HAGL je na hudebním poli zcela novým pojmem, tedy alespoň ten skandinávský, protože stejnojmenná kapela funguje i v Rusku. Ta norská vznikla v roce 2011 a ihned po založení začalo trio muzikantů (kteří souběžně fungují i v jiných kapelách a několika prošli i v předchozích letech) tvořit své vlastní skladby v duchu pravého norského black metalu. O tři roky později dostali nabídku od Folter Records na vydání již nahraného CD. Právě této příležitosti kapela využila a předposlední den měsíce března spatřila světlo světa, nebo spíše temno soumraku, nahrávka „Lenket til Livet“, která nakonec doputovala i do mého přehrávače.
Dle obalu by se bez obav mohlo zdát, že se v lyrice bude opěvovat hlavně krása panenské přírody a chlad okolních skal neozářených sluncem. Když jsem překladačem prohnal názvy skladeb, tak to spíš vypadá, že mi, stejně jako všem ostatním, kteří nevládnou znalostí norského jazyka, nezbývá, než věřit kapele a propagačním materiálům. Neboť právě tam se píše o tom, že se texty točí především kolem nihilismu a temnoty. Nicméně booklet je zpracovaný velmi vkusně. Nechybí veškeré texty v gotickém orámování, fotka zmalovaných členů a základní informace. Přesně tak, jak jsme u těchto spolků zvyklí.
Pokud mám hovořit sám za sebe, tak zodpovědně můžu říct, že temné spolky hrající ve středním až pomalém tempu moc nemusím. Většinou je to způsobeno tím, že se za pomalým tempem schovává to, že muzikanti své nástroje moc neovládají. Tím samozřejmě nechci říct, že do této kategorie spadá kde kdo. Pro mě je důležité, aby mi hudba navodila nějaký pocit. Ať už dobrý, nebo špatný. Je totiž spousta spolků, ale jen některé mají ten dar říci tóny přesně to, co chtějí. A právě tyhle squadry budou ty, ke kterým se během několika let či celého života budu vracet. Žel HAGL se s právě recenzovanou nahrávkou do kategorie nezapomenutelného nezařadí. Nemůžu říci, že by muzikantům chyběly nápady, ale ne jich vzhledem k délce alba dostatek. Hudba plyne ve středních tempech, nechybí melodie ani jistá epičnost, chybí více rychlých pasáží. Možná by pro příště bylo lepší hodinu zkrátit na polovinu a právě ty záchytné body, na které se musí někdy dlouho čekat, poskládat více nahusto. Takhle se na každý světlý okamžik dlouho čeká, pak přijde a záhy zase kamsi odpluje... Faktem ale zůstává, že aspoň do poloviny si poslech docela užívám. K tomu přispívá i vysoká kvalita zvuku, na kterou jsme z těchto končin už dlouhou dobu zvyklí.
Když si tak dávám všechny klady i zápory dohromady, nemůžu říct, že by „Lenket til Livet“ byl nějaký propadák. Ale právě jeho délka pohřbívá touhu slyšet jej znovu. Ruku na srdce, kdo dneska bude sedět hodinu v křesle a poslouchat nahrávku, která není špatná, ale není ani skvostná. Je to i můj případ, vím, že právě kvůli přepálené délce mě v půli, nebo kousek za ní, přestane bavit. Pro tentokrát lehce nadprůměr, protože zajímavé nuance tam opravdu jsou. Snad se příště pánové nad stopáží zamyslí a přihlásí se s materiálem, který zaujme po celou (kratší) hrací délku.
Seznam skladeb:
Čas: 56:52
Sestava:
https://www.facebook.com/haglbyge
http://www.folter666.de/
Dle obalu by se bez obav mohlo zdát, že se v lyrice bude opěvovat hlavně krása panenské přírody a chlad okolních skal neozářených sluncem. Když jsem překladačem prohnal názvy skladeb, tak to spíš vypadá, že mi, stejně jako všem ostatním, kteří nevládnou znalostí norského jazyka, nezbývá, než věřit kapele a propagačním materiálům. Neboť právě tam se píše o tom, že se texty točí především kolem nihilismu a temnoty. Nicméně booklet je zpracovaný velmi vkusně. Nechybí veškeré texty v gotickém orámování, fotka zmalovaných členů a základní informace. Přesně tak, jak jsme u těchto spolků zvyklí.
Pokud mám hovořit sám za sebe, tak zodpovědně můžu říct, že temné spolky hrající ve středním až pomalém tempu moc nemusím. Většinou je to způsobeno tím, že se za pomalým tempem schovává to, že muzikanti své nástroje moc neovládají. Tím samozřejmě nechci říct, že do této kategorie spadá kde kdo. Pro mě je důležité, aby mi hudba navodila nějaký pocit. Ať už dobrý, nebo špatný. Je totiž spousta spolků, ale jen některé mají ten dar říci tóny přesně to, co chtějí. A právě tyhle squadry budou ty, ke kterým se během několika let či celého života budu vracet. Žel HAGL se s právě recenzovanou nahrávkou do kategorie nezapomenutelného nezařadí. Nemůžu říci, že by muzikantům chyběly nápady, ale ne jich vzhledem k délce alba dostatek. Hudba plyne ve středních tempech, nechybí melodie ani jistá epičnost, chybí více rychlých pasáží. Možná by pro příště bylo lepší hodinu zkrátit na polovinu a právě ty záchytné body, na které se musí někdy dlouho čekat, poskládat více nahusto. Takhle se na každý světlý okamžik dlouho čeká, pak přijde a záhy zase kamsi odpluje... Faktem ale zůstává, že aspoň do poloviny si poslech docela užívám. K tomu přispívá i vysoká kvalita zvuku, na kterou jsme z těchto končin už dlouhou dobu zvyklí.
Když si tak dávám všechny klady i zápory dohromady, nemůžu říct, že by „Lenket til Livet“ byl nějaký propadák. Ale právě jeho délka pohřbívá touhu slyšet jej znovu. Ruku na srdce, kdo dneska bude sedět hodinu v křesle a poslouchat nahrávku, která není špatná, ale není ani skvostná. Je to i můj případ, vím, že právě kvůli přepálené délce mě v půli, nebo kousek za ní, přestane bavit. Pro tentokrát lehce nadprůměr, protože zajímavé nuance tam opravdu jsou. Snad se příště pánové nad stopáží zamyslí a přihlásí se s materiálem, který zaujme po celou (kratší) hrací délku.
Seznam skladeb:
- Askefast
- Den sorte porten
- Ulvehyrde
- Fra kulden til flammene
- Helvete ligger så i lende
- Ondskapt
- Liksoek
- Sjelefiend
- Vardogn
- Endelikt
Čas: 56:52
Sestava:
- Gheist – bicí
- Malphas – kytara, baskytara, mellotron
- Sorath – zpěv
https://www.facebook.com/haglbyge
http://www.folter666.de/
