Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

CD 2014, vlastní náklad / atmospheric sludge/doom / Polsko

Děkuji náhodě, díky níž jsem měl před nedávnem možnost přiblížit placku polských psychošů SIGIHL. Ač to nebylo záměrem, celkově recenze asi moc příznivě pro kapelu nevyzněla, ale v reakci na to se ozval jejich zpěvák (K-vass), který je umělecky nadstandardně aktivní, a po krátké komunikaci mi poslal album jednoho ze souborů, v nichž je činný – debut „Descent“ zatím nepříliš známého sdružení MOANAA. A že se mi díky této souhře náhod dostala do rukou laskomina! Tak, jak je rozdílná hudba obou zmiňovaných kapel, je diametrálně odlišné i mé nadšení z jejich počinů. Zatímco (ne)hudba zaznamenaná na prvotině SIGIHL je mírně řečeno poněkud masochistická a schizofrenní, plnohodnotný debut pozoruhodných MOANAA je učiněným balzámem na duši (alespoň tu mou).

Aby to teď nevyznělo, že vše v MOANAA má pod taktovkou K-vass (kromě výše zmíněných šílenců SIGIHL je jeho jméno spojeno i se spolky PSYCHOTROPIC TRANSCENDENTAL, GOT NO SOUL PROJECT, UNIPOLAR MANIC – DEPRESSIVE PSYCHOSIS, STROMMOUSSHELD, BLAMER, a je na smeknutí, jak dokáže svůj projev přizpůsobit potřebám té či oné družiny). Naopak, do rozjeté kapely naskočil až v loňském roce, a navíc jeho hlasivky nejsou jediné, jež na „Descent“ oblažují naše slechy. Nebyl tudíž ani u jejího založení v roce 2008, kdy se talentovaní muzikanti Łukasz cHooDy Kursa (kytara) a Marcel Łękawa (bicí) rozhodli přivést k životu seskupení, v němž by dali průchod svým hudebním vizím, a neuslyšíme ho ani na prvním studiovém počinu kapely, jímž bylo eponymní EP z roku 2010, na němž se o vokál postaral týpek s romantickým pseudonymem Anaal. Jak znělo EP nevím, ale plnohodnotný debut „Descent“ je dle mého trefa do černého. Je poněkud nelehké tvorbu MOANAA někam jednoznačně zařadit, v promo materiálech se dočtete o hudbě oscilující někde mezi doomem, sludge, psychedelií, post-rockem, post-metalem, a o jakémsi souznění kapely s polskou post-scénou, až by se z toho jeden skoro post-ral a spíše se nechal odradit. A to by byla chyba. Řečeno po lopatě, MOANAA produkuje atmosférickou a hluboce emoční hudbu, která je postavená převážně na kontrastech křehké akustiky a tvrdé kytarové obhroublosti, jdoucí často ruku v ruce s tajuplně zasněnou jemnou disonancí. Píšu převážně, protože muzika není koncipována vyloženě jen na střídání jemnějších a drsnějších poloh, a už vůbec ne takovým způsobem, jak to činí většina podobných interpretů, třeba i zvučnějších jmen. Zde nenajdeme žádnou nasládlost, prvoplánové melodie a líbivost, násilně vyvolávanou něhu a romantiku, kontrast za každou cenu, a zcela absentují i jakékoliv náznaky laciné bombastičnosti či pompy. Projev kapely je neuvěřitelně upřímný a věrohodný, křehký i hluboký, dokáže konejšit i být syrový jak zuhelnatělá mrtvola schovaná mezi lány ovívanými větrem. Při poslechu alba „Descent“ prožíváte širokou škálu emocí, s kterými MOANAA nakládají opravdu mistrně bez potřeby uměle vyvolávat plačky. Kytaristé umí pracovat jak s akustickými náladami, jimiž vás „zpracují“ a následně dovedou k vytrysknutí vygradovaných emocí skrze různě zabarvené tvrdě kytarové hradby, tak i se samotnou skladbou a její stavbou. Ač je album poměrně dlouhé, ani při jednom z nesčetných poslechů jsem neměl pocit, že je zde něco navíc nebo že bych na chvíli „vypadl ze hry“. Ale samozřejmě nejen oni mají zásluhu na konečném zdárném výsledku, rytmika je taktéž skvostná a citlivě promyšlená, a nezanedbatelnou položkou jsou oba zpěváci, kteří naprosto nenásilně a organicky „zkrášlují“ hudbu svým projevem, ať už jde o hrubší skoro deathový chraplák, čistý zpěv či (ne)čistý řev. To vše podpořené velice slušným zvukem a produkcí dává dohromady celek, jenž se nebojím označit za vynikající.

Pomyslnou třešničkou na lahodném dortu je grafické provedení obalu, a popravdě řečeno, jiný front cover si už k albu představit ani nedovedu, a i díky tomuto faktoru je zřejmé, že skupina neponechala nic náhodě a vše promyslela do posledního detailu. MOANAA mě svým debutem dostala a velice příjemně překvapila, a myslím, že si zaslouží pozornost všech vnímavých posluchačů. Bývá občas zvykem začínající kapely a jejich prvotiny k někomu/něčemu přirovnávat, ovšem v tomto případě jde podle mě o natolik osobité dílo, že si nezaslouží přirovnávání a pomyslného označení z plagiátorství. Skvělý počin.

Seznam skladeb:
  1. Sunset Growing Old
  2. Repulsive
  3. Lit
  4. Zero
  5. Lost in the Noise
  6. Ion...
  7. ...Mills
  8. Away

Čas: 59:36

Sestava:
  • K-vass – zpěv
  • Maciej Proficz – zpěv
  • Łukasz cHooDy Kursa – kytara
  • Michał Pilik – kytara
  • Damian Cichy Olearczyk – basa
  • Marcel Łękawa – bicí

http://moanaa.bandcamp.com/
https://myspace.com/moanaaband
https://www.facebook.com/Moanaaband


Zveřejněno: 31. 07. 2015
Přečteno:
3434 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Prepil | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář