Nejbližší koncerty
  • 20. 08. 2022Dead Daniels - OpenAir Na Staré cestě vol.3
  • 20. 08. 202220-08-2022 CHATOVÁ OSADA LUH SUŠICE koncert můžeme naz...
  • 03. 09. 2022V priebehu Montana Metal Festu vystúpia skupiny súčasnej...
  • 03. 09. 202203-09-2022 Chatová osada LUH Sušice, 34201 areál otevř...
  • 09. 09. 2022Páteční večer ve farářově sluji s PIKODEATH - thrash de...
  • 10. 09. 202210.9.2022 S-klub Olomouc Od: 18:00h. MASSACRE-(USA),NEC...
  • 17. 09. 2022Dead Daniels (Hard Rock,N´Roll - Praha): https://deaddani...
  • 23. 09. 2022Masakrální Nóbl mejdlo číslo 39. rozezvučí staří známí úd...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

OMNIZIDE – Death Metal Holocaust CD 2014, Carnal Records

Zahnívající zbytky kdysi živé tkáně štípají do nosu. Ten zápach je neskutečný. Kafilérie, další zastávka po jatkách. Určitě jste si tuhle práci nevybrali dobrovolně. Ale když už tady jsme, bylo by dobré si k tomu pustit nějakou vhodnou muziku. Sama by se nabízela asi nějaká gore nechutnost, jenže tentokrát máme k dispozici pořádně načernalý death metal. Co byste řekli švédské smečce OMNIZIDE? Že vám to jméno nic neříká? Není divu, tahle úderka hrála od roku 1995 pod názvem BELZEN. Pak se někdy v roce 2011 přejmenovala a vyvrhla mezi „bezbožné“ singl „Pleasure from Death“. Ten obsahoval jen dva songy, ale ty řezaly natolik, že vám dovedly vytrhat všechny zuby i s kořeny. Letos se pánové rozhodli opět navršit na hromadu lebky, zkřížit hnáty a pozvat nás do říše zla. Od začátku až do konce se jedná o pořádně prohnilý, zpuchřelý death metal, beroucí si inspiraci u AUTOPSY, MASTER, SINISTER, ale třeba i u DISMEMBER, NIHILIST. A to vše je zabaleno v blackovém plášti nihilismu. Přispívá tomu hlavně vokalista Mikael Nox, který vládne klasickým skřehotavým hlasem. 

Album obsahuje necelých čtyřicet minut poctivého death metalu, blacku, ale třeba i rezavého thrashe nebo doomu. Zkrátka, hraje se zde přesně tak, jak se kdysi hrávalo. Na různé škatulky a styly se zase tolik nehraje. Důležitá je hlavně schopnost vytvořit pořádně temnou atmosféru. Deska může s klidem zaujmout jak příznivce smrtícího kovu, tak i posluchače, kteří si rádi malují na své tváře war-painty. K celkové starobě hodně přispívá krásně zatuchlý zvuk (mix, mastering Joakim Karlsson) i klasicky pojatý obal. Bylo uděláno vše pro nás, co si rádi o víkendech pospíme ve svých oblíbených rakvích, snídáme tmu a svíčky nám hoří zásadně černě. U podobné muziky je hodně důležitá uvěřitelnost, „pravost“ a odhodlání. Tyto vlastnosti OMNIZIDE rozhodně nechybí. Dokonce jsem se přistihl, že mě jejich novinková deska baví víc, než mnohé nové, vydané o hodně slavnějšími smečkami. Takhle nějak se hrávalo kdysi v opuštěných sklepeních, všichni chodili rozvážně v kápích a nikdo neměl na tváři úsměv.

Nejsilnější mi přijdou OMNIZIDE v pomalejších pasážích, tam se opravdu cítím chycený do pasti a zmítám se v sítích. Provazy se pomalu utahují kolem krku a s ubývajícím vzduchem mi „Death Metal Holocaust“ proniká do krve čím dál tím lépe. Opakující se ledové riffy, znějící jako skřípání právě otevírané rakve, dřevěný, žalující a obrácený kříž. Kdo bude další? Dobrovolně se hlásím, zahaluji svoji tvář do znesvěcené kněžské kutny a vydávám se na dlouhou cestu, ze které není návratu. Pomalá chůze podzemními chodbami, šepotající kroky vyrušených potkanů, odkapávající voda plná hnisu. Nejhorší je ale ten zápach usazených let, ta patina věčnosti, čekající na svoji další oběť. OMNIZIDE mě během několika dní naučili žít bez světla, jen o vodě a syrovém mase. Sluneční svit mě pálil do očí a kůže se sama od sebe loupala strachem. Švédové jakoby znovu zapálili dávné ohně očištění, vytáhli ze starých dubových truhel plesnivějící křiváky poseté hřeby a zatáhli oponu nad tímto světem.

„Death Metal Holocaust“ by se dal možná odsoudit několika slovy jako obyčejná vzpomínková záležitost, ale ono tomu tak úplně není (alespoň pro mě). Máme zde co do činění s černou energií narvanou deskou, špinavou, neurvalou, trýznící, bolestivou, pravověrnou, magickou, smutnou a strach nahánějící zároveň. Pokud jsem při prvních setkáních s OMNIZIDE byl lehce skeptický a odmítavý, tak jsme se časem stali dobrými kamarády ve zbrani. Pozvedli jsme spolu opět prapor poctivého černého a smrtícího řemesla a vydali se na dlouhou cestu bez konce. Kolem se procházela děsivá monstra, tančili kostlivci, smáli se nám nemrtví, utopení i oběšení. Pokud to tedy máte podobně nastavené jako já, nezbývá mi nic jiného než vám recenzovanou desku doporučit. Takhle nějak na vás mohla dýchnout smrt, pokud jste ji potkali už v devadesátých letech minulého století. Uvěřitelné album napěchované černotou.

Seznam skladeb:

  1. Rotting Flesh Parade
  2. No Remorse
  3. Monolith
  4. The Eternally Damned
  5. Crystals Of Death
  6. Dead Planet
  7. Damnatio Ad Bestias
  8. Nuclear Strike
  9. Pleasure From Death
  10. Desecration Art

Čas: 39:14

Sestava:

  • Anders/AE – kytara, basa
  • Mikael Nox – zpěv
  • Gaddur – bicí
  • Jesper – kytara


https://www.facebook.com/omnizide
http://www.myspace.com/omnizide
http://www.last.fm/music/Omnizide
http://www.carnalrecords.com/


Zveřejněno: 29. 08. 2014
Přečteno:
3201 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Asphyx | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář