O tomto menším festivalu v bavorském městečku Wiesau jsme se dozvěděli již v dubnu z plakátu vylepeném na Keep It True. Hned jsme si řekli „hmm, to by mohlo být něco pro nás“. Lístky kupujeme asi měsíc před akcí přes Nuclear Blast za krásných 30 eur za kus. Na pátek si bereme dovolenou a nic nebrání užít si ideální víkend plný metalu! Ráno si trošku přispíme, ale ne zas moc. Balíme vše potřebné do Thrashportéru, matračku, deky, spacáky, náhradní oblečení. Všechno už máme dokonale vychytané. Nakoupíme něco zásob, poobědváme a něco kolem dvanácté vyrážíme na cestu. Již notoricky známá cesta Budějce – Plzeň - Rozvadov a pak už konečně pohoda německých dálnic. Za 3 a půl hodinky jsme na místě. Parkování je zdarma asi 5 minut chůze od místa dění. Zatím je zde jen pár aut, takže si můžeme zaparkovat, kde chceme. Celý festival se odehrává v prostoru nějaké velké koňské farmy. Kolem jsou výběhy, kde se pasou koně. A hraje se ve velké plechové stodole. Při odbavení u vstupu se na nic nečeká, ihned za vstupenku dostáváme vyšívaný náramek a lístek s číslem do tomboly (nic jsme nevyhráli, takže to byl stejně podvod). Na dvou přívěsech jsou mobilní splachovací záchody i s umyvadlem. Zajímavé řešení. Na čistotu záchodů na německých festivalech nedám dopustit. Jeden stánek s jídlem. Uvnitř je prostor pro několik tisíc lidí, ale festival nebyl z daleka vyprodaný. Netroufnu si odhadovat, jaká byla účast, možná něco kolem pětiset lidí. Ale ruku do ohně za to rozhodně nedám. Uvnitř jsou tři distra, bohatý výběr cd, lp, triček nášivek, oficiální merchandise a bar. Pivo za 2,5 eura, na německé poměry undergroundová cena (smích). Pivo jsem si jako vždy nedal, ale zato jsem si domů přivezl dva nové vinyly (poslední alba SUICIDAL ANGELS a BULLET).
Léto si řeklo, že nám dopřeje ještě jeden poslední slunný den, než předá žezlo sychravému podzimu a tak je venku hezky a uvnitř haly šílené vedro. První kapela, kterou si nehodláme nechat ujít, jsou vycházející hvězdy neoheavy metalové vlny, němečtí STALLION. Všímáme si, že v publiku jsou všichni mladíci, max. do třiceti let. Ač se nováčci na scéně STALLION dali dohromady teprve v roce 2013, už si stihli udělat celkem slušné jméno. Heavy/speed metalová jízda se vším všudy, šílený uječený zpěvák v elasťácích se vzorem japonské bojové zástavy. Nádhera, nedávno jim vyšla deska, musím si na ni našetřit love.
Následující IRON KOBRA pokračuje na stejné vlně, opět heavy metal jako vykopaný z první poloviny osmdesátek. Zpívající kytarista trochu bojoval se skloubením hry na nástroj a zpěvem, hlavně výšky zněly trochu falešně, ale i tak dobrá show. Lidi i kapela se bavili a závěrečnou hitovku „Heavy metal generation“ si zpívá celý sál.
Thrasheři DUST BOLT mají na kontě povedenou čerstvou druhou desku. Jako vždy nakopávající mosh thrash. Zapomněl jsem zmínit, že zvuk byl na všechny kapely maximálně povedený, zvukař je profík.
Nejtvrdší kapelou dnešního programu jsou veteráni death metalové scény PURGATORY, kteří drtí sluchovody metalheads již od roku 1993. Jdeme si vychutnat jejich set do první řady. Za mě maximální spokojenost, prostě nářez!
SEVENTY SEVEN přivezli ze slunného Španělska svůj rock´n´roll odkazující na staré AC/DC, nebylo to špatné, ale trochu tomu chyběla jiskra. Takže v půlce setu si jdeme odpočinout do auta. Pro jistotu nařizujeme budíka, kdybychom třeba usnuli. Po pár minutách spíme jak dva špalky.
Budík nás opět vrhá do reality, za 15 minut začínají STRIKER, musíme jít. STRIKER pocházejí z Kanady a vkusně kombinují speed/heavy/power metal, na kontě mají 3 skvělá alba. Skvělá hudba i show, opět si to parádně užíváme.
Headlinerem dne jsou Švédi BULLET. Musím se přiznat, že jsem je ještě donedávna neznal, ale zamiloval jsem si je na první poslech. Vždy, když jsem měl v minulých týdnech náladu pod psa, pustil jsem si jedno z jejich alb a depka byla ta tam. Na albu „Full Pull“ jsem si vytvořil doslova závislost. Strhující hodinu a půl trvající příval energického heavy rocku s nezaměnitelným hlasem Daga Hofera. Parádní byly i rekvizity jako třeba bruska na nože, týpek ukrytý v reproboxu nebo kovadlina. Prostě bomba! Nadšení v jednu ráno odcházíme na kutě. V celém kempu je klid, jenom vedle nás si parta metal heads, kteří spí v přívěsu na rakve, řádně ohulí rádio a oddávají se bujaré afterparty. Špunty do uší a dobrou noc.
Fotky: Mařenka
Celá galerie
