Když jsem si poprvé pustil novou desku mezinárodního uskupení APHONIC THRENODY, říkal jsem si, jestli se přede mnou nezačal odehrávat nějaký starý, zpomalený film. Černobílé postavy na plátně měly ještě trhavé, převážně klidné pohyby. Herci se snažili vyjádřit své emoce až přehnaně, možná dokonce pateticky. Děj je vlastně jednoduchý. Hlavní hrdina zemře a všichni pozůstalí nad ním drží smutek. Takhle z nadhledu to vypadá až divně, ale pokud se do téhle desky pořádně ponoříte, myslím, že budete spokojeni. Prolínají se zde vlivy SHAPE OF DESPAIR, PARADISE LOST, MY DYING BRIDE, ISOLE a možná dokonce i HOODED MENACE. Těch odkazů je samozřejmě víc, ale každý si svůj názor zcela určitě uděláte sami. Moje recenze budiž spíš upozorněním, že u Doomentia Records vyšla nová doomová deska pro všechny vyznavače dlouhých skladeb, klidného spočinutí a smutku.
Přehrávám celý film i s albem neustále dokola a abych pravdu řekl, tak tentokrát na mě deska působí tak na půl. Některé motivy si užívám, plně vychutnávám, ale jsou zde i momenty, které mě nechávají zcela chladným. Možná, kdyby se kapela do toho alespoň několikrát pořádně opřela, bylo by vše pestřejší a vstřícnější. Těch epických chvílí je zkrátka někdy až příliš. Jsou si navzájem hrozně podobné a i při velmi pečlivém poslechu se pořád nemohu obránit dojmu, že se APHONIC THRENODY často opakují. Já vím, že v tomto stylu je to žádoucí a chtěné a že se tím navozuje „doomový rauš“. Ten ale bohužel nepřichází. „When Death Comes“ je teprve prvním dlouhohrajícím albem kapely a tak by se dalo ledacos odpustit. Jenže když máte v kapele samé „slavné“ persony (v rámci stylu), tak se pak neubráníte dojmu, že je vše lehce nedotažené. Je to jako s výše uvedeným přirovnáním k filmu. Jsou záběry, které si budete pamatovat celý život a pak tuny příběhů, na které se sice rádi podíváte v klidu doma, ale jsou vhodné spíš k pivu, než že by ve vás zanechaly nějaké hlubší vzpomínky.
Deska je to jednoduše obyčejná. Neříkám, že je to špatně, ale zároveň se neodvažuji tvrdit, že i vynikající. V kontextu zde recenzovaných nahrávek je to samozřejmě velmi příjemný počin, ale zároveň nevýrazný, ničím zajímavý. Kapela jakoby se bála vystoupit ze stínu a „odvázat se“. Nahrávka plyne okolo, pomalu navozuje smutek, ale ten nepřichází. Rozdíl mezi dobrým a perfektním doom metalem je právě v tom, že ten skvělý mě zmrazí do mínusových teplot. Já chci cítit mlhu, pronikající mi do plic, doufat v krvavé bahno na chodidlech, spílat nad smutečním průvodem. S APHONIC THRENODY jsem spíš jen „bába plačka“, kterou nechávají na pohřbech jen proto, aby neměli zemřelí prázdný sál. Hraje se zde pro smutek samotný, trošku snad z „povinnosti“. Pánům se nepodařilo své nepopiratelné talenty ukočírovat. Chtělo by to příště někoho nezávislého, kdo je oproštěn od samotné „tvorby“. Ten by možná vysekal ty lepší chvilky a oddělil zrno od plev.
Závěr, sumarizace a bodové hodnocení je tentokrát ještě víc na vodě, než jindy. Osobně, i přes má převážně kritická slova, cítím z „When Death Comes“ určitou sílu, kus něčeho přitažlivého. V rámci celku sice asi nebudu letošní nahrávku vyhledávat příliš často, ale pevně věřím tomu, že si tahle smečka své příznivce najde. Uvidíme, co nám přinese budoucnost. Potenciál je u APHONIC THRENODY velký, jen bych příště poprosil o několik kilo smutku navíc. Doom deathová deska, která zůstala někde na půlce cesty.
Seznam skladeb:
Čas: 01:05:34
Sestava:
https://www.facebook.com/pages/Aphonic-Threnody/527080693991442
http://www.doomentia.com/
http://aphonicthrenody.bandcamp.com/album/when-death-comes
Přehrávám celý film i s albem neustále dokola a abych pravdu řekl, tak tentokrát na mě deska působí tak na půl. Některé motivy si užívám, plně vychutnávám, ale jsou zde i momenty, které mě nechávají zcela chladným. Možná, kdyby se kapela do toho alespoň několikrát pořádně opřela, bylo by vše pestřejší a vstřícnější. Těch epických chvílí je zkrátka někdy až příliš. Jsou si navzájem hrozně podobné a i při velmi pečlivém poslechu se pořád nemohu obránit dojmu, že se APHONIC THRENODY často opakují. Já vím, že v tomto stylu je to žádoucí a chtěné a že se tím navozuje „doomový rauš“. Ten ale bohužel nepřichází. „When Death Comes“ je teprve prvním dlouhohrajícím albem kapely a tak by se dalo ledacos odpustit. Jenže když máte v kapele samé „slavné“ persony (v rámci stylu), tak se pak neubráníte dojmu, že je vše lehce nedotažené. Je to jako s výše uvedeným přirovnáním k filmu. Jsou záběry, které si budete pamatovat celý život a pak tuny příběhů, na které se sice rádi podíváte v klidu doma, ale jsou vhodné spíš k pivu, než že by ve vás zanechaly nějaké hlubší vzpomínky.
Deska je to jednoduše obyčejná. Neříkám, že je to špatně, ale zároveň se neodvažuji tvrdit, že i vynikající. V kontextu zde recenzovaných nahrávek je to samozřejmě velmi příjemný počin, ale zároveň nevýrazný, ničím zajímavý. Kapela jakoby se bála vystoupit ze stínu a „odvázat se“. Nahrávka plyne okolo, pomalu navozuje smutek, ale ten nepřichází. Rozdíl mezi dobrým a perfektním doom metalem je právě v tom, že ten skvělý mě zmrazí do mínusových teplot. Já chci cítit mlhu, pronikající mi do plic, doufat v krvavé bahno na chodidlech, spílat nad smutečním průvodem. S APHONIC THRENODY jsem spíš jen „bába plačka“, kterou nechávají na pohřbech jen proto, aby neměli zemřelí prázdný sál. Hraje se zde pro smutek samotný, trošku snad z „povinnosti“. Pánům se nepodařilo své nepopiratelné talenty ukočírovat. Chtělo by to příště někoho nezávislého, kdo je oproštěn od samotné „tvorby“. Ten by možná vysekal ty lepší chvilky a oddělil zrno od plev.
Závěr, sumarizace a bodové hodnocení je tentokrát ještě víc na vodě, než jindy. Osobně, i přes má převážně kritická slova, cítím z „When Death Comes“ určitou sílu, kus něčeho přitažlivého. V rámci celku sice asi nebudu letošní nahrávku vyhledávat příliš často, ale pevně věřím tomu, že si tahle smečka své příznivce najde. Uvidíme, co nám přinese budoucnost. Potenciál je u APHONIC THRENODY velký, jen bych příště poprosil o několik kilo smutku navíc. Doom deathová deska, která zůstala někde na půlce cesty.
Seznam skladeb:
- The Ghost´s Song
- Death Obsession
- Dementia
- The Children´s Sleep
- Our Way to the Ground
Čas: 01:05:34
Sestava:
- Riccardo V. – kytara, basa
- Roberto M. – zpěv
- Abel L. – cello
- Marco Z. – bicí
- Kostas P. – klávesy, piáno
https://www.facebook.com/pages/Aphonic-Threnody/527080693991442
http://www.doomentia.com/
http://aphonicthrenody.bandcamp.com/album/when-death-comes
