MORTIFILIA - The Great Inferno

21.7.2015, Vídeň – Arena Wien

Na Brutal Assault už nějakou dobu z různých důvodů nejezdím a po potvrzení NUCLEAR ASSAULT do jeho line-upu mi bylo jasné, že turné „Final Assault 2015“ k nám nezavítá. Jednu z nejzásadnějších thrash metalových kapel jsem nikdy neviděl a okamžitě jsem začal vymýšlet, kam na ně vyrazit. Jako nejlepší možnost se rýsovala Vídeň. Turné měli absolvovat i M.O.D., jenže Milano si postavil hlavu a z celé štace sešlo. Celkem mě to zamrzelo, ale NUCLEAR ASSAULT byli přeci jen největším pokušením. Nakonec po různých dohodách a nedohodách jsme dali dohromady šest lidí – Žakyn, Anet, Lukáš, Ozz, Harry a já. Dodávka objednána a v úterním odpoledni (po tradičně luxusním obědě v písecké indické restauraci) za velkého vedra vyrážíme ve dvě po poledni. Cesta probíhá relativně v pohodě, popíjíme, kecáme a za chvíli jsme v Rakousku. GPS nás trochu prohnala nedaleko Vídně kolem Dunaje, kde nás nenavedla na most, ale na přívoz, ale i tohle jsme zvládli. Kolem půl sedmé se proplétáme vídeňskými ulicemi, abychom za chvíli zakotvili před místem konání. Tím je Arena Wien a nejedná se o žádnou arénu, ale spíše o komplex pro kulturní využití. Jsou zde kromě barů a hospody prostory pro ubytování kapel. Nechybí obrovská venkovní stage i klubová. Dnešní koncert se pak konal ve vzdálenější budově, která disponovala vlastním barem, soc. zázemím a prostory pro zhruba 400 lidí. Usedáme venku ke stolu a nasáváme předkoncertní atmosféru. Po chvíli ulovíme společné fotky s mistrem Dannym Lilkerem a čekáme, až dorazí naši jediní a poslední kamarádi dnešního večera. Z nedaleké Bratislavy dorazili Boris s Tapyrem a tak je zase o něco veseleji a je radost pokecat. Zvlášť, když se vidíme prakticky ve tříměsíčních intervalech (úsměv). Na devátou jdeme do klubu, necháváme se orazítkovat a Tapyr kupuje cenově pěkně napálený pivka (v Písku to vyrovnáme, haha). Všude je šílený vedro. Takový, jaký jsem na koncertě snad ještě nezažil… Merch docela pálka – nové čtyřskladbové EP „Pounder“ za 15 éček je fakt dost. Venku je vedro, ale přeci jen o něco lépe než uvnitř, kde jsme okamžitě zpocení. Čekáme tak u zadního vchodu než se začne hrát.

Jako support se objevili rakouští thrasheři INSANITY ALERT. Mlaďáci jsou z téhle party, která má na kontě kromě EP zatím jen jednu velkou desku z loňského roku, docela na větvi. Mně z nahrávek INSANITY ALERT až moc okatě připomínají MUNICIPAL WASTE. Také na pódiu to tak vypadá. Od začátku do nás kluci pumpují přímočarý crossover/thrash starého střihu. Je to dobré, chytlavé, energické, ale postrádám tam něco navíc. Zpěvák-frontman je ale parádní showman a pomáhal si i pomocným cedulkami s vtipnými nápisy. Na závěr celého setu přišel cover „Run to the Pit“ – předělávka jedné z nejslavnějších skladeb od IRON MAIDEN. Pot tekl proudem a půlhodinka s INSANITY ALERT byla za námi. Slušný koncert s trochu horším zvukem. Doma to asi moc poslouchat nebudu, ale naživo to klukům sype velmi dobře.

Po pauze, kterou trávíme venku, už se na podium objevuje velké logo hlavních protagonistů večera. NUCLEAR ASSAULT je jedna z posledních amerických thrash legend, kterou jsem ještě naživo neviděl. Natož v klubu, kde je odhadem 250 fans. V obrovském vedru to NUCLEAR ASSAULT odpálili ve velkém stylu – „Rise from the Ashes“, „Brainwashed“ a „F#“. V tom vedru mlátím hlavou v první řadě a sleduju celou čtveřici z půlmetrové vzdálenosti. Žel, vpředu je zvuk dost mizerný a tak se přesunuji do poloviny sálu, kde už je to výrazně lepší. Celkově je zvuk trochu zahuhlaný a kytarová sóla sotva slyšitelná, ale jinak jsem spokojen. A to především se zpěvem. John Connelly zpívá jako za mlada. Žádné roky se na něm nepodepsaly a jeho tolik charakteristický ječák dělá kapelu kapelou. Snad jen tou vizáží bych ho nepoznal. Obtloustlý padesátník v rybářské vestě a sandálech (úsměv). Danny Lilker je naopak stále stejný – vysoký, vysmátý a prohnutý praotec žánru. Druhý kytarista Scott Harrington jako jediný není z osmdesátkové sestavy, ale do tohoto kvarteta zapadá perfektně. Velké uznání pak zasluhuje prošedivělý Glenn Evans za bicími. Ten předvedl nadlidský výkon, až mi ho v tom neskutečném vedru bylo líto.

NUCLEAR ASSAULT s lehkostí a bez jakéhokoliv protahování zahráli jedenáct skladeb, které až na dvě (z nového EP „Pounder“) pocházely z prvních tří legendárních alb – „Game Over“, „Survive“ a „Handle With Care“. Následovala pauza, která přišla vhod jak kapele tak i nám. Zkrátka pánové už nemohli, protože tohle byly skutečně extrémní podmínky. Po cca 15 minutách však polití živou vodou přišli dohrát zbytek svého vražedného setu. Nevypustili jedinou skladbu a do všech šli na maximum. Především pak „grindcore“ vložka Dannyho Lilkera se skladbami „My America“ a „Hang the Pope“ byla jedním z vrcholů koncertu. Ten zakončily dvě nesmrtelné flákoty – „Trail of Tears“ a „Technology“. Definitivní konec. Totálně promočení dáváme ještě pivo a rozdýcháváme se. NUCLEAR ASSAULT mi splnili dlouholetý sen. Konečně jsem viděl kapelu, která je jednou z těch, kvůli kterým poslouchám thrash metal. Díky! Teď už zbývají DARK ANGEL a stále mrtví VIO-LENCE... (úsměv). Loučíme se s Borisem a Tapyrem, skáčeme do dodávky a míříme k domovu. GPS nás u Dunaje opět vyškolila, ale i tentokrát jsme to zvládli. Někdo usíná, někdo paří na ENFORCER a starou SEPULTURU, ale nakonec stejně všichni odpadneme. V půl 4 ráno jsme v Písku. Kafe v nonstopu a pak už jen cesta do pelechu. I přes to šílené vedro tenhle výlet stál za to. Viděli jsme totiž NUCLEAR ASSAULT!

Zveřejněno: 28. 07. 2015
Přečteno:
3248 x
Autor: Peťan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář