TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

CD 2014, vlastní náklad / thrash metal / Česko

FALL A PREY jsou původně olomouckou, nyní možná spíše vyškovskou nebo v jistém smyslu snad i česko-německou kapelou, neboť s tou geografií je to u nich složitější.

Roku 2011 jim vyšla prvotina „Atheist“, o níž jsem tehdy napsal: „Olomoučtí FALL A PREY se na svém debutovém počinu pokoušejí o tvrdší metal, jehož ostřejší způsob zpěvu odkazuje především thrashmetalovým směrem. Předností nahrávky jsou výrazná kytarová sóla či kvalitní zvuk, to však nemůže stačit. Skutečnost, že pánové uspěli v jakési podřadné soutěži, je sice hezká, jenže většina soutěží za mnoho nestojí a úspěch v nich není ještě známkou kvality. Skladby se vyznačují nejen nevýrazností a vzájemnou zaměnitelností, ale především jistou křečovitostí. Zatímco některé pasáže znějí slibně, jinde vyloženě padá řemen a dostavuje se pocit kostrbatosti až trapnosti. Když se vokalista v baladě "The Trail" pokouší o čistý zpěv, odhaluje tím své zřetelné limity, ještě větší slabinou je však stereotypní projev hostujícího bubeníka. Soubor naštěstí mezitím našel nového, což by rozhodně mělo znamenat potřebný krok k něčemu lepšímu.“

Co se za uplynulou dobu změnilo? Především se snad dobře osvědčil onen zmíněný nový bubeník, jehož práce za soupravou působí mnohem přesvědčivěji než u jeho hostujícího předchůdce. Naopak zpěvákův projev zůstává žel podobně tuctový a nevýrazný jako samotná hudba, byť ta oproti debutu vykazuje alespoň menší zlepšení. Silně převažující thrashmetalový styl sice zůstává na pořadu dne, někdejší pocit kompoziční kostrbatosti a křečovitosti byl ale částečně odvětrán a nahrazen zřetelně o něco vyšší přímočarostí a úderností. Přetrvávající předností zůstává solidní muzikantská zručnost, když zvláště některé kytarové motivy znějí velmi zajímavě, přesto ani s jejich pomocí se moc nedaří odstranit dojem tvůrčího stereotypu a vůbec celkové zaměnitelnosti.

Jestliže alespoň něco stojí za výraznější pozornost, prvořadě jsou to mírně rozmáchlejší a členitější kompozice „In The Name Of Legion“ a „The Crown Of Thorns“, v nichž se toho hudebně odehrává přece jen trochu více než jinde. Současně se v nich naplno projevuje to, co naznačují i ostatní songy, tedy že poslechový dojem klesá při zpívaných pasážích a naopak rozkvétá v těch instrumentálních. Což znamená, že omezení zpěvu by této formaci možná prospělo.

Pouze bonusově, ale naprosto rozumně a zaslouženě je zařazena rovněž píseň „Enemy To Myself“, na poměry tohoto tělesa snad až nečekaně povedený singl z roku 2012, k němuž byl tehdy natočen podobně zdařilý videoklip. Ten naznačil, že pánové mají zřejmě vysoké ambice a své muzicírování míní poctivě a vážně, o čemž také svědčí zcela standardní, ale pečlivé provedení samotného nosiče. Jenže ani to vše nemění nic na tom, že v rámci veškeré tuzemské scény soubor zůstává v naprostém průměru a podle všeho zatím nemá na to, aby se posunul výrazně výše.

Seznam skladeb:
  1. Down In The Moshpit
  2. Don't Wake The Dead
  3. Behind The Mask Of Purity
  4. In The Name Of Legion
  5. Let The Hunt Begin
  6. Bottled In Hell
  7. The Crown Of Thorns
  8. Parasite
  9. Beast
  10. Ka Mate
  11. Enemy To Myself (bonus track)

Čas: 49:38

Sestava:
  • Tom Čech – kytary, zpěv
  • Ondřej Longa – kytary, sbory
  • Tomáš Komenda – baskytara, sbory
  • Petr Přidal – bicí, perkuse, řev

Zveřejněno: 02. 05. 2015
Přečteno:
2876 x
Hodnocení autora:
5 / 10

Autor: Oliva | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář