1.Z - Asi by se slušelo začít začátkem, takže tak učiním. Představoval jste si, když jste udělal své první fotografie, že by z vás mohla být celebrita, hvězda nebo jak chcete? Přeci jenom třeba takoví zpěváci či herci to mají s tou popularitou o něco jednodušší. Takže byl tu nějaký sen o budoucnosti nebo jste spíš typ člověka, který čeká jak se věci vyvinou?
Nikdy jsem netušil, že bych se mohl dostat na vrchol, jednou z nejtěžších věcí je proslavit se jako fotograf - tj. aby lidi znali váš ksicht. Znají obrázky - ale ne autora. Ale pracoval jsem na tom jako blázen.
2.J - A co období před samotným počátkem zájmu o fotografování? Měl jste nějakou jinou vášeň nebo koníček? Jak na vaše první fotografie reagovalo okolí?
Začal jsem v patnácti - před tím (i potom, dodnes) myslím jen na tělesnou lásku. První (i další) fotografie byly příkře odsouzeny.
3.Z - Jak se k vám vůbec chovají (nebo jestli se vůbec střetáváte) takzvané české hvězdy - ať už z vašeho oboru nebo vůbec z řad samozvaných umělců, kteří prorazili díky své průměrnosti a umění přizpůsobit se trendu? Zajímalo by mne třeba jaké pocity s vámi cloumaly při účinkování v pořadu ?Kotel? mezi pokřikujícími nechápavci, kteří jsou na veřejnosti pobouřeni nahým tělem a doma tlučou manželku?
Ten TV pořad (?Kotel?) byl pro mne výzva zda to dokážu. Chtěl jsem, MUSEL jsem si to vyzkoušet! Lidi (tam) z ničeho neobviňuji - kritizovat mohu jen sám sebe.
4.J - Lidé, média vás často srovnávají se sexuální mašinou, ale pak už je ani tak nezajímá umělecká stránka. Velice často diskrétní věci si předělají do různých skandálů, caus atd? Nevadí vám, když děláte nějaký rozhovor a lidem jde o věci, do kterých by jim správně nemělo nic být. Já TV pořad ?Kotel? nijak zvlášť nesleduji, ale když jsem zjistil, že tam budete vy, nenechal jsem si ho ujít? pravda? a to bylo jasným důkazem. 98% otázek se zaměřovala výhradně na sex, velikost penisu, intimní vztahy? a další nesmysly? Už jen málo jedinců se zajímalo o vaše cíle, city, umění nemluvě. Nevadí vám to? Možná jde o jistý druh exhibicionismu nebo si už děláte ze všeho legraci, což je taky dobře, ale jak to skutečně je?
Ten pořad není pro myslící lidi! Pro ně jsou knihy, druhý program ČT, Radio 1 nebo Classic FM - ta show je bulvár!
5.J - Všiml jsem si, že návštěvníci ?Kotle? Vás ale nepřišli rozdrtit, protože na druhou stranu vás oslovovali s respektem ? ?mistře? a tleskali Vám? Z pořadu jste odešel nezlomen a nepokořen, v čem byla vaše síla? Myslím, že to bylo tím, že jste mluvil pravdu a na nic jste si nehrál? Naši politici jsou pravým opakem!
Chtěl jsem být lidový hrdina - a stal jsem se jím. O to víc mnou pohrdají intelektuálové! Jsem svobodný muž - a mohu si konečně dovolit mluvit pravdu - a někteří lidi to poznají.
6.J - Slyšel jsem, že vaše výstavy jsou mnohdy nedostupné... prý drahé vstupné, nějaké snad místenky a vůbec. Že jsou pouze pro lidi, kteří ?na to mají?. Je to pravda nebo řeči?
Výstavy už nepořádám. Mimo té v Obecním domě (1998) - tam bylo vstupné - těch sedm milionů, co se vydělalo, jsem dal na léčení rakoviny. Jinak VŠECHNY výstavy měly volný vstup.
7.Z - Umělec jako vy mívá často určitou skupinu fandů a obdivovatelů, ale na druhou stranu taky početnou skupinku nepřejících, kteří by člověku nejraděj nakopali nebo alespoň naplivali do obličeje. Setkal jste se někdy i s otevřeným nepřátelstvím vůči své osobě (teď myslím v souvislosti s vaší prací)...?
Jsem rváč a tak mi nikdo do očí neřekne, co si myslí. Ale akce vzbuzuje reakci - mám zřejmě i dost těch nenávidících.
8.J - Máte nějaké manažery nebo agenturu, pod kterou patříte a která by vám snad mohla říkat co dělat, kde se budou konat výstavy atp? V hudebním průmyslu to tak někdy chodí. Nebo jste zcela svým pánem?
Mám galerii v Paříži, která mě zastupuje, ale nic mi nepřikazuje. Mohu si dělat co chci a taky to dělám.
9.Z - Vaše umění si určitě zaslouží obdiv už za svou neopakovatelnou atmosféru. Mně osobně z pohledu naprostého laika některé fotografie svými barvami a takovou zvláštní aurou připomínají staré filmy, které byli později dokolorovávané. Navíc jsou neskutečně syrové. Co pro vás osobně znamená a jak by jste popsal to ?to něco? ukryté ve všech vašich dílech?
Co do těch obrázků dávám nevím, ale je to tam: silné a neopakovatelné. Snad proto, že nepracuji pro peníze.
10.J&Z - abychom byli upřímní, nevěřili jsme vůbec, že byste vůbec odpověděl na žádost o rozhovor v našem undergroundovém zinu. O to příjemnější bylo naše překvapení... i vy jste ve svém dopise použil slůvko underground. Co si představujete pod tímhle termínem? Kde je hranice mezi undergroundem a komerčním světem?
Představitel undergroundu už nemá co ztratit - a to, co dělá, nedělá pro peníze.
11.Z - Je pro vás fotografování stále určitým druhem relaxace nebo se dokážete uvolnit až když je dílo zdárně dokončené? Míváte vždycky dopředu představu o tom, jak bude fotografie vypadat nebo pracujete spontánně?
Já teď většinou fotografuji opilý - a podle toho to vypadá.
12.J - Máte zkušenost se zkreslováním či zkracováním rozhovorů v nějakých ?velkých časopisech?? Zaznamenal jste někdy snahu těchto lidí záměrně ublížit?
Trpím panfobií - ano, rozhovory se zkracují - a mnohdy zle zkreslují. Jsem dost ignorován (médii) - ale nabízet se NIKDY nebudu.
13.Z - Jaký je rozdíl mezi vaším fotografováním a malováním? Co vás baví víc a nebo jinak - při jaké příležitosti zahodíte fotoaparát a chopíte se štětce?
Maluji s chutí - potíž je v tom, že zatímco fotografie jsou považovány (některými) za veledíla, ?obrazy? za sračky - v tom se všichni kritici shodují.
14.J - Abych se přiznal, já se například snažím malovat? dost často ženy, ženy kde schovávám určitou dekadenci, stejně jako v případě vašich fotek, kde relativní krása je spojená s něčím, co není až tak uhlazené a krásné, jako kontrast to pak vypadá znamenitě! Vaše pozadí na fotkách je pochmurné, neoptimistické? Co vás vede k takovému spojovaní relativní krásy s relativním hnusem? Má zkušenost je taková, že mě pak mají za úchyláka, démona a já nevím co ještě, ha ha? a to jen proto, že mé ženy nejsou takové jako z módních časopisů? myslím, že ve vašem případě je to stejné, nemám pravdu?
Pozadí na mých fotografiích je stěna sklepa, kde jsem sedm let žil. Teď mám, z tradice, její napodobeninu v ateliérech. Pokud jde o kritiky vašich prací: nenaslouchejte jim...
15.J - Viděl jsem jednu Vaší fotografii, kde je zmrzačená dívka, která se dívá do zrcadla a doslova se shlíží? velice zvláštní? člověka to nutí přemýšlet, jako třeba že viditelná krása není zdaleka tak krásná, jako vnitřní krása, sebevědomí? určitě třeba tahle fotografie má své poslání...
Krása je v oku toho, kdo ji vidí. Ona nemohla za svá strašná zranění - a já věřil, že je velmi krásná - a tak jsem ji ukázal...
16.Z - Oslovit vás mne napadlo při té příležitosti, kdy jsem zjistil, že vaše dílo ?Černá ovce a bílá vrána? zdobí obal nového alba francouzské skupiny ANOREXIA NERVOSA. Slyšel jste někdy jejich hudbu? Jak jste se s nimi vlastně dostal do kontaktu? A co v současné době vy proháníte svými přehrávači. Existuje interpret či album, skladba, která vás vždy zaručeně rozpálí nebo naopak rozesmutní?
ANOREXIA mě požádali. ?Honorář? mohou dát jen minimální - ale pořád to, co dělají, je upřímnější než popík. Poslouchám Jeana Sibelia, předválečné blues, Maxe Brucha, Aarona Coplanda, staré R.E.M. - všechno. Poslouchám HUDBU.
17.Z - V black metalu, který provozují třeba i A. NERVOSA se často zobrazuje nenávist ke křesťanství? Jaký je váš postoj k organizovaným církvím a vůbec - mám-li se takto jednoduše zeptat na jednu z nejzapeklitějších otázek - v co (koho) věří Jan Saudek?
Black metal je protest mladých lidí proti VŠEMU. Já sám ale věřím v božský původ VŠEHO.
18.Z - Myslím, že hudba je mocná čarodějka... kolikrát uprostřed hluboké noci poslouchám sám uprostřed temnoty nějaké to hudební dílko a najednou mám pocit, že jsem všechno pochopil. Že už vím, proč jsem tady, jaký je smysl toho všeho a mám pocit, že je to tady vlastně skvělé nebo naopak, že bych měl už teď umřít (z čehož mě většinou vytrhne ranní realita - stejně jsem nic nepochopil - když člověk třeba vstává ve čtyři ráno do práce, není moc co chápat, haha). Dostáváte se i vy do podobných stavů ?pochopení? a jaké vjemy je přinášejí vám?
Já do fabriky vstával až v pět (zato ale 33 roků). Muzika povznáší - je to největší abstraktní umění co znám.
19.Z - Kdyby jste měl nafotit dvě fotografie... jedna by měla jméno ?Milování? a druhá ?Sex?. Jak by vypadaly a v čem by se určitě lišily? Která z těchto fotografií by asi šla víc na dračku?
Nejde o prodejnost! Chci (pořád ještě) udělat dva obrázky: ?LÁSKA? a ?VLAST?. Je to vlastně totéž.
20.J - Co říkáte na modelky z módních časopisů, které jsou často vyhublé a kostnaté jen proto, aby byly ?in?? Tuším, že máte raději přirozenou krásu. Co říkáte na dívky se silikonovými implantáty? Nechal byste se taky podobně ?opravit? být ženou a nebýt zrovna bohatě obdařen? Co vás vlastně láká zobrazovat na svých dílech většinou extrémní ženské typy?
Kašlu na ně - je to všechno podvod! Extrémní typy nefotím - jen lidi jako jsme my. Ty ženské v magazínech NEEXISTUJÍ.
21.Z - Hodně mě zaujaly taky vaše povídky. Připadají mi hodně spontánní a upřímné... v té první velebíte ženu jako ?to nejkrásnější na světě?. Chtěl byste vy sám být krásnou ženou? Já bych se toho docela bál. Když vidím jak se před krásnou ženou všichni přetvařují a hrají si na ty nejlepší a nejsolidnější, musí být pro tu ženu těžké rozpoznat podrazáky od lidí, kteří dejme tomu své přátelství myslí upřímně. Na druhou stranu, některé ženy umí ze své krásy těžit. Takže - v čem je to kouzlo ženy, že dokáže člověku úplně pomotat hlavu?
Když ženská správně (a silně) voní, dokáže zblbnout chlapa k nepříčetnosti. Taky se řídím prastarými instinkty - to chlapi už nechtějí. Ale ženskou být nechci, protože to nejde. Chci to, co můžu mít.
22.Z - Ve druhé povídce se procházíte hřbitůvkem... tahle povídka mi přijde krapet nostalgická a smutná? Já hrozně rád čtu díla s podobnými náladami. Ani nevím proč. Povídka je vlastně o smrti vojáků v cizí zemi... jaký je vlastně Jan Saudek vlastenec a hned přeskočím - jak se díváte na další fenomén našeho pozemského života... na kmotřičku smrt? Já někdy lituji, že nejsem jen postavou v některém románu, kde hrdina umírá s elegancí a šarmem... v životě to většinou bývá úplně jinak... no nic budu se aspoň snažit, haha...
Ano. Umírání je truchlivé a nemalebné. Asi proto, aby pozůstalí nepomřeli žalem - většinou ten umírající jim je už jen na obtíž.
23.Z - S tím souvisí i další otázka. Vy sám jste zažil jak vypadá nesmyslné zabíjení pro nic zvané válka. Jak se díváte na dnešní mazánky, kteří vykřikují nacistická hesla a snaží se kdekoliv terorizovat kohokoliv. Je smutné, že lidi se nedokážou poučit... co lidi láká na hromadném vybíjení sebe sama?
Pud ničení... Oni nevědí, co je čeká! Všimněte si, že každá válka začíná v létě! Pak přijde zima a všichni chcípají v blátě a krvi... to mladí nacisté netuší, že to bude bolet!
24.Z - Třetí povídka je o tom, jak v dnešní době vypadá komunikace mezi lidmi formou dopisů je proti tomu nadlehčením. A přes to mi připadá smutnější než ta předchozí. Když člověk nemá v sobě tu lásku dát o sobě svým bližním vědět, měl by se na to vykašlat úplně a ne psát dopisy typu ?bolí mě koleno a jinak tu není nic nového a stejně už nemám místo tak budu končit?. Myslíte že v lidech umřela touha dělat svým blízkým radost? Dnes se všechno točí okolo toho, oni nám neodepsali tak jim taky neodepíšeme. A to nejen v dopisech, ale v životě vůbec... něco za něco...
Láska je na rozdávání - a ?svých věcí si nežádá?. Lidi chtějí konzumovat - a toliko brát.
25.Z - Povídka číslo čtyři je trošku lechtivá, haha? Ale zeptám se na něco jiného - co pro vás znamená slůvko věrnost? Dokáže být Jan Saudek někomu či něčemu věrný? A který objekt nebo osoba si věrnost zaslouží nejvíc?
Fyzicky věrný být nedokážu. Rád bych - nejde to. Mám ale zato, že malé dítě a pes (nežertuji) si věrnost zasluhují.
26.Z - Poslední povídka se točí okolo moderního ?umění?, které mnohdy chápe jen samotný autor (a často ani ten ne), ale všichni se tváří jako, že je to skvělé, aby před ostatními nevypadali jako blbci. Určitě se tohle neděje jen v galeriích, ale na každém kroku našeho života. Co si myslíte o takových pokrytcích? Sám se na tyhle nebožáky koukám soucitně, ale přiznám se, že mě při přímé konfrontaci s podobným blbem přepadají záchvaty misantropie a vražedné sklony, haha...
Oni ti ?umělci? to tak dělají, že jako Mozartek nebo Van Rijn to neumí. ?Umění?, chcete-li, by mělo být povznášející, ale v žádném případě to nesmí být nuda.
27.J - Určitě dlouho trvalo, než jste se prosadil?Obzvláště v komunistické režimu, kdy něco takového bylo trnem v oku a vlastně jediná možnost byla ?západ?. Muselo to být těžké! Jak jste to dělal, aby vás lidi zaregistrovali? Měl jste i nějaké špatné zkušenosti třeba s poštou? určitě dopisy ze západu přicházeli rozbalené atd? pokud vůbec došly? určitě jste nejednou musel leccos vysvětlovat různým úřadům, jak to tenkrát bylo?
To všechno je výsledek jakéhosi volního úsilí. Naučil jsem se to, když jsem závodil. Ty ?úřady?, co jsem jim musel ?vysvětlovat? byla StB - a říká se tomu ?výslech?...
28.Z - S jakou nejidiotštější a nejlegračnější reakcí na své dílo jste se setkal ve své kariéře?
V Edinburgu mě feministky napadly, že exploatuji (a ponižuji) ženu. Pokusil jsem se je získat - a opravdu jsem s jednou skončil v hotelu...
29.J - Stalo se vám, že jste se setkal i s lidmi, kteří by vám za komunismu zakazovali vaší činnost a po převratu vám lezli do zadku, plácali po ramenou?
Ty, kteří mě zakazovali za komunismu, jsem už nikdy nepotkal. Že by pomřeli?
30.Z - Přemýšlel jsem o tom, jak jste někde psal o své nedoceněnosti v naší zemi. Na jednu stranu máte určitě pravdu, ale na stranu druhou je to lepší, než kdyby jste byl postrkován k trapnému drmolení pitomých vtipů v Silvestru na Nově, haha... ti přeci mají všechny hvězdy...
NIKDY bych to neudělal, šaškovat na obrazovce. Nemám to zapotřebí - a ani to neumím. Ale hlavně to neudělám.
31.J - Vrátil byste se zpátky do dětských let? Udělal byste nějakou zásadní změnu ve svém životě, kdyby to bylo možné? Kde byste třeba chtěl strávit další roky svého života, kdyby jste si mohl vybrat? Máte dejme tomu raději jižní nebo severní země? Nebo se cítíte v naší republice skutečně doma?
Mít tu možnost být znovu mlád, tak se nežením. Žínkám jsem zkazil život a dětem taky. Zůstal bych sám a dělal svou věc. Je pozdě.
32.Z - Teď trochu mimo... jak se dívá Sára Saudková na současnou podobu Peříčka (jestli se dívá), haha, no a vlastně - ven s tím. Pátral jsem, přemýšlel. Na rovinu... jaký je vlastně vztah mezi Janem Saudkem a Sárou Saudkovou? Jsem z toho mírně jelen, haha...
Slečna Sára se nedívá. Šla do toho tehdy jen proto, že vyhrála konkurs a že jsem ji přemluvil, aby to zkusila. Jak mohla, šla od toho. Mám ji velmi rád. Pomáhala mi a snad i já jí. Brzy půjde vlastní cestou.
33.J - Fotografování je vaším hlavním a jediným zájmem nebo máte i jiné, dejme tomu záliby, se kterými byste se chtěl zabývat, ba dokonce rozvíjet do takového stádia jako právě fotografování, protože si myslím, že vás lidé berou jako fotografa? co třeba řezbář nebo? rybář, ha ha?
Mám velkou zahradu a toužím z ní udělat romantickou džungli. Pak taky chodím týdně alespoň třicet kilometrů, cvičím, chlastám a nadlidsky se cpu. Trochu maluji a píšu hodně dopisů.
34.Z - To je prozatím vše, ale věřím, že jenom prozatím. Je spousta věcí, co by nás i čtenáře IDH zajímalo a tak se snad ještě zkontaktujeme. Přesto - aspoň závěrem tohoto krátkého rozhovoru, haha... co byste vzkázal lidem kolem té dvacítky - třicítky, kteří povětšinou čtou náš zin. Zkuste si zahrát na mudrce... existuje něco, co si myslíte, že jste v životě propásl a co by si tihleti lidičkové rozhodně neměli nechat ujít?
Mládeži vzkazuji, ať nečekají, až přijde vhodný čas pro to, co chtějí udělat - ať to dělají teď. TEĎ je ten pravý čas!
35.Z - Prozatím vám moc děkuji a doufám, že někdy probereme i zbytek...
