_Hanka: Sledujete undergroudovou scénu, ziny a tak?
Milan: Já jo.
F_Hanka: A máš nějaký nejoblíbenější?
Pavel: Folk-rock (smích).
Milan: Asi PAYO a IN DEED HELL. To jsou asi dva takový dobrý. Teď mi právě přišel novej PAYO, ten mě hodně potěšil. Je tam žebříček 32 kapel a my jsme 9., pozor, musím se pochlubit, máme z 10 bodů 9. Jsem velice rád, potěšil mě.
Tyhle dva ziny mají fakt úroveň, ale i ostatní jsou dobrý. Hlavně, že si počteš a tak.
F_Jirka: Znáte nějaký lidi z jihlavskejch kapel, spolupracujete s někym?
Milan: Známe všechny, PARRICIDE, MORGENGRY?, u nás je dost kapel.
Pavel: XIII. století, který se bohužel rozpadlo ?
F_Jirka: Jak to u vás vypadá s koncertama, pořádáte v ?Áčku??
Milan: V Áčku občas děláme koncerty. A taky u nás v dědině, v Kamenný. Tam taky bejvaji hodně punkový koncerty.
F_Jirka: A choději lidi?
Mirda: Do tý Kamenný víc než do Jihlavy do Áčka.
Milan: Na těch punkovejch kapelách tam teď bylo přes 200 lidí.
Pavel: Punk má u nás kořeny, je to tam zakořeněný a vždycky se tam sjíždělo nejvíc pankáčů.
Mirda: Když jsme tam dělali naposled akci tak to šlo, bylo tam dost lidí.
Milan: My jsem tam pozvali DARK a byla to dobrá akce. Nebo teď, když jsme křtili v áčku tak tam byli SILENTI a taky přišlo dost lidí. No, dá se to. Ale jak kdy.
F_Hanka: Jak se vám hrálo tady na Žižkovi?
Pavel: Bomba.
Milan: Úplně perfektní koncert, po třech měsících co jsme teď nehráli úplně super, máme z toho radost.
Pavel: Až na tu krávu co na mě vylila pivo. Jestli to vůbec byla holka, já nějak nevim k čemu bych to přirovnal ?jestli jste třeba viděli film Godzilla.
Milan: No prostě perfektní, suprovej koncert.
F_Hanka: Takže váš absťák byl uspokojen?
Milan: Jo, už vím co mi chybí. Koncerty.
Mirda: No stálo to za to motat se dvě hodiny po Táboře. My jsme tady teda už asi před rokem hráli, ale dneska jsme sem nějak nemohli trefit.
Milan: Ale fakt suprovej koncert, přijedem rádi zas. Jeden z nejlepších koncertů dalo by se říct, no fakt.
F_Hanka: Máte nějakou veselou historku z koncertů nebo z natáčení ???
Mirda: Když jsme jeli hrát do Uherskýho Hradiště, tak na dálnici byla zácpa jako prase, všude auta a Begymu se chtělo hrozně chcát. Už držel chcaní asi půl hodiny, tak vyleze z auta postaví se doprostřed takovýho pěknýho srázu co tam byl a chčije.
Pavel: No všude lidi a tak, ale nedalo se to vydržet
Mirda: Za náma v autě nějakej maník, nějakej boss s modelkou a modelka pořád nakukovala a když se na ní on podíval tak dělala jako že nic, dělala, že se tam nedívá.
Pavel: Protože jsem jí asi něčím ohromil. A nebo ve Volyni. Já jsem tam seděl, přišel tam ke mně nějakej kluk a začal se se mnou bavit, něco tam řikal a já jsem mu odpověděl pouze svojí ?dobrou? angličtinou. Pořád jsem na něj valil angličtinou. A on jenom přitakával a byl úplně v jinym světě, myslel si že mluví s anglánem. Byl úplně šťastnej, vzal tam kamarády ať si mě jdou poslouchnout, že jsem přijel z Ameriky. Tam pořád hlouček lidí a on se pořád snažil se mnou domluvit, já jsem prostě nechápal. Pak bohužel přišla jedna slečna a ta uměla anglicky, ale úplně perfektně, a ta mě dostala na kolena, takže jsem musel prozradit, že anglicky vůbec neumim, v životě jsem nebyl v žádný zemi kde se mluví anglicky. Takže takhle se to prozradilo. Ale v tu chvíli ten kluk byl z toho úplně na prášky, když zjistil, že anglicky vůbec neumim.
Jinak těch historek je víc, ale to si hned nevzpomenem. Kolik jsme vypili piv a s kolika holkama jsme byli to se nedá ani spočítat.
Milan: No, to by se dalo spočítat.
Mirda: Mě z toho vynechte.
Milan: No, on je zaláskovanej, to je odepsanej člověk.
Pavel: Podpantofláč.
F_Hanka: Kam se bude ubírat vaše další tvorba?
Milan: No, to můžu říct. To co jsme hráli dneska, tak to je vlastně nová tvorba. Hráli jsme asi tři starý písničky, jinak je to všechno nový. Já bych řek, že je to o hodně tvrdší než ta druhá kazeta. Tu jsme natočili v únoru a vyšla až v červenci (98).
Pavel: Já bych řek, že v těch skladbách se odráží, jakou máme kdy náladu. Když dostaneme pecky od života, tak je to tvrdý, a když je to milující a podobně, tak jsou to ladný skladby, romantický.
Milan: Těch tam teda moc není.
Pavel: Protože spíš dostáváme ty pecky.
F_Hanka: Na kdy plánujete další album?
Milan: Buď teď před létem anebo až na podzim. My nemáme prachy. Jsme jenom tří a když půjdeme zase do Poličný, tak to je zas takovej 17000,-.
Pavel: Tak to abychom tam nechali všichni vejplatu.
Milan: No jak kdo. Já asi dvě. Takže asi spíš na podzim.
F_Jirka: Jakej je rozdíl mezi tou novou tvorbou a už vydanejma kazetama?
Milan: První to bylo takový pomalejší, to druhý už je rychlejší, tvrdší a hutnější a to třetí bude ještě tvrdší.
Mirda: A v každym případě chceme zase Blackieho jako producenta, protože to je dobrej, pohodovej člověk .
F_Jirka: A jak je to s distribucí vašich kazet?
Milan: Distibuci prvního dema jsme si dělali sami, protože jsme si ho sami vydali. Obesílal jsem všechny distributory, s některejma jsem vyměňoval a nebo jsem jim poslal kazety a oni mi poslali prachy, když se to prodalo. O distribuci druhýho dema se stará Martin. Nám dá ňáký kazety a když nám dojdou, tak nám dá další. My si prodáváme kazety akorát na koncertech, jinak to dělá všechno on.
F_Hanka: A jak jste se k Martinovi vlastně dostali?
Milan: My se známe už dlouho, asi od 93 roku. Já jsem mu poslal ?New Life Form?, to se mu líbilo a když jsme nahráli to druhý, tak už jsme vlastně věděli, že nám to vydá, protože se mu to zalíbilo. A budem rádi když nám vydá i to další. Ale moc se mu nechce.
Pavel: Protože u něho v tý firmě běží grindcorový kapely a na tom hodně vydělává. My jsme taková kapela na který se moc nevydělá a nevydělá na nás ani on.
Milan: Fakt doufáme, že nám to vydá.
F_Hanka: Co si myslíte o VIAGŘE?
Pavel: Zatím tento preparát nepreferuji, protože zatím mám v sobě zdravé síly a zdravej kořen po tátovi, kterej je sexuálně aktivní i v 50 letech, takže u mě to ani,doufám, nebude hrozit. Takže zatím Viagru nepotřebuju používat.
Milan: Já těž ne.
Mirda: Děkuji, nepotřebuji.
F_Hanka: A co třeba až vám bude padesát?.?
Milan: To vim naprosto přesně. V 50 už tady nebudu.
F_Hanka: A co když jo?
Milan: To bych asi šel do toho. Jenže to už bude dávno něco jinýho.
F_Hanka: Máte nějaký životní sny a jaký?
Milan: Tak můj sen je, abych nemusel dělat a mít svoje nahrávací studio.
F_Hanka: Ale to je sen většiny muzikantů , ne?
Milan: Ne, kluci nechtěji nahrávací studio. Já chci. A taky aby to s kapelou klapalo aspoň tak, jako do teď. A taky aby bylo víc koncertů.
Mirda: Já bych chtěl do budoucna takovejch 13 ? 14 dětí, 20 ? 30 psů, stádo ovcí a ňákej obrovitánskej barák.
Pavel: Můj takovej velkej sen je, abysme žili bez válek, aby byl klid a vládla pohoda, aby nebyly stresový situace, který prožíváme denně. No, a taky aby na tom byly dobře zvířata, který máme rádi a milujeme.
F_Hanka: A který nejvíc?
Pavel: Psi.
Mirda: Begyho.
Milan: Kočky. My máme teď krásný nový kotě, takový maličkatý.
Mirda: Já taky psi, my máme zase tři malinkatý štěňátka. Nechcete někdo štěně?
Pavel: Pak mám ještě jeden takovej sen, kterej si myslim, že se brzo splní a to strávit noc s Gillian Anderson.
F_Hanka: Nakonec můžete něco vzkázat fanouškům?. Máte slovo.
Milan: Máme vás rádi, choďte na takový akce jako byla ta dneska tady v Táboře, protože to bylo úplně nejlepší.
Mirda: A taky kupujte naše kazety.
Milan: To je potřeba, aby nám tu další Martin vydal. Jsme rádi, že jsme tady byli, díky.
