Američané WALLS OF JERICHO na BFF reprezentují metalcorový směr a musím uznat, že jejich řemeslo jim jde na výbornou, celé to je přesné, ultimátní a zdrcující. Kapela, v jejímž čele stojí charismatická vokalistka, která evidentně krom zkušebny tráví spoustu času ve fitku, se tak pro mě stala vcholem festivalu…. Fuck the american dream!
Po téhle masáži se jdeme podívat na českou legendu TÖRR a vyslechnout jejich letité hity, po písních „Armageddon“, „Exorcist“ či „Kladivo na čarodějnice“ to pro nás ztrácí smysl a vydáváme se do pivního stanu, každopádně kapele to šlape hezky a Henychův odchod?/vyhazov? kapelu nijak hudebně nepoznamenal. A tak jsem byl vcelku rád, že jsem partu okolo Oty Hereše viděl a uvědomil jsem si při pohledu do početného davu fanoušků, že dokud bude na pivo a bude hrát TÖRR, bude v naší zemi vše v nejlepším pořádku… (smích)
Rockový mladíci MYSTERY z Austrálie jsou sice jako hráči až geniální, ovšem jejich hráčské schopnosti narážejí na hranici originality a tím se stávají dalším prachsprostým revivalem 70./80. let. Celé to potvrdil ještě cover od AC/DC na závěr. Zbytečná kapela, kterou nezachrání ani stylové kožené kostýmy, ve kterých vystupují.
To samé co o MYSTERY platí i o CRAZY LIXX, tentokrát osmdesátkové heavy retro ze Švédska, dnes jsem na tohle neměl náladu…
Dokonale připravené podium v duchu polární krajiny a mé druhé setkání s TRIVIUM. O téhle kapele se hodně mluví a je proč, TRIVIUM představují dokonale vybroušený metalový klenot, vše v jejich tvorbě a pódiové prezentaci je perfektně připravené a do detailu dotažené, od zmiňovaného podia, přes zvuk, pódiovou show až po tkaničky u bot a nášivek na džískách jednotlivých muzikantů, až se mi z té dokonalosti po druhé písni zatočila hlava. Na můj vkus to bylo až příliš vyumělkované, až příliš dokonalé, dokonale předvídatelné a neskutečně nudné. Naštěstí přítelkyně měla stejný názor a po nafocení několika nezbytných fotek do reportu jsme vyrazili domů. I přes můj negativní pocit z TRIVIUM jednalo se o opravdu 100% show, což daly davy fanoušků řádně najevo.
Ačkoliv letos mě zaujalo asi nejméně kapel ze všech tří ročníků BFF, které jsem navštívil, i tak jsem si tenhle pohodový festival užil a těším se na příští ročník. Obdiv patří také organizátorům, za to, jak se vypořádali, relativně dobře, s technickými problémy v sobotu, takže za rok zase do bigbítu zasvěceného kraje, do Spáleného Poříčí na BASINFIREFEST…
Fotky: Sirah
Celá galerie
Z akce ještě přineseme obsáhlý fotoreport...
Po téhle masáži se jdeme podívat na českou legendu TÖRR a vyslechnout jejich letité hity, po písních „Armageddon“, „Exorcist“ či „Kladivo na čarodějnice“ to pro nás ztrácí smysl a vydáváme se do pivního stanu, každopádně kapele to šlape hezky a Henychův odchod?/vyhazov? kapelu nijak hudebně nepoznamenal. A tak jsem byl vcelku rád, že jsem partu okolo Oty Hereše viděl a uvědomil jsem si při pohledu do početného davu fanoušků, že dokud bude na pivo a bude hrát TÖRR, bude v naší zemi vše v nejlepším pořádku… (smích)
Rockový mladíci MYSTERY z Austrálie jsou sice jako hráči až geniální, ovšem jejich hráčské schopnosti narážejí na hranici originality a tím se stávají dalším prachsprostým revivalem 70./80. let. Celé to potvrdil ještě cover od AC/DC na závěr. Zbytečná kapela, kterou nezachrání ani stylové kožené kostýmy, ve kterých vystupují.
To samé co o MYSTERY platí i o CRAZY LIXX, tentokrát osmdesátkové heavy retro ze Švédska, dnes jsem na tohle neměl náladu…
Dokonale připravené podium v duchu polární krajiny a mé druhé setkání s TRIVIUM. O téhle kapele se hodně mluví a je proč, TRIVIUM představují dokonale vybroušený metalový klenot, vše v jejich tvorbě a pódiové prezentaci je perfektně připravené a do detailu dotažené, od zmiňovaného podia, přes zvuk, pódiovou show až po tkaničky u bot a nášivek na džískách jednotlivých muzikantů, až se mi z té dokonalosti po druhé písni zatočila hlava. Na můj vkus to bylo až příliš vyumělkované, až příliš dokonalé, dokonale předvídatelné a neskutečně nudné. Naštěstí přítelkyně měla stejný názor a po nafocení několika nezbytných fotek do reportu jsme vyrazili domů. I přes můj negativní pocit z TRIVIUM jednalo se o opravdu 100% show, což daly davy fanoušků řádně najevo.
Ačkoliv letos mě zaujalo asi nejméně kapel ze všech tří ročníků BFF, které jsem navštívil, i tak jsem si tenhle pohodový festival užil a těším se na příští ročník. Obdiv patří také organizátorům, za to, jak se vypořádali, relativně dobře, s technickými problémy v sobotu, takže za rok zase do bigbítu zasvěceného kraje, do Spáleného Poříčí na BASINFIREFEST…
Fotky: Sirah
Celá galerie
Z akce ještě přineseme obsáhlý fotoreport...
