Nejbližší koncerty
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
  • 06. 05. 2024CLOAKROOM (USA, Relapse) + PANENSKÉ PLAMENY
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

ODRAZA – Esperalem Tkane CD 2014, Arachnophobia Records

Albem „Esperalem Tkane“ jsem se prokousával delší dobu. Ne, že by hudba byla špatná, ale není na první dobrou. Musel jsem zlatou placku, napěchovanou vajgly a popelem, vždy po jednom poslechu na pár dní odložit a nechat „uzrát". Album se sice poslouchalo dobře, ale vždy mi k dokonalosti něco scházelo. Tou podstatnou vadou je zvuk. Při běžné hlasitosti album nevyzní tak, jak by mělo. Pořád zní nějak zahuhlaně a na vyšší hlasitost jakbysmet. Musel jsem najít vždy nějakou střední cestu, aby blacková nálož ODRAZA dostala ten správný drive.

Pánové Priest a Stawrogin (MASSEMORD) nevytvořili jen prachobyčejné blackové album. Ale prachem zaprášené, kouřem začouzené a velmi špinavé album. Vytvořili album nečisté blackmetalové směsi, kde na tento podklad naroubovali více odnoži rock-metalových prvků. Do skladeb vsunuli více odlišných klínů, ať už ve velmi surové podobě nebo i s náznakem něčeho krásného. Jindy skladbu utvořili přímo do jiného stylu, přičemž temný, nechutný podklad zůstává zachován. Něco na způsob toho, že ač město (místo) má (může mít) svoji krásnou stránku, tak se najdou zákoutí plná špíny, drog, neřesti...

Album otevírá skladba „Niech się dzieje" a začíná, dejme tomu, klasická black metalová nálož. Zprvu se hrne ve středním tempu s náznaky starých BLACK SABBATH, ale ve špinavém crustovém hávu. Ten těžkopádný styl se odvíjí po celou dobu alba. Vokál také není přímo blackově skřehotavý. První výraznou skladbou je „Wielki Mizogin". Je to nejrychlejší skladba na albu, se silným d-beat punkovým nádechem. Až na basové a kytarové preludium vně skladby si to zde bicí sypou od začátku do konce. Jeden z parádních rychlých kousků.

Na albu jsou dvě desetiminutovky. Tou první, která zakončuje před instrumentálkou první část alba, je titulní „Esperalem Tkane“ a tou druhou je závěrečná „Tam, gdzie nas nie spotkamy". Tyto delší štychy se vyznačují střídáním rychlých a pomalejších poloh. Kytarové seance se střídají s hutným nebo rychlejším tempem, doplněné o ambientní prvky. Blacková vokální poloha se tady střídá s šepotem, předříkáváním a jde místy až k hrdelnímu řevu. Lepším kouskem je závěrečná skladba, s kterou si pánové vyhráli dokonale. Místy až doomovější odér s vystupující basou na povrch, beatovými zvuky bicích, nenásilné svištící kytarou a mohutným (hlasitě) šeptajícím vokálem. Z větší části pomalejší skladba, místy chrastící, graduje v plné rychlosti do ztracena.

Jak jsem se zmínil, tak album půlí instrumentálka „Cicha 8", která přejde opět ve slušnou sypačku „Gorycz". Docela podivná, místy mírně chaotická. Chvilkově si připadám jako na nádraží ve filmu „Tenkrát na západě", kde zvuk harmoniky zpovzdálí nepřehluší přestřelka, ale dusot stáda bizonů (úsměv). „Próg" je opět také z části taková podivná skladba. Nevím, zda experimentální, ale nějaké pokusy ozvláštnit tuto skladbu se objevují. V těchto „pokusech" odbíhá načrtnutá crustová linka někam jinam a tato skladba působí dojmem, který je zmíněn níže v posledním odstavci. Black-rockový experiment, od druhé poloviny s kytarovým sólem, s elektrickým nebo akustickým, s občasně chrčivou basou a d-beatovými bicími, mně nesedl.

Na albu mně chybí něco, co by mě oslovilo. Něco, co by mě nakoplo a řeklo „jo, to je ono; jo,to, co jsem teď slyše,l je to, co jsem potřeboval..." Abum odsýpá tak, jak má, nenudím se u poslechu, ale prostě nemá tu správnou energii, aspoň pro mě. Nevěřím tomu, připadá mi, že hudba není opravdová, mám za to, že je uměle vytvořená. Nechci zlehčovat práci muzikantů, ale připadá mi to, jako kdyby si řekli „dáme tam ten motiv a přidáme k tomu tento riff, něčím to slepíme a máme skladbu..." Celkové album působí dojmem, že má otevřená vrátka k blackmetalovému trůnu, ale cesta k němu je ještě pořádně dlouhá. Nepopírám, určitě se najdou posluchači, kterým se toto pojetí black metalu bude líbit, takže sii dotyční můžou ke konečnému hodnocení přidat bod či dva, ale mě „Esperalem Tkane“ polské grupy ODRAZA neoslovilo.

Seznam skladeb:

  1. Niech się dzieje
  2. Wielki Mizogin
  3. Esperalem tkany
  4. Cicha 8
  5. Gorycz
  6. Próg
  7. Tam, gdzie nas nie spotkamy

Čas: 46:26

Sestava:

  • Stawrogin - kytara, basa, zpěv
  • Priest - bicí

http://arachnophobia.pl/


Zveřejněno: 15. 10. 2014
Přečteno:
3829 x
Hodnocení autora:
5 / 10

Autor: 4horsemen | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

16. 10. 2014 21:34 napsal/a 4H
5 - 7 bodů
Jasně, děkuji za názor. Prostě mě deska až tak neoslovila, ale nakonec jsem i podotkl, že black metalisti můžou přihodit dva body.
16. 10. 2014 10:26 napsal/a Opat
...
Já bych určitě min. 2 body přidal, podle mě jde o velmi zajímavou desku. Dalo by se souhlasit s tím, že některé prvky jsou tam trochu násilně zařazeny, přesto bych rozhodně nemluvil o \"uměle vytvořené desce\". Taková skladba \"Esperalem Tkany\" je naprosto famózní, zejména závěr. Vyzdvihnout je nutno také famózní výkon Priesta za bicími, ale to je už evergreen. Je to takové spojení klasického polského pojetí black metalu s notnými oživeními.