Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
FORGOTTEN SILENCE - Vemork Konstrukt

NECRODEATH – The 7 Deadly Sins CD 2014, Scarlet Records

Nejsem zrovna z těch, kdo by holdoval násilí, ale přiznávám, že v některých situacích zatínám pěsti tak zarytě, až mě to kolikrát bolí. Samozřejmě se umím ovládat, uklidnit se a vše rozdýchat, ale jsou chvíle, kdy bych potřeboval před sebou pořádný boxovací pytel (obličej bych si na něj namaloval sám – smích). To je ale jenom jedna z možností. Já mám lepší řešení. Pořádný poctivý nářez. Už nějakou dobu jsem chodil kolem svojí CD sbírky jako mlsný vlk a vyhlížel čerstvé thrashové maso. Přišlo to náhle, jako blesk z čistého nebe. Pošťačka najednou zvoní za dveřmi, to se u nás rovná dalšímu hudebnímu peklu do domu (smích). Chudák paní ani nevěděla, co že to má v brašně za energetickou bombu. Mám v tomhle stylu rád všechno hezky postaru, hozené do zlatých osmdesátých let. NECRODEATH jsou u nás v Čechách, ani nevím proč, lehce opomíjení. Přitom hrají od roku 1985, mají na svém pásu z nábojnic nejeden klenot (první čtyři alba a pak 100% HELL z roku 2006 zničilo našim sousedům mnohý poklidný večer) a i přes několik lehce slabších alb si jinak drží laťku pořádně vysoko. 

Novinka je jako uragán, rukavice hozená přímo do obličeje. K souboji vás tady zvou zkušení matadoři, kteří moc dobře vědí, jak rozproudit pořádný mosh-pit. Všemu přispívá neskutečně ostrý, dynamický, starobou narezlý zvuk (Pier – mix, Simone Mularoni – mastering), obrovské nadšení pro věc, které je u takto „protřelé“ kapely až obdivuhodné. Styl sice utvářely a posouvaly jiné, slavnější smečky, ale NECRODEATH mají rozhodně do thrashové pokladnice pořád také co říct. Někdy jsem až propadal panice, protože jsem měl strach, abych si palici doma u přehrávače neukroutil. Italové se nebojí ani lehce špinavějšího blacku a tak zde mimo klasických postupů řekněme německé (DESTRUCTION, KREATOR) a americké (SLAYER) klasické thrashové školy zazní i odkazy na „černější – neučesanější“ spolky jako australské DESTROYER 666, sousedy DESASTER, PROTECTOR (tI už jsou dnes vlastně „Švédové“), italské kolegy BULLDOZER, brazilské VULCANO, norské AURA NOIR a spoustu podobně zaměřených špinavců (namátkou kupříkladu POSSESSED, SARCÓFAGO, CELTIC FROST). Nejdůležitější je ale to, že z desky odkapává energie na všechny strany.

V mém postarším těle se probudily vzpomínky na dobu, kdy jsem rád lítával vzduchem z pódia, nosil džínovou vestu roztrhanou, politou od piva a v hrudi mi hrdě zněly nejslavnější thrashové desky tehdejší doby. NECRODEATH vzali to nejlepší, co za ty roky na scéně posbírali, semleli to na masokostní moučku a letos nám ji podávají na pořádně rezavém podnose. Vše sedí pohromadě v jednom zabijáckém celku, v dokonalé symbióze. Jasně, je to retro jako poleno, ale já zkrátka tenhle dřevní thrash v tomto balení můžu vždy a všude. Marně jsem hledal nějaké nedostatky a tak jediné, co mi zrovna k albu nesedne, je obal od Alberta Gaggiottiho. Ten se mi nelíbí a dovedl bych si představit něco vhodnějšího. Důležitější je ale muzika a ta tady připomíná odbržděný vlak, unikající páru pod hrncem, chvíle napětí, před propuknutím davové psychózy nebo jiskry odlétávající od brusky. Občas zazní i pomalejší, klidnější vyhrávky, ale ty jsou jen malým nadechnutím, napjatým zpestřením a temným očekáváním před další smrští.

Z textů se na nás chrlí sedmero hříchů, bubeník Peso (jediný pozůstalý ze staré sestavy) do toho buší hlava nehlava a Flegiasův naštvaný hlas je ostrý jako jazyk nějaké zuřivě řvoucí bestie. No, řekněte mi, může si taková stará fosilie jako já přát vůbec něco navíc? Vždyť ten neutuchající nářez a hoblování nepostrádá propracované melodie, radost z hraní a pověstnou jiskru známou z dobrých alb a ze zkratů elektrického vedení. Pocity při poslechu mám podobné štěpení jádra atomu kladivem, rozbíjení televizního přijímače sekyrou, skákání do neznámé vody svázaný v kozelci, útěku od právě probuzeného jaderného reaktoru nebo setkání se smečkou vzteklých psů. Upozorňuji, že pokud nejste připraveni, nechte se předem raději přeočkovat proti vzteklině. Jinak pro vás bude to pokousání osudné. Po každém poslechu odpadávám vyčerpán, zmuchlán, umlácen a totálně zničen. NECRODEATH mě připojí do nabíječky, proženou skrz mě elektrický proud a já tančím opět spolu se svatým Vítem. Deska, u které jsem si připadal jako zasažený bleskem. Vivat thrash metal!

Seznam skladeb:

  1. Sloth
  2. Lust
  3. Envy
  4. Pride
  5. Wrath
  6. Gluttony
  7. Greed
  8. Thanatoid
  9. Graveyard of the Innocents


Čas: 40:39

Sestava:

  • Flegias – zpěv
  • Pier – kytara
  • GL – basa
  • Peso – bicí


http://www.necrodeath.net/
https://www.facebook.com/necrodeath.official
http://www.reverbnation.com/necrodeathofficial
http://www.scarletrecords.it/


Zveřejněno: 27. 06. 2014
Přečteno:
3417 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Asphyx | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

06. 08. 2014 11:27 napsal/a Mbody
The 7 Deadly Sins rules!
Bombastický oldskull nárez, zatiaľ najlepší thrash metal v 2014 čo som počul. Recka sa dotýka podstaty. Bezpochýb pojdem aj do starších albumov :-)
10. 07. 2014 23:58 napsal/a Peťan
Necrodeath
Musím říct, že mě celkově nová tvorba týhle vykopávky nějak nebere. The 7 Deadly Sins není výjimkou.... ale určitě dám albu šanci. Ale spíše proženu \"Into the macabre\" a \"Fragments of insanity\", který patřej do zlatého fondu evropského thrashe ;-)