ETEF 2020

Pátek 15.8.2014, Hodonín - Vodní cvičiště Rohatec

Rocková hudba má v českých zemích na růžích ustláno; v dobách represivního režimu byla vítanou formou vzdoru, prostředkem, tmelícím stejně smýšlející. V dobách po klíčnické zvonkohře nastal pro rockové nadšence zlatý věk - kapely, které byly po dlouhá léta čímsi vzdáleným, takřka mýtickým, dorazily na koncertní pódia i k nám. V návaznosti na tato vystoupení rostly na našem území všemožné festivaly, často jepičího trvání. Po vystřízlivění z euforie počátku devadesátých let bylo nutné zabývat se organizační i producentskou stránkou několikadenních hudebních akcí mnohem detailněji a nabídnout návštěvníkům širší servis; potřebné zkušenosti se sbíhaly jen pomalu.

První zmínky o festivalu se sympatickým názvem "Made of Metal" jsem počal registrovat s krátícím se loňským podzimem na několika metalových fórech. Skepse, vyvěrající z mnoha jedinců, mne nakazila a byla jitřena o to více, že sestava prvních zveřejněných kapel se mi trefila do vkusu s poměrně bolestnou razancí. Pohnutky nedůvěry byly ostatně založeny na zkušenostech z minulých let, kdy si mnozí pořadatelé ukousli více, než bylo zdrávo a jimi pořádané akce skončily naprostým fiaskem. Naštěstí pro metalovou komunitu neměl příběh festivalu Made of Metal hořkou dohru; výsledná akce předčila dost možná očekávání nejen většiny návštěvníků, ale i samotných vystupujících. Nevídaná míra odezvy na elektronické podněty fanoušků nejen několik měsíců před festivalem, ale i během samotného konání akce; výtečná organizace areálu i kempu (obchod s potravinami - geniální tah!), řádově lepší hygienecké zázemí, než bývá zvykem. Především ale snový line-up, který se stal důkazem, že svět melodického metalu nestojí na několika donekonečna protežovaných jménech...

Areál, situovaný mezi Hodonímem a Rohatcem, byl k pozdějšímu pátečnímu odpoledni naplněn poměrně slušně; hlavní i vedlejší pódium byly rozumně umístěny tak, aby se jejich zvuk příliš nepřekrýval. Zatímco vedlejší stage byla otevřena do volného prostoru a jejímu zvuku nebylo moc co vytknout, hlavnímu stanovišti ten den patron akustiky příliš nepřál. Vklíněno mezi obří plechové hangáry, produkoval zvukový systém hlavního pódia tříštivé, často přebasované vlny, ve kterých se jen ztěží dala rozeznat byť jediná nota. Tím trpěli zejména ATROCITY, u kterých se - vzhledem k charakteru jejich hudby - měnilo jejich vsytoupení v hudební martyrium a donutilo mnohé ke strategickému ústupu. Stačila však intervence návštěvníků a během několika hodin bylo vše uvedeno do pořádku.

Příchod letního večera okořenila oblíbená formace ALESTORM, která svými melodicky údernými písněmi uvedla kotel pod pódiem do varu. Odezva na materiál aktuální desky "Sunset On the Golden Age" se mohla směle rovnat reakcím na prověřené hity; několik týdnů staré album si pro sebe zabralo více jak polovinu hodinového vystoupení. Zpočátku zábavné průpovídky frontmana Christophera Bowese v předělu jednotlivých skladeb začaly po čase nabývat stereotypních rozměrů, především díky jejich podbarvení jednotným klávesovým rejstříkem. Zpestřením (i když ze strany kapely jistě nevítaným) se tak staly technické problémy s kytarou, které vyústily ve spontánní jamování zbytku kapely v jazzovém duchu.

Headlinerem pátečního večera byla italsko-francouzská odnož kultovních RHAPSODY, vystupující jako LUCA TURILLI'S RHAPSODY. Ti se na pódiu ukázali po ročním nekoncertování a vůbec poprvé v jejich kariéře po jejich boku stanul právoplatný člen kapely, kytarista Dominique Leurquin. Ten si totiž ke své smůle krátce po vydání první desky stihl poranit ruku cirkulárkou takovým způsobem, že ve hře byla dokonce i amputace končetiny. Soudě dle jeho pódiového výkonu jsou francouzští chirurgové možná lepšími virtuózy, než principál celého souboru, Luca Turilli. Láska tohoto Itala k filmům se promítá do koncertů kapely málo vídaným způsobem; nač se svým souborem nastupovat za přehrávání symfonické skladby z pásky, když můžete uvést celou kapelu audiovizuální projekcí, ne nepodobné epickým úvodům filmových blockbusterů? Po několikaminutovém představení celé kapely, managmentu, zvukaře načala kapela svůj vymezený čas hitovou "Riding the Winds of Eternity" z počátků původních RHAPSODY. Alessandro Conti si s pěveckými party Fabia Lioneho umí vyhrát a respektuje jejich pozici v kontextu skladeb; je ale nutné poznamenat, že orchestrálně rozmáchlé písně sedí jeho opernímu naturelu přeci jen víc ("Tormento E Passione", "Forest of Unicorns"). Setlist vystoupení byl takřka totožný s tím, které se konalo v Praze o dva roky dříve, teprve zde ale dostala prostor vizuální projekce. Jen škoda, že perfektní hudební rozjezd bortily vsuvky různých klipů, sestavených snad na základě seznamu největších klišé žánru. Návrat Dominiquea Leurquina vlil kapele do žil novou krev - ostatně radost a entuziasmus, které se kolem rytmického kytaristy vznášely, nakazily i samotné diváky.

Klenot pozdní páteční noci, norská SIRENIA, bohužel doplatila na posunutý začátek svého vystoupení. Osobně bych hrací čas matadorů gothic metalu prohodil např. s pirátskou sebrankou ALESTORM, kterým by pozdní noční hodina vzhledem k charakteru jejich hudby i stylizaci svých vystoupení sedla více. Únavou podlomená vůle podlehla mohutnému odlivu diváků a skladby ze skvělé poslední desky "Perils of the Deep Blue" jsem tak vnímal jako éterickou kulisu na rozhraní bdění a říše snů. Pozdě plakat nad rozlitým mlékem...

Fotky: Seanínel

Zveřejněno: 21. 08. 2014
Přečteno:
2870 x
Autor: Tomáš | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

28. 08. 2014 10:18 napsal/a Petr
alestorm
No ale v tom setlistu je to špatně...názvy skladeb sedí, ale je špatně přiřazeno album
27. 08. 2014 22:50 napsal/a Tomáš
Alestorm...
vycházím z tohoto setllistu: http://www.setlist.fm/setlist/alestorm/2014/festivalovy-areal-hodonin-czech-republic-3bcec444.html ... s jejich tvorbou tak detailně obeznámen nejsem, takže opravdu nevím, co přesně hráli, mám je sice rád, ale řadím je spíš mezi kapely, na jejichž vystoupení zajdu, je-li možnost, cíleně si je doma příliš nepouštím.
26. 08. 2014 10:08 napsal/a Petr
Alestorm
Co to je za blábol? Prý že nová deska Alestorm si zabrala přes půlku jejich vystoupení? Vždyť z nové fošny hráli pouze 3 nové songy a to Walk the Plank, Drink a Surf Squid Warfare. Když to pane autore nevíte, tak se aspoň jukněte na nějaký playlist....boha jeho