Nejbližší koncerty
  • 15. 08. 2020Ústečtí WYRM pokřtí letošní album Purge podpoří je KRAAKE...
  • 22. 08. 2020Rotten Fest Open Air 2020 22.8.2020 venkovní areál Sklu...
  • 25. 08. 2020První pražský koncert deathmetalových Poppy Seed Grinder ...
  • 05. 09. 2020Montana Metal Fest: Depresy, Dehydrated, Orkrist, Morn...
  • 05. 09. 2020Třetí ročník open air festu konajícího se v areálu Kaliko...
  • 05. 09. 2020Sušice - Chatová osada LUH mini D.I.Y. open air festival...
  • 12. 09. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí:AGGRESSIVE TYRANTS...
  • 18. 09. 2020V rámci svého minitour nás poctí svojí návštěvou mocní SI...
Asmodeus

EMPATIC – Ruined Landscape CD 2014, Terrasound Records

Bylo by silně otřepaným klišé začít recenzi na polskou kapelu slovy o síle a popularitě tamní scény, o jejích velikánech a zasloužených úspěších, takže rovnou k věci: EMPATIC vydali v dubnu své druhé album, které by mělo potvrdit pozici vydobytou čtyři roky starým debutem „Gods of Thousand Souls“. Ten jsem kdysi slyšel jen z rychlíku, necítil jsem potřebu se k němu vracet, ale okolnosti velí na aktuální placku „Ruined Landscape“ zaměřit přece jen větší pozornost.

Pokud si matně vzpomínám, debut se nesl ve standardním, středně valivém a poměrně chytlavém death/thrash metalovém duchu s moderním zvukem. Bez detailnějšího srovnávání obou placek se stejný příměr dá použít i na „Ruined Landscape“ a přiznám se bez mučení, že kdybych měl hodnotit po prvních dvou posleších, kapelu bych možná trochu nespravedlivě poškodil. První dojmy ve mně zanechaly převažující pocity průměrnosti a monotónnosti, a říkal jsem si, co o tom vůbec napsat. Ale jak už to bývá, všechno chce svůj čas, a přišel okamžik vhodného rozpoložení, kdy jsem si CD pustil s časovým odstupem a slyšel ho přece jen trochu jinak. Tedy ne, že bych najednou skákal nadšením jak Janek, ale do poslechu už jsem se nemusel tak nutit.

Kdybych měl „Ruined Landscape“ co nejvěrněji vystihnout jedním slovem, použil bych zřejmě termín „moderní“, a to bez jízlivosti či stíracích úmyslů. Zvuk nastavený dle současných trendů – hlasitý, že i z jezevčíka rozdrnčí hrnek na stole a z klasické aparatury o nějaký ten milimetr posune pohovku či jinou část nábytku. Hodně lidem tento současný trend zvučení alb sedí, hlavní jsou pro ně decibely. Inu, proti gustu žáden dišputát, ti zbylí, kteří mají u zvukových nahrávek rádi i přirozenou dynamiku či barvu (a že to ještě v devadesátých letech šlo i u těch nejtvrdších a nejbrutálnějších kapel!), půjdou o dům dál. Ale nechme tuto problematiku audiofilům, nejpodstatnější je samotná muzika. I ta je zde silová tak jako zmiňovaný sound, a znovu musím opakovat slovo standardní. Groove riffy podpořené šlapavou a většinou střednětempou rytmikou, hrubý řev, jednoduchá struktura skladeb, motivy chytlavé a chvílemi i strhující, ale vše už slyšené tisíckrát jinde, a dokonce v skoro stejné podobě. Navíc nejde přeslechnout neduh v příliš častém opakování kytarových motivů, a to nejen v rámci jedné skladby. Když si poslechnete album do songu „Oblivion Path“, dál už nemusíte poslouchat, protože od této chvíle se v následujícím zbytku desky znovu a znovu jen obměňuje pořadí už zahraného a slyšeného, a to ještě takovým způsobem, že chvílemi to rutinní omílání toho samého (i když to třeba zní pěkně) leze pěkně na nervy. Netvrdím, že jde o slabý materiál bez nápadů, ale chybí mu větší pestrost, švih a více nápadů. Jen tlak a fajn šlapající tempo vše nezachrání a dělá materiál přitažlivější spíše pro živé akce. Nakonec se ale CD poslouchat do konce vyplatí, protože to nejlepší (alespoň pro mě) přijde s posledním válem „Struggle (EmpatiC II)“, paradoxně čistě instrumentálním a také nejkratším.

Možná to z předchozích řádků vyzní tak, že máme co do činění s průměrným albem průměrné kapely. Tak zle bych to zase neviděl, je slyšet, že kapela má už něco odehráno, celkový dojem působí profesionálně (platí i o obalu a textech s klasickými pochmurnými texty zaobírajícími se nelehkým údělem jedince drceného současnou sebedestruktivní společností s apokalyptickou budoucností), jen by zkrátka „Ruined Landscape“ slušela spíše stopáž EP, a nesázet tolik jen na tvrdě sekané riffy bez obměny, které sice válcují fajně, ale po čase začnou nudit, naopak znásobit počet momentů, kdy kytary hrají solidní a někdy i atmosférické vyhrávky (třeba úvodní „Trauma“), častěji střídat tempa a nebát se i odlehčení jako v závěrečném tracku. Kapela má ve své domovině slušnou základnu fanoušků, ti možná album vnímají jinak, ale na větší prosazení v silné nejen domácí konkurenci to zatím není. Ale kdo ví, třeba u třetího záseku už to bude jinak, možná bude stačit nekopírovat pouze to, co úspěšně funguje u jiných zavedenějších jmen, ale dát kapele vlastní výraz, nebo chcete-li ksicht, i s rizikem, že nebude zapadat do obecně panujících trendů.

Seznam skladeb:
  1. Trauma
  2. Crimen Pessimum
  3. Ruined Landscape
  4. Oblivion Path
  5. Ambush
  6. Valley of Shadows
  7. Obsession
  8. Fight
  9. Countenance of Fear
  10. Struggle (EmpatiC II)

Čas: 38:17

Sestava:
  • Maciej Rochaczewski – zpěv
  • Jakub Bednarski – kytara
  • Przemysław Cikacz – kytara
  • Włodzimierz Małaszek – basa
  • Krzysztof Bendarowicz – bicí

http://www.empatic.com/
http://www.reverbnation.com/empatic/
http://www.lastfm.pl/music/Empatic
https://www.facebook.com/empatic.info
http://www.terrasound.at/


Zveřejněno: 26. 09. 2014
Přečteno:
2833 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Prepil | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář