Nejbližší koncerty
  • 03. 10. 2020Hrají: XIII. STOLETÍ ( Jihlava ), STOKER ( Brno ), KELWIN...
  • 03. 10. 2020Flowers for Whores - hardcore Praha Decultivate - hardco...
  • 09. 10. 2020Hrají: VISION DAYS ( Brněnec ), ZPUTNIK ( Praha ), DRIÁK ...
  • 17. 10. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: VIOLENTOR - infe...
  • 17. 10. 2020Night of eternal evil na Kladně KLADNO ZACHVÁTÍ ZLO A ...
  • 23. 10. 2020Druhý ročník benefičního mini-festivalu. Osud opuštěných ...
  • 23. 10. 2020Druhý ročník benefičního mini-festivalu. Osud opuštěných ...
  • 24. 10. 2020ROTTEN FEST 24.10.2020.Sklub Olomouc,od 17,00h. FLESHLES...
TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

3. 9. 2014, Praha - Modrá Vopice

Pohled Asphyxův:

Poslušně hlásím, že jsem opět zde! Prázdniny a festivalová sezóna se zdají být v trapu a tak můžu zase vylézt ze svého temného sklepa a vyrazit mezi lidi (smích). Chvíli jsem se sice musel rozkoukat a nechat své oči, navyklé jen temnotě jizerských lesů a uzavřené místnosti mého zaměstnání, přivyknout dennímu světlu, ale o to víc jsem se těšil do našeho hlavního města. Pořádal se tam totiž obřad, kterého se zúčastnila jen samá vybraná death metalová společnost. My, kteří se rádi rochníme v marastu old schoolových melodií, jsme zkrátka nemohli chybět. Hlavním lákadlem byli legendární Chilané UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN doplnění o neméně zvučná jména. Jako předkapely se předvedly rouhačské spolky ZOMBIEFICATION z Mexika a brazilští šílenci INCARCERATION. Byl by hřích zapomenout i na temně death metalové našince HEAVING EARTH. 

Pro mě tedy akce více než důležitá a chtěná. Vše nádherně doladil můj věrný koncertní druh, řidič, majitel největšího počtu fotoaparátů Michal, který nejen že mě odvezl, ale byl opět skvělým společníkem. Postup byl klasický. Bojové vozidlo death metalové pěchoty pro mě zastavilo tradičně u kostela na Lochotíně v Plzni a najednou už jsme zase nadšeně svištěli směr Praha do klubu Modrá Vopice (neplést prosím se stejnojmennou čínskou restaurací – smích).

Naši údernou jednotku vyvrhl výše zmíněný automobil na nádvoří před klubem již v notně dobré náladě. Probíraly se cestou zážitky z těch dvou měsíců mé koncertní nečinnosti, nová alba a vtipně se i „nadávalo“ na těch několik „debilů“, co jsme měli čest párkrát v tom našem malém českém undergroundu potkat. Zkrátka, pohodová „spanilá“ jízda, tentokrát opepřená zážitky z mé dvouměsíční hibernace. Byl jsem na death metal nažhavený jako puberťák na první pornofilm (smích). Pojďme tedy na to.

Jako první mi pořádně rozhodili sandál pražští death metalisté HEAVING EARTH. Na téhle smečce se mi líbí jednak to, jak hrají, ale hlavně jedna úžasná vlastnost. Pánové jako muzikanti neustále rostou, vyvíjejí se, jsou víc secvičení, víc zabijáčtí. Do nové tvorby, z níž zazněl nejeden song, se vkrádá čím dál tím víc temnoty.  Na mistra za bicí soupravou bych se dovedl koukat snad věčnost, k tomu parádně sehrané kytary a o vokálu páně Žlababy netřeba diskutovat. HEAVING EARTH patří k jedněm z mých nejoblíbenějších českých kapel a viděl jsem je tolikrát jako snad nikoho. Nezklamali mě nikdy. Opět to bylo hodně temné, „natlakované“, vytažené až odněkud ze sklepa. Modrá Vopice, podpořená nejen místními fanoušky, se otřásala ve svých dřevěných základech. Zkrátka, zase jsem zažil pořádné, syrové a poctivé ZLO! Oproti jiným koncertům bych doplnil snad jen to, že tentokrát měli pánové horší zvuk. Obzvlášť kytary nebyly příliš slyšet. Jenže, co si budeme povídat, oni jsou schopni nás rozsekat klidně i unplugged (smích). Takže nakonec spokojenost.

INCARCERATION jsem viděl na tom samém místě před necelým rokem. Kapelu jsem tenkrát znal jen zběžně, ale tentokrát jsem už byl pořádně připraven. Obzvláště poslední EP „Sacrifice“ mi už nějakou dobu dělá velkou radost a častou společnost. Tenhle mix deathu, blacku, thrashe, punku a crustu je přímo určený pro živá vystoupení. Hlavní protagonista Daniel Silva je jednak sympaťák každým coulem a jednak hraje jako ďábel. Bylo to špinavé, energické, oproti minulému roku zase o řád temnější. Brazilsko-německá legie se toho vůbec nebála a nebýt v Modré Vopici tak malé a nízké pódium, já bych si snad skočil (smích).  Ještěže k tomu nedošlo, jinak by měla naše nejhezčí kolegyně Duzl, která jezdí se záchrannou službou, asi hodně práce (smích). Ono odtáhnout raněného vorvaně by určitě nebyla žádná sranda. Skvělé vystoupení.

ZOMBIEFICATION z dalekého Mexika mi za celou dobu mé amatérsko-redakční činnosti poslali hned dvě CD na recenzi. Jejich dřevní, do Švédska hozený death metal se mi sice pokaždé líbil, ale postrádal jsem tu pověstnou jiskru, která je pro mě u kapel tolik důležitá. Nebyl jsem spokojen ani se zpracováním zpěvu. Podobné barvy vokálů mi nejsou zrovna moc příjemné. Byl jsem tedy zvědavý, jak středoameričtí rouhači vyznějí naživo. A mohu říct, že tihle vypravěči záhrobních příběhů mi pěkně nakopali zadek. Bylo to od začátku do konce hodně našlapané a i když některé songy se mi zdály až příliš dlouhé, nechal jsem se strhnout. Dokonce mi přišlo, že živé provedení zní lépe než z CD. Takže za mě jednoznačně palec nahoru!

UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN nás ihned přenesli do říše H.P. Lovercrafa. Před očima mi, stejně jako z desky, ožívaly příběhy o mýtu Cthulthu. Mezi dřevěnými stěnami klubu se rozezněly stejně květnaté, bezútěšné, mystické a pradávné tóny, velmi podobné básnickým slovům dodnes nepochopitelně nedoceněného spisovatele. Do uší mě řezaly sice klasické, ale parádně provedené old school death metalové melodie. Postupným kýváním a pohupováním jsem se dostal do jakéhosi chladného transu, oprostil jsem se od všedních starostí, od fyzické bolesti a nechal se jen tak unášet. Mívám rád, když stojím dole pod pódiem, nevnímám okolní svět a jen na sebe nechám působit hlukové stěny. Morbidně okultní projev Chilanů, syrovost, nasazení a útulně malý klub dohromady vytvořily atmosféru, která se nebude asi už nikdy opakovat. Alespoň pro mě, v ten moment, v ten okamžik, v právě nastavené konstelaci celého vesmíru. Byl jsem pohlcen do chřtánu starého plesnivého death metalu, rozemlet mezi tesáky, odsouzen několikrát k smrti a následně vyplivnut. Víc si nepamatuju, víc po mě nechtějte. S touhle kapelou určitě rád zase někdy budu obětovat všem rohatým. Vystoupení, které mě rozsekalo na malé kousky!

Asi bych nějaké drobné mouchy na celém večeru taky našel, ale od přírody nejsem nevrlý kritik. Koneckonců, přijel jsem si to užít, ne?  Úžasný byl přístup všech jihoamerických kapel. Člověk si pak uvědomí, že i kdejaká smečka u nás v Čechách považovaná za „šílenou“, působí v kontextu středečního koncertu jako chcíplá ryba. Všude jen úsměvy, pokec s fanoušky (dokonce jsem měl dojem, že jsou vděčni za každé slovo, pozdrav, pochvalu) a hlavně tuny neskutečné energie. Budu z ní čerpat minimálně do konce roku (smích). Jsem moc rád, že jsem mohl dorazit a vidět zase jiná, u nás ne tolik známá jména. Bylo to moc příjemné zpestření jinak neustále dokola se opakujících koncertů se stejnými vystupujícími.

Vše skončilo a mezi lidmi se, po nezbytném potlesku, zase rozeběhl ševel rozhovorů. Podobné akce bývají hlavně setkáními, potřásáním rukou (velmi příjemný byl třeba rozhovor s panem farářem z boleslavské okultní diecéze), focením přiopilých fotek a probíráním nekonečné řady dobrých a špatných CD. Jsem moc rád, že jsem toho mohl být zase na chvilku součástí a celou cestu domů do Plzně jsem si už jen něco mumlal zmateně (ale nadšeně!) pod vousy. Není divu, byl jsem ten večer několikrát proklet, obětován a budu se z toho muset nějakou dobu vzpamatovávat. Pro nás old schoolové maniaky to byl nádherný zážitek.


Pohled Duzl:

Tahle akce plní řádek v mém kalendáři hodně tučným písmem už poměrně dlouhou dobu. Trojice kapel z Mexika, Chile a Brazílie doplněná o český support hlásá výbornou akci a to nezvykle v čistě death metalovém duchu.

Na místo dorážíme kolem půl osmé, návštěvnost zatím nic moc, ale to se časem mění, dáváme pivko a usedáme ven. Zanedlouho se z útrob Vopice začne linout podivný zvuk a asi půl songu debatujeme, zda se vůbec jedná o avizovaný support HEAVING EARTH, neb zvuk tomu rozhodně neodpovídal. Asi nemá cenu jejich set nějak extra přibližovat, protože i přes počáteční prapodivný zvuk, který se posléze trochu vyladil se předvedli ve stále skvělé formě, takže nezbývá se než těšit na jejich novou desku.

INCARCERATION na místním pódiu nejsou žádnými nováčky. Kluci sice strávili 90 % zvukovky věšením plachty, přičemž místy to vypadalo, že se jim to snad nikdy nepodaří... nakonec stejně spadla... (holt není gafa jako gafa a já se s Asphyxem přece jen měla vsadit (smích)). Každopádně na energii jim to rozhodně neubralo. Zběsilé riffy, narvané bicí, death metalová masáž se syrovým punkovým zvukem s hodně slyšitelným odkazem na starou SEPULTURU. Daniel z pozice zpěváka dělá opravdu "xicht" téhle kapele a jeho děkovná gesta po každém songu snad každému fanouškovi zvlášť... neskutečné, za mě tedy super!

Mexičtí death metalisté ZOMBIEFICATION... podlazené zkreslené kytary, chytlavé riffy a basa dotvářející ponurou atmosféru v kombinaci s chraplavým vokálem i přes fakt, že do švédského old schoolu nepřináší nic nového u mě jednoznačně vyhráli post kapely večera. Kluci to vzali průřezem jejich tvorby od počátku, tedy otvírák v podobě " Shinning", přes pecky jako " In the mist", "In the Gallery of laments", "Last resting place" až po chutnávku v podobě "Procession" z letošní desky " Procession Through Infestation". Zhltla jsem jim to absolutně všechno!

Headlinery této akce byli Chilští UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN. Kapela, jejíž jméno se mi večer snad nikdy nepodařilo vyslovit správně, překvapila hned v úvodu jejich vzezřením. Železářství, které by jim ultra rouhačské blackové kapely mohly závidět, jsem opravdu nečekala. Každopádně v porovnání s předchozími kapelami ze stejné staroškolské vlny i přes snahu vypadat odhodlaněji, živočišněji a víc "true" mi tahle snaha přišla místy trochu "křeč". Přesto jejich výkon musím hodnotit hodně vysoko, neb jejich desku "People of the Monolith" i letošní desku fakt "žeru" a slyšet tyhle vály naživo bylo naprosto vynikající, takže se jim po zásluze dostalo ze strany fanoušků zasloužené odezvy.

Za mě tedy hodně podařená deathová akce, takže nezbývá než doufat, že se kluci zase někdy odhodlají překonat vzdálenost několika tisíc kilometrů, přiberou třeba ještě pár tamějších kapel a dorazí to do nás zase pořádně nabušit. Závěrem už snad jen díky Michalovi a Asphyxovi za příjemnou společnost a taky za odvoz!

Fotky: Ignor

Fotogalerie ASPHYX

Video HEAVING EARTH

Video INCARCERATION

Video ZOMBIEFICATION

Video UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN


Zveřejněno: 06. 09. 2014
Přečteno:
2850 x
Autor: Asphyx | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

08. 09. 2014 18:18 napsal/a Johan
Fotogalerie...
vyměněna.