DARK GAMBALLE

Přírodní Amfiteátr Lochotín, 30.5. – 1.6. 2014 - neděle

Zápisky Opatovy

Německou symphonic metalovou kapelu XANDRIA jsem nikdy studiově neslyšel, můj styl to určitě není, ale z plzeňského koncertu jsem nakonec odcházel poměrně mile překvapen. Hudebně to nebylo špatné a kapela navíc disponuje novou vokalistkou Dianne van Giersbergen (která údajně nemá nic společného se jmenovkyní Anneke [ex-THE GATHERING]), která své party dává naprosto přirozeně a nenuceně. Set XANDRIE tak zněl příjemně a ač si desku doma asi nepustím, živě to mělo své kouzlo.

Poslední kapelou Metalfestu pro mě byli švédští dříve death/doomoví, v současnosti gothic metal/rockoví TIAMAT. Nikdy jsem jim nějak zvlášť nepropadl, přesto jsem se na ně hodně těšil. Podobný tah předvedl Pragokoncert loni s pozváním KATATONIE, která mne naprosto uchvátila. Koncert TIAMAT však probíhal přece jen v odlehčenějším a méně depresivním duchu, navíc místo kapek deště otravovala život žhavá koule na nebi. Johan Edlund, leader TIAMAT, v dubnu šokoval fanoušky zprávou, že kapelu po letních vystoupeních opustí. Nakonec to vypadá, že šlo pouze o vtip a Edlund, jediný zakládající člen TIAMAT v současné sestavě, zůstává. A také by byla škoda, kdyby tomu bylo jinak. V Plzni jim to totiž šlapalo náramně, jen škoda, že Johanova kytara byla takřka neslyšitelná. Nedokážu tu jmenovat celý setlist, největším zážitkem pro mě ale byla skladba „The Sleeping Beauty“. Hodně mě překvapil Edlundův velmi vstřícný a vřelý vztah k publiku, čekal jsem spíše větší odstup, opak byl ale pravdou.

Postřehy Veroničiny

Rozhodně největším lákadlem letošního ročníku se pro mě stali švédští TIAMAT. Už jsem měla tu čest je slyšet někdy před pěti lety v pražském Abatonu a byl to luxusní zážitek. Tentokrát jsem nepodcenila přípravu a konečně si pořádně poslechla všechny desky, takže jsem byla natěšená už minimálně měsíc dopředu jak malé děcko. Když se rozezněly první tóny, okamžitě mi naskočila husí kůže. Zvuk mi přišel velmi zdařilý, zejména sólová kytara zněla perfektně. Zpěvák Johan Edlund, který k mému zarmoucení údajně ohlásil odchod z kapely, nakráčel na pódium s nezbytnou čapkou na hlavě a zářivě modrou kytarou. Zazněly snad všechny zásadní skladby – „Cain“, „Wings of Heaven“, „The Sleeping Beauty“, nemohla chybět rádiovka „Vote for Love“ a když zazněly „Whatever That Hurts“ či „Gaia“ z kultovního alba „Wildhoney“, myslela jsem, že to se mnou snad sekne. Slyšela jsem ohlasy, že byl Johan sjetej, že byl zvuk na prd a že to nestálo za nic, ale za mě mluví to, že jsem původně chtěla napsat do reportu jen jednu větu: „TIAMAT byli dokonalí.“ (Veronika)

Co se týče THE 69 EYES alias helsinských upírů, jak si sami říkají, musím přiznat, že jednu dobu jsem je poslouchala asi tak non stop. Z oka mi ale vypadli na koncertu v Abatonu (kde mimochodem předskakovali TIAMAT). Přišli mi při živém hraní nabubřelí - když už, radši si je pustím z desky. Jejich image glam rockerů/cowboyů/emáků či co to je, raději komentovat nebudu. (smích) Na Metalfestu jsem je sledovala spíše zpovzdálí, konkrétně z bezpečí Jelínkova stanu. A musím říct, že výběr skladeb byl zdařilý, ocenila jsem, že zazněly starší věci, které mám ráda. Avšak jak jsem nebyla přímo pod pódiem a nevěnovala kapele plnou pozornost, trošku mi všechny skladby splývaly do jedné. (Veronika)


Pohled Ignorův

Blíží se nedělní večer a amfiteátr na Lochotíně má celou hodinu pauzu na přípravu Doro. Většina kamarádů je po kulturně-společenském vyžití na Metalfestu už doma a chystá se na druhý den do práce. Takže na pokraji trudomyslnosti čekám na poslední vystoupení festu. Ve 21.30 přichází kapela a s ní Doro. A vrhá se do koncertu. Já zapomínám, že jsem unavený a žíznivý! Přišla kočka s neuvěřitelnou energií, vděčná že přišli fanoušci, a já měl pocit, že se chce v tu chvíli rozdat. Běhala od kapely k divákům a zpět, vrhala se do prvních řad a nechala vybrané jedince z první brázdy něco zkusit zazpívat do mikrofonu. Já v tu chvíli cítil, že snad zpívají všichni! K tomu výborný zvuk i výkon kapely. Hlediště i Doro , to bylo dokonalé souznění, a všichni se fantasticky bavili. Snad někdo doplní, co vše se hrálo. Já se prostě jen bavil... (úsměv) Pro mě špica Metalfestu.


Fotky: Ignor



Zveřejněno: 07. 06. 2014
Přečteno:
3045 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář