ONE PAST ZERO – Heavy Shadows

Nemůžu se zbavit pocitu, že současným „módním trendem“ v metalu je vzhlížení se v minulosti a adorace dnes už historických kapel se stává neodbytným klišé, ale co, čert vem moje pocity a pojďme vyslechnout nahrávku „Heavy shadows“ od západních kolegů ONE PAST ZERO, kteří si na svém demu z loňského roku nachystali 4 písně, jenž mají být údajně ovlivněny především BLACK SABBATH, JUDAS PRIEST a MOTÖRHEAD, dále se dvojice muzikantů odkazuje na NECROMANDUS, THE DOORS, ARTURA BROWNA, MERCYFUL FATE a VENOM. Zvláště na vliv mých oblíbených sedmdesátkových progresivistů NECROMANDUS jsem byl neskutečně zvědav.

No, nalejme si čistého vína, ze všech vzpomínaných kapel nám v tomto případě zůstanou snad jen ti BLACK SABBATH s odérem VENOM, celá produkce ONE PAST ZERO se totiž nese ve stonermetalovovém duchu, ovšem v rámci primitivního hráčského stylu a chabého skladatelství. Navíc, zvážím-li špatný zvuk (myslím skutečně špatný, nemyslím tím pokus o jakési „vintage“ vyznění), je od první písně jasné, že se zde žádné zhulenecké orgie ve stylu ELETRIC WIZARD nekonají, navíc Jim Morrison se musel v hrobě hodně otáčet, jen co kapela vytiskla promoleták s odkazem na THE DOORS. Vokál je samostatná kapitola, v rámci stylu je celkem v pohodě a je právě tím prvkem, který táhne kapelu trochu k vyznění VENOM.

Ačkoliv se ONE PAST ZERO snaží působit jako ti praví vyvolávači duchů let sedmdesátých, nějak jim to nevěřím a považuji je za další, co by rádi naskočili na retro vlnu, bohužel k jejich smůle se na této vlně nesvezou, protože jejich produkce je natolik podprůměrná a neoriginální, že šance zaujmout více lidí než několik kamarádů je rovna nule. Dochází mi však zároveň, že kapele je takové hodnocení naprosto lhostejné, protože součástí téhle hry na „sedmdesátky“ je také to, být nad věcí… Vcelku se mě líbí vkusný obal dema, za který Kischde a Uli dostávají jeden bod navíc, ovšem kde nic není...