Nejbližší koncerty
  • 26. 09. 2020Selfexile, Narcoleptic, Ytivarg, Shampoon Killer, Incarna...
  • 26. 09. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: ETERNAL EVIL - bl...
  • 26. 09. 2020Hrají: ZNOUZECTNOST ( Plzeň ), NAŠROT ( Havl. Brod ), ATO...
  • 26. 09. 2020Po vydařeném letním blackmetalovém večírku jsme se rozhod...
  • 27. 09. 2020Koncert skupin POWER 5, MY PUSE a THE PANT. Akce je v ned...
  • 03. 10. 2020Hrají: XIII. STOLETÍ ( Jihlava ), STOKER ( Brno ), KELWIN...
  • 09. 10. 2020Hrají: VISION DAYS ( Brněnec ), ZPUTNIK ( Praha ), DRIÁK ...
  • 17. 10. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: VIOLENTOR - infe...
TELEPATIE

O nové desce, personálních změnách, latinských názvech nahrávek či textech v několika jazycích jsme si povídali se zpěvákem Zdeňkem Nevělíkem.

Dříve pražští, dnes pražsko-plzeňsko-slánsko-německá skupina ET MORIEMUR vydala na konci loňského roku své druhé album „Ex Nihilo In Nihilum“, na kterém servíruje vyspělý materiál, který má nejblíže ke klasickému doom metalu, ale nechybí ani úkroky k death metalu či vážné hudbě.

Na konci roku jste vydali nové album, což může být výhodné třeba vzhledem k různým bilancujícím anketám, jako je Břitva, Anděl nebo i redakční ankety časopisů či webzinů. Přemýšlíte i tímhle směrem, jako že byste s „Ex Nihilo In Nihilum“ mohli zabodovat a někde se umístit? Měli byste z toho radost? Sledujete pravidelně výsledky, nebo tyhle žebříčky berete s rezervou, nebo vás vůbec nezajímají?

Neplánovali jsme předem, kdy album vyjde, počítali jsme ale, že to bude někdy na podzim vzhledem k tomu, že jsme pro ně potřebovali najít vydavatele, a to nějaký čas trvá. Původně mělo být venku asi o dva měsíce dřív, ale došlo ke zpoždění a vše se posunulo až na listopad.
Lhal bych, kdybych tvrdil, že žebříčky a ankety nesledujeme, ale nebereme je zase příliš vážně: občas se v nich neobjeví alba jen proto, že je redakce ještě nezrecenzovala, anebo se deska dostane k novináři, který doom metal vůbec neposlouchá, takže pak ty recenze moc směrodatné nejsou. Často to nejlepší, co tě může potkat, je, že tě znovu označí za klona MY DYING BRIDE. (úsměv) Hlasování a recenze jsou vždycky otázkou individuálního vkusu. Ale dobré umístění samozřejmě vždycky potěší.

Když se podívám na aktuální sestavu, tak z té na minulé desce vidím tři nové tváře. Jak došlo k takovému personálnímu kolotoči? Odešli bývalí členové najednou, byl to takříkajíc velký třesk, nebo se sestava obměňovala postupně? Proč dnes již ex-členové odcházeli?

Ještě před nahráním „Cupio Dissolvi“ oznámili odchod naši tehdejší kytaristé, kterým se nelíbilo, že se kapela začala ubírat více funeralovým směrem. No a asi před dvěma lety odešel baskytarista Honza, protože měl tehdy jiné, nehudební priority. Z EM nikdy nikdo neodešel z donucení, nikdy jsme nikoho „nevyhodili“, vždy bylo svobodným rozhodnutím každého z muzikantů zůstat nebo ne.

Noví kolegové jsou na české scéně známí, alespoň pro toho, kdo se trochu zajímá. Podobná otázka – jak se do kapely dostali? Šlo to stylem „znám toho, ten by se mohl hodit, ten zas znal dalšího, kterého přivedl a...“ a najednou tu byli tři (skoro)Plzeňáci? Nebo jste vypisovali konkurs? (úsměv)

Ne ne, žádný konkurz nebyl. O Alešovi (kytara) jsem věděl už z jeho bývalé kapely, ještě než založil SELF-HATRED, a byl jsem přesvědčený, že je to ten pravý k nám. No a Aleš pak přivedl i basáka Kabria. Stejně tak Honzu (kytara) jsem znal už předtím a PANYCHIDA je jednou z mých nejoblíbenějších kapel, takže když po oslovení řekl, že by to zkusil, nebylo co řešit. A tak se z EM stala plzeňská metalová smečka. (úsměv)

Pojďme k desce, která mi přijde promyšlená do posledního detailu. Jak dlouho jste ji dávali dohromady? Jakým způsobem komponujete? Ve zkušebně, nebo používáte moderní technologie a posíláte si nápady přes net? Kdo je vlastně strůjcem těch hlavních?

Některé nápady na „Ex Nihilo...“ vznikly ještě v době, kdy jsme připravovali „Cupio...“ a písně dostaly konečnou podobu vlastně až ve studiu, takže ta gestace byla poměrně dlouhá, letitá.
Co se týká komponování, většinou to funguje tak, že klukům pošlu mailem nějaký hrubý základ písní, který pak Datel (bubeník) upraví a zaranžuje, a nakonec své nápady přidají i ostatní členové, což se děje i na zkušebně. Finální songy jsou tak společnou prací celé kapely.

Jak probíhalo nahrávání? Byli jste ve studiu všichni, nebo jste se střídali? Jak dlouho jste řešili výsledný zvuk? Kecali jste do toho všichni, nebo měl někdo hlavní, rozhodující slovo? Nechali jste si poradit i od Honzy Kapáka?

Já a Aleš jsme ve studiu byli prakticky celou dobu, ostatní se střídali. Zvuk jsme řešili hodně dlouho, hlavně teda Honza Kapák nad ním strávil celé dny... snad i proto, že jsme mu do toho všichni kecali. (úsměv) Ale výsledek je podle nás stoprocentní. A samozřejmě jsme si od Honzy nechali poradit, má velké zkušenosti a byli bychom hloupí, kdybychom ho nevyužili!

Na nahrávce máte piano a violu, tyhle nástroje jste taky nahrávali v Hellsoundu? Nebo jinde? Jak jste třeba pořizovali zvuk violy? Šlo o violu elektrickou, nebo klasickou? Violista dostal své party v notách, nebo jste nějak improvizovali?

Piano jsem nahrával u sebe doma, mám elektrický klavír. Vše jsem zahrál podle metra a ve studiu jsme jednotlivé pasáže jen dosadili na správná místa. No a violistu Ivana Tláskala nám sehnal Honza Kapák, který nahrává i jeho kapelu NARRTU. Měl klasickou violu, jejíž zvuk „Ex Nihilo...“ podle mě vyšperkoval. Jen s  notami byl problém, protože je od nás dostal v nějakém úplně jiném klíči. Takže se jako vždy muselo improvizovat.

Název kapely i všech alb máte v latině. Co vás k tomu vede? Vím, že název ET MORIEMUR znamená něco jako všichni zemřeme, ale jak se překládají názvy všech alb? Předpokládám, že to nejsou jen tak náhodně zvolená slova, aby to pěkně znělo (a vypadalo), ale že za tím vězí něco víc...

Já jsem se učil latinu na střední škole ještě v Itálii a moc se mi líbí, mám vůbec slabost pro takové starověké jazyky. Navíc se hodně zajímám i o duchovní témata, takže i proto mě latina jako církevní jazyk vždycky přitahovala. Název našeho první EP „Lacrimae Rerum“ by se dal přeložit jako „slzy věcí“, německy Weltschmerz, česky asi světobol a první řadovka „Cupio Dissolvi“ znamená „chci se rozplynout“, neexistovat, nebýt. No a „Ex Nihilo In Nihilum“ je „z nicoty do nicoty“. Když to tak teď vidím pohromadě, vychází z toho pěkná sbírka veselých bonmotů. (úsměv)

Zajímavé je i prolínání jazyků v textech, vedle angličtiny latina, němčina, francouzština, ruština, snad i japonština (nebo co je za klikyháky – úsměv). Používáš úryvky z děl různých autorů, musíš mít asi načteno hodně poezie... Když si třeba čteš nějaké ty básničky, rovnou si děláš  poznámky, co že by se mohlo v budoucnu hodit, nebo hledáš, až když píšeš texty?

Obojí je pravdou: někdy něco čtu a určitá pasáž mě zaujme a poznamenám si ji, jindy hledám vhodné citáty už do hotových textů s muzikou. Někdy to trvá delší dobu, než najdu ta vhodná slova, ale zase na druhou stranu je čtení mým koníčkem, takže pořád dělám něco, co mě baví. A ano, první sloka v úvodní skladbě „Sea Of Trees“ je v japonštině. (úsměv)

Obal máte sice jednoduchý, ale jak se říká stylový. Co bylo dřív – nápad na název alba a podle něj jste, třeba náhodou, objevili onu skulpturu, nebo naopak, a název jste pak přizpůsobili onomu sousoší?

Napřed se zrodil název alba a až potom jsme hledali obal, který by k němu pasoval. Náhodou jsem na internetu objevil sousoší „Ex Nihilo“ z washingtonské národní katedrály nádherně vyfocené americkým fotografem Gregem Jonesem; napsal jsem mu, jestli snímek můžeme použít a naštěstí na to kývl. Hodně se mi ulevilo, protože ta fotka k názvu desky dokonale pasovala!



Jste roztroušeni nejen po Čechách, ale bubeník žije v Německu, navíc většina z vás hraje v dalších kapelách. Komplikuje to situaci ET MORIEMUR, třeba co se týká koncertování? Pro každého asi bude prioritní jiná kapela – máte nějaký systém, aby pokud možno všechno nějak fungovalo?

Systém je takový, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. (úsměv) Těch koncertů je za rok rozpočítáno na čtyři kapely spousta, takže někdy je to boj, ale na druhou stranu s EM moc nekoncertujeme, takže se vždycky nějaké řešení najde.

Historie vašich vydaných počinů je ukázková, první nahrávku jste si vydali sami, dvojka vyšla pod Pařátem, novinka u prestižního doomového labelu, sice z Ruska, ale známého všude. Jak jste se k Solitude dostali? Můžete prozradit, jaké máte u vydavatele podmínky? Je dneska taková firma třeba zaplatit studio, grafika? Nebo jste si vše platili sami a máte klasicky podíl z nákladu, který když prodáte, aspoň něco se vám vrátí?

Když jsme album nahráli, rozeslali jsme jej do různých labelů, o kterých jsme si mysleli, že by mohly mít zájem. Ozvali se právě Solitude, kteří nám nabídli naprosto suprové podmínky: vydání komplet zaplatili a poslali nám navíc část CD, které jsme si mohli sami prodat a peníze si nechat. Jediné, co jsme si platili, bylo studio, ale to ti labely v dnešní době zaplatí opravdu jen výjimečně.

Když máte ruského vydavatele, nabízí se myšlenky na koncerty v Rusku. Jasně, je to šíleně daleko, ale napadlo vás to? Label by něco takového asi nedokázal zaplatit, ale kdyby to alespoň zorganizoval, šli byste do toho? Mohl by to být zajímavý výlet...

Samozřejmě, že nás to napadlo, ale Solitude jasně napsali, že žádné koncerty neorganizují. Jinak bychom pochopitelně Rusko velmi rádi navštívili, takže pokud se naskytne nějaká vhodná příležitost, nebude co řešit.

S koncerty obecně šetříte, v Česku hrajete jen několikrát do roka, v zahraničí nevím... Kolik koncertů u nás je podle vás optimum?

V Česku jsme loni hráli asi dvakrát, předloni asi taky, což je myslím optimální. Jednou v Praze a jednou v Plzni a je to. Hrát vícekrát nemá moc cenu, protože na doom ti moc lidí nepřijde a tím pádem pravidelně doplácíš i na ten jeden koncert. Zahraniční koncerty se o něco víc rozjíždí až teď po vydání desky, loni na podzim jsme si například dali dvakrát Německo.

Vaše koncerty jsou působivé, na pódiu třeba hoří svíčky. Kdybyste měli větší možnosti, jak by vypadala při vašem hraní scéna?

Zajímavá otázka... Asi stejně, jen bychom měli o hodně více svíček. (úsměv) Nějaké velké show bychom rozhodně nedělali, jde nám hlavně o emoce spojené s hudbou, které je sice vhodné vizuálně podpořit, ale s mírou.

Je jasné, že doom metal se netěší masové oblibě, takže hrát na každém rohu asi nemá smysl; ono to možná platí obecně – kapel mraky, koncertů taky, lidí spíš ubývá... jak z toho kruhu ven?

My to řešíme tak, že vlastní koncerty organizujeme jen jedenkrát, maximálně dvakrát za rok, a zbytek je vždycky buď na pozvání, nebo na výměnu. Opravdu nemá cenu pořád někde hrát. Někdy se to naskládá, že je do měsíce více koncertů, ale pak je zase na nějaké období útlum. Jak píšeš ty, doomařů hodně není a více vystoupení se ti nevyplatí. Zase na druhou stranu je lepší odehrát dva živáky pořádně než dvacet ledabyle.

Co letní festivaly? Chtěli byste si zahrát třeba na Brutalu? Máte už něco dojednaného, zkoušíte se s pořadateli domluvit, nebo necháváte všemu volný průběh?


Na Brutalu jsme si zahráli už v roce 2012 a samozřejmě bychom se tam rádi vrátili, kdo by nechtěl. Nic dojednaného ale zatím není, uvidíme, jak se situace vyvine. V jednání je více festivalů, tak snad se něco podaří. Měli bychom se každopádně ukázat ve Volyni na Enter The Eternal Fire festivalu na přelomu července a srpna.

Klasika na závěr – jestli na něco zajímavého nepřišla řeč, je tu prostor pro doplnění a samozřejmě pro další plány ET MORIEMUR...

Plán je jednoduchý: vzhledem k tomu, jak dlouho trvala příprava „Ex Nihilo“, už nyní začínáme raději shromažďovat materiál na další desku. Kdo by si chtěl pořídit „Ex Nihilo“ od nás, měl by si pospíšit, máme poslední kusy - další sice od Solitude dorazí, ale až za nějakou dobu. Chtěl bych také pozvat čtenáře ke zhlédnutí našeho prvního videoklipu k písni Liebeslied na YouTube.
Co se týče koncertů, teď v půlce února si zahrajeme s PANYCHIDOU a MALLEPHYR v Olomouci a Brně. Do moravské metropole se podíváme i v březnu, kdy vystoupíme na cenách Břitva.
Poslední zatím plánovaný koncert je kromě Volyně warm-up party na festivalu Phantoms Of Pilsen s OCTOBER TIDE a OFFICIUM TRISTE, zbytek se uvidí během roku.
Díky moc Johane za prostor a doufám, že nám naši fanoušci zachovají přízeň i do budoucna!

www.etmoriemur.com/
http://bandzone.cz/etmoriemur

RECENZE 1
RECENZE 2

Zveřejněno: 08. 02. 2015
Přečteno:
2859 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář