Nevím, zda pánové nechtěli nikam chvátat, či došlo na nějakou dobu k přerušení činnosti, ale konečně po dlouhých devíti letech hibernace mi přistává na stole plnohodnotné CD od této party z Moldávie. Po celých těch dlouhých deset let to chlapi táhnou skoro ve stejném složení. Slovíčko skoro je zde záměrně, neboť jedinou výjimkou je post baskytaristy. Zde nahradil Abnorminda Tudin. Což se nejeví jako zase až tak zásadní pro chod tohoto hudebního tělesa. Nicméně nahrávka je konečně na světě a já dlouhou dobu chodil a přemýšlel, jak jen tento temně progresivní materiál uchopit.
Ať už jsem hudbu ukrytou v drážkách CD poslouchal v jakémkoli rozpoložení a čase, tak jsem ji úplně nepochopil, natož aby se mi dostala pod kůži. První jméno, které mě při poslechu úvodní skladby vyvstalo na mysli, bylo ABSTRACT ESSENCE. Jen s tím rozdílem, že hudba dravců ze Vsetína je podstatně barevnější, má větší spád a především je více záživná. Navíc Traumer se s Ondřejovým nábojem ani energií nemůže rovnat. I přesto, že by chtěl text o virtuálním a technickém propojení člověka vyřvat na celý svět, tak právě jeho hlas je tím, co mu v tom brání. Ne že by ve screamingu neječel dost nahlas, ale výraz jeho zpěvu je takový bezbarvý. Pokud by chtěl někdo namítnout, že to jistě bude zvukem nahrávky, tak jej ihned vyvedu z omylu. Neboť zvuk je v pohodě. Spíš se zdá, že mám tu čest s nahrávkou, kde je sice dobrý zvuk, ale které občas chybí duše.
Abych to trochu rozvedl. Po prvním chodu v podobě smaženého sýra se servíruje chod druhý. Zde se sice na první poslech může zdát, že jde o pořádnou flákotu, ale jen do doby, než se na skladbu začnete plně soustředit. Pak zjistíte, že je tento steak stejný, jako kus masa bez omáčky. Muzikanti se sice snažili střídat tempa, do nichž vložili dost klávesových vsuvek a pomlk, ale opět nikde necítím nic navíc. Naopak třetí kousek konečně vypadá jako dobrá, hladká Holandská omáčka, u které se nespěchá a právě čas, jež jí dáme, má na výsledný produkt největší vliv. Jinými slovy se jedná o skladbu, se kterou si kapela dle výsledku dala největší práci. Přechody tempa jsou naprosto hladké, v celé stopáži „The Spiral“ se nenachází tak jako v ostatních skladbách hluchá místa, která jsou asi jen pro efekt vyplněná klávesami s všemožnými zvuky. Zpěv nabídne i rytmické citace (něco mezi zpěvem a mluvou), které celou píseň posouvají do vyšších příček hodnocení. Dle mého jde pouze o jeden ze dvou záseků, co v posluchači zanechají nějaký pocit. Moc příjemná práce pánové. Jenže při podávání dezertu, jenž je prvními tóny jako že pokračováním předchozí skladby, jde opět vidět, že kuchař je stará škola. Má určitou představu, jak by měl výsledný produkt chutnat, ale moc neví, jak jej nandat na talíř. Proto se namísto lehkého odpaloveného těsta s karamelovým přelivem, propojeného jemnou máslovou pěnou nachází jen okoralá Marlenka politá Topingem. Ten kdo nechápe, tak asi takto. Nějaké nápady se ve skladbě vystopovat dají, ale nikam dál se nerozvíjejí. Je v ní nakousnuto několik hudebních vizí, ale ty jsou vždy křečovitě převálcovány jinými motivy. Předposlední v nabídce je káva. Nejedná se sice o italské espreso podávané Baristou, ale i přesto tento turek z džezvy není vůbec špatný. Naopak by se dalo říct, že po druhém doušku mu přicházím na chuť. Tato káva je plná harmonie a zajímavých momentů, jež se na celém „Recast Gear for the Mindcraft Course“ nevyskytují. Stejně jako u „The Spiral“ slyším, že skupina umí namíchat ty správné ingredience v dobrém poměru. Na konci každé hostiny nesmí chybět něco ostřejšího. Většinou se stává, že jsou nám namísto regionálních lihovin nabízeny zahraniční burbony. Nevím jak jiní, ale já jsem věrný pálence. A stejně tak, jako je slivovice pro Moraváka buď to dobrá, nebo špatná, tak si i posluchač v posledním štychu může vypíchnout momenty, co se mu budou, nebo nebudou líbit. Především proto, že právě „Agonist“ je dokonalým reprezentantem všech předešlých skladeb se vším dobrým i špatným.
Pro mě se „Recast Gear for the Mindcraft Course“ stává zajímavým počinem až po druhé skladbě. Především proto, že kapele podstatně více sluší melodičtější pasáže a čistý zpěv. Nehledě na to, že právě při středním tempu jsou přechody bez větších křečí a plynuleji na sebe navazují. O Traumerovu screamingu jsem psal výše a proto jen dodám, že bych jej pro příště úplně vypustil. CHORDEWA má sice desetiletou existenci za sebou, ale podle kvality předložených skladeb to tak nevypadá. Třeba se příště podaří a objeví se podstatně lepší tracky. I přes tuto překážku se dle mého nejedná o kapelu bez potenciálu.
Seznam skladeb:
Čas: 36:24
Sestava:
https://myspace.com/progchordewa
https://www.facebook.com/progchordewa
https://soundcloud.com/chordewa
http://vk.com/club5886120
https://www.youtube.com/user/ProgChordewa
Ať už jsem hudbu ukrytou v drážkách CD poslouchal v jakémkoli rozpoložení a čase, tak jsem ji úplně nepochopil, natož aby se mi dostala pod kůži. První jméno, které mě při poslechu úvodní skladby vyvstalo na mysli, bylo ABSTRACT ESSENCE. Jen s tím rozdílem, že hudba dravců ze Vsetína je podstatně barevnější, má větší spád a především je více záživná. Navíc Traumer se s Ondřejovým nábojem ani energií nemůže rovnat. I přesto, že by chtěl text o virtuálním a technickém propojení člověka vyřvat na celý svět, tak právě jeho hlas je tím, co mu v tom brání. Ne že by ve screamingu neječel dost nahlas, ale výraz jeho zpěvu je takový bezbarvý. Pokud by chtěl někdo namítnout, že to jistě bude zvukem nahrávky, tak jej ihned vyvedu z omylu. Neboť zvuk je v pohodě. Spíš se zdá, že mám tu čest s nahrávkou, kde je sice dobrý zvuk, ale které občas chybí duše.
Abych to trochu rozvedl. Po prvním chodu v podobě smaženého sýra se servíruje chod druhý. Zde se sice na první poslech může zdát, že jde o pořádnou flákotu, ale jen do doby, než se na skladbu začnete plně soustředit. Pak zjistíte, že je tento steak stejný, jako kus masa bez omáčky. Muzikanti se sice snažili střídat tempa, do nichž vložili dost klávesových vsuvek a pomlk, ale opět nikde necítím nic navíc. Naopak třetí kousek konečně vypadá jako dobrá, hladká Holandská omáčka, u které se nespěchá a právě čas, jež jí dáme, má na výsledný produkt největší vliv. Jinými slovy se jedná o skladbu, se kterou si kapela dle výsledku dala největší práci. Přechody tempa jsou naprosto hladké, v celé stopáži „The Spiral“ se nenachází tak jako v ostatních skladbách hluchá místa, která jsou asi jen pro efekt vyplněná klávesami s všemožnými zvuky. Zpěv nabídne i rytmické citace (něco mezi zpěvem a mluvou), které celou píseň posouvají do vyšších příček hodnocení. Dle mého jde pouze o jeden ze dvou záseků, co v posluchači zanechají nějaký pocit. Moc příjemná práce pánové. Jenže při podávání dezertu, jenž je prvními tóny jako že pokračováním předchozí skladby, jde opět vidět, že kuchař je stará škola. Má určitou představu, jak by měl výsledný produkt chutnat, ale moc neví, jak jej nandat na talíř. Proto se namísto lehkého odpaloveného těsta s karamelovým přelivem, propojeného jemnou máslovou pěnou nachází jen okoralá Marlenka politá Topingem. Ten kdo nechápe, tak asi takto. Nějaké nápady se ve skladbě vystopovat dají, ale nikam dál se nerozvíjejí. Je v ní nakousnuto několik hudebních vizí, ale ty jsou vždy křečovitě převálcovány jinými motivy. Předposlední v nabídce je káva. Nejedná se sice o italské espreso podávané Baristou, ale i přesto tento turek z džezvy není vůbec špatný. Naopak by se dalo říct, že po druhém doušku mu přicházím na chuť. Tato káva je plná harmonie a zajímavých momentů, jež se na celém „Recast Gear for the Mindcraft Course“ nevyskytují. Stejně jako u „The Spiral“ slyším, že skupina umí namíchat ty správné ingredience v dobrém poměru. Na konci každé hostiny nesmí chybět něco ostřejšího. Většinou se stává, že jsou nám namísto regionálních lihovin nabízeny zahraniční burbony. Nevím jak jiní, ale já jsem věrný pálence. A stejně tak, jako je slivovice pro Moraváka buď to dobrá, nebo špatná, tak si i posluchač v posledním štychu může vypíchnout momenty, co se mu budou, nebo nebudou líbit. Především proto, že právě „Agonist“ je dokonalým reprezentantem všech předešlých skladeb se vším dobrým i špatným.
Pro mě se „Recast Gear for the Mindcraft Course“ stává zajímavým počinem až po druhé skladbě. Především proto, že kapele podstatně více sluší melodičtější pasáže a čistý zpěv. Nehledě na to, že právě při středním tempu jsou přechody bez větších křečí a plynuleji na sebe navazují. O Traumerovu screamingu jsem psal výše a proto jen dodám, že bych jej pro příště úplně vypustil. CHORDEWA má sice desetiletou existenci za sebou, ale podle kvality předložených skladeb to tak nevypadá. Třeba se příště podaří a objeví se podstatně lepší tracky. I přes tuto překážku se dle mého nejedná o kapelu bez potenciálu.
Seznam skladeb:
- Psyche in the Shell
- Mindcraft Course
- The Spiral
- TransScope
- My Abstract Kinetic
- Agonist
Čas: 36:24
Sestava:
- Tudin – baskytara
- Dimitrenco Constantin – bicí, perkuse
- Kinzyr – kytara
- Norreh – klávesy, piano
- Traumer – zpěv
https://myspace.com/progchordewa
https://www.facebook.com/progchordewa
https://soundcloud.com/chordewa
http://vk.com/club5886120
https://www.youtube.com/user/ProgChordewa
