Nejbližší koncerty
  • 09. 10. 2024První Hoře - přední česká alternativní kapela, která bývá...
  • 11. 10. 2024Niakara se po roce vrací zpět na místo činu, tam, kde se ...
  • 12. 10. 2024FDK - legenda českého postmetalu přiveze do Ostravy svou ...
  • 12. 10. 2024Arawn / Morthymer / Origin of Infinity
  • 13. 10. 2024Female fronted heavy metalový večer v Barráku! Crystal Vi...
  • 16. 10. 2024Stress Positions - hardcore d-beat z Chicaga dorazí poprv...
  • 17. 10. 2024Black metalová trojice Ellende, Groza a Servant přijížděj...
  • 18. 10. 2024Kapela HENYCH666 odehraje kultovní album INSTITUT KLINICK...
FORGOTTEN SILENCE - Vemork Konstrukt

PERVERSITY, DYSANGELIUM, MEAN MESSIAH, WE ALL GONNA DIE

Po necelých dvaceti dnech od koncertu ASPHYX mě zase začaly samy od sebe svrbět moje toulavé nohy a přemýšlel jsem, kam vyrazit. Moje oko spočinulo v internetovém vyhledávači na slovenské deathové kapele PERVERSITY, kterou jsem bohužel neměl ještě možnost vidět. Tuhle smečku mám moc rád a tak jsem se rozhodl využít jejich první letošní zastávky v Čechách (já se zúčastnil obřadu v Lovosicích, druhý den pánové vystupovali v Pardubicích). Když mi k tomu ještě můj dlouholetý kamarád Bohumil nabídl v jeho příbytku v Teplicích velmi příjemné ubytování (ještě jednou děkuji moc za výměnný pobyt za Metalfest - smích) s přespáním a polopenzí, nedalo se odmítnout. S Bohoušem se známe již dlouho, od našich povedených studií v Plzni a tak se tento vypečený večer odehrával jako setkání dvou otců od rodin, kteří vyrazí netrpělivě od domácích krbů na pořádnou pařbu (zůstalo nám už jen pivo, legrace a death metal a věřte tomu, že v našem věku to není zrovna málo – smích).

V pátek před polednem jsem už byl jako na trní. Celý den jsem v práci poslouchal samé deathové libůstky (poslední desky SINISTER a DEAD CONGREGATION vládly) a kolem dvanácté hodiny jsem už uháněl ve svém voze značky Deathcar směr Teplice. Chvilkový pokec, naplnění žaludku a následný přesun na vlakové nádraží probíhal ve vzájemné pohodě a srandě, kterou jsme spolu vždy s Bohumilem zažívali. Krátká cesta do Lovosic uběhla rychle (na České dráhy možná až moc – smích) a zběsile. Nejednou stojíme po menším bloudění v dešti před klubem Gambrinus (zvaným prý Jedovka) a já přemýšlím, kdy jsem byl v tomto severočeském městě naposledy. Po chvilce rozmýšlení zjišťuji, že asi nikdy.

Dovolte mi nejdříve pár menších postřehů z  klubu. Byl jsem zde poprvé a už podle fotek na internetu se dalo tušit, že se mi tam bude líbit. Pro podobné undergroundové lokály mám slabost. Připočtěte si ještě dobře pitelnou dvanáctku Plzeň (konečně!), příjemnou obsluhu a za sebe mohu pro návštěvu koncertů jen doporučit. A ten vetřelec nad barem nemá chybu!

Samostatnou kapitolou večera byl pan zvukař, který první kapelu příliš nezvládl, byly slyšet snad jen bicí a trošku zpěv. Pak už to docela šlo, občas ale nebyly čitelné kytary, sem tam hlas. Celkově mu moc dobré hodnocení dát nemohu. Chvílemi mi dokonce přišlo, že si někdy neví moc rady. Nebo tak alespoň působil.

MEAN MESSIAH na to šli jako první. Původně one-man projekt (dnes regulérní kapela) Dana Frimla rozjel thrash/death industriální představení, které bylo stylově podobné slavnějším FEAR FACTORY (tipnul bych si období „Archetype“, „Transgression“), DEVINOVI TOWNSENDOVI, ROBOVI ZOMBIE, MINISTRY, PAIN, GOJIŘE apod. Z desky a ukázek na internetu se mi tahle smečka zase tolik nelíbila, nemám moc rád „melodický čistý“ zpěv, ale naživo to nebylo špatné. Někdy se ale hrálo až příliš monotónně. U podobné muziky je žádoucí určitá „odlidštěnost“, ta byla splněna, jenže já mám raději „víc živočišnosti a špíny“. MEAN MESSIAH hráli precizně a chladně. Shrnul bych mé pocity asi tak, že pokud bych byl ortodoxním fanouškem výše uvedených skupin, byl bych určitě spokojený. Jenže moje srdce tepe ve zcela jiném rytmu. Pěkné, chvílemi příliš roztahané vystoupení, které si ale s klidem opět časem rád zopakuji. Na mě to bylo také někdy moc „ubíjející“ a dlouhé, já raději pořádné syrové maso rychle hozené přímo do obličeje (smích).

WE ALL GONNA DIE hrají moderní deathcore metal, občas hard core, chvílemi death. Štěkající, dva velmi si navzájem podobné vokály (někdy až moc ukřičené), breakdowny, ostré bicí. Abych pravdu řekl, pro podobně zaměřenou hudbu nejsou moje uši příliš přístupné. Padla na mě únava a musel jsem chvilku na vzduch. Co jsem ale měl možnost slyšet, tak spokojený bych byl stejně jen občas, a to  jen tehdy, když zazněl death metal, jinak to nebylo nic pro mě. Mladší posluchači to asi ocenili více než já, starej pes. Při modernějších metalcoreových chvilkách jsem se dost ošíval a příliš dobře jsem se necítil. Kapelu si doma z CD nepustím, naživo si je ale klidně poslechnu znovu. Takže v Lovosicích asi dobré, s mými chvilkovými výpadky pozornosti, které byly někdy v polovině setu už dost velké na to abych vydržel do konce. Bohužel nemohu sloužit hlubším pečlivějším rozborem, jsem totiž stylově zcela jinak zaměřen. A je také dost pravděpodobné, že můj pohled na vystoupení byl poněkud ovlivněn pomalu stoupající hladinou alkoholu v hlavě.

DYSANGELIUM mě opět málem umlátili death metalovými kladivy. Už si přijdu jako nějaká poblázněná mladá a nezkušená fanynka (smích), ale mě zkrátka takovýto pestrý a energický death metal staré provenience dělá velmi dobře. A to natolik, že se při vystoupeních jakoby ocitám mimo své tělo, pařím jako zamlada a rád znovu a znovu obětuji s pardubickými pradávným death metalovým bohům. V Lovosicích to byla opět pořádná řezničina. Nechyběly drtivé bubenické orgie, kytarová sóla vytažená odněkud z nejtemnějších zákoutí opuštěných kostelů, ani Nekrův nezaměnitelný vokál. Zkrátka, naládován pivem (a skvělou náladou), znaven dlouhou cestou a pracovním týdnem jsem znovu pookřál, roztočil svoji odrůstající kštici do vrtule a jal jsem se tančit svůj soukromý rituální tanec určený pro oslavu samotné smrti. Připadal jsem si jako na nějakých death metalových jatkách nebo pod palbou pořádně rozzuřené dělostřelecké artilerie. Zazněly i songy z právě připravovaného nového alba a za  sebe mohu říct, že jsou brutálnější, energičtější, divočejší. Je na co se těšit. Nebudu to zdržovat, možná stačilo na začátku rovnou říct, že jsem byl nadšen. Parádní smrťácký set jako ze staré školy! Za mě opět velká spokojenost. Old school death metal forever!

PERVERSITY pro mě vždycky byli zárukou kvality. Tahle parta šílenců ze Slovenska drtící death metal od roku 1995 přijela do Lovosic zničit vše živé. Těšil jsem se jako kněz na svoje první přijímání. Po předchozích DYSANGELIUM jsem byl absolutně připraven na pořádné ZLO. To také příchodem PERVERSITY na pódium propuklo. Jestli jsem psal v recenzi na poslední EP „Infamy Divine“ něco o tom, že Bůh je mrtev, tak si zapište za uši, že v Lovosicích tenhle vousatý pán z nejvyšších sfér zemřel hned několikrát. Bylo mi v tu chvíli úplně jedno, že jsem celou cestu na sever skuhral nad svými bolavými kostmi, únavou a nad tím „do čeho jsem se to zase pustil“. V pátek PERVERSITY zkrátka zabíjeli, mně se splnil další sen a byl jsem po celé vystoupení ve svém živlu. Kombinace rychlých zběsilých pasáží (moc se mi líbila práce „nového“ bubeníka Petera Jakubíka) s temnými vyhrávkami, death metalová poctivost, Jurajův záhrobní vokál i parádně sehraná kytarová sekce (basu nevyjímaje) mě doslova přišpendlila na zeď. Jsem moc rád, že si můžu ve své knize smrti odškrtnout další kapelu, kterou jsem chtěl slyšet. Bylo to skvělé bratia, děkuji za vynikající zabijácký obřad! Rozsekali jste mě na tisíc kousků a budu na vás vzpomínat jako učeň na svoje řeznické mistry! Takhle nějak si představuji parádní death metalové vystoupení. Byla to hodně drsná, syrová smrtící práce té nejvyšší kvality a ještě v přímém přenosu! Masakr!

Druhý den, cestou zpět do Plzně, jsem si v autě lovosické zážitky opět a znovu třídil v hlavě, chválil se za to, že jsem se zase přemluvil a vyrazil (jsem holt stará fosílie, ale pašák!). Death metalové koncerty nikdy netrpěly velkou návštěvností (páteční večer byl toho jasným důkazem, přišlo jenom pár platících – nedorazit já z Plzně, Bohumil z Teplic a Duzl z hlavního města, bylo by v sále ještě prázdněji), vždy se jednalo o záležitost pro několik „prokletých“, ale to mi vůbec nevadí. Naopak, alespoň vyrážejí jen věrní a tak člověk potká pokaždé spoustu podobně zaměřených lidí, šílenců ve starých „smrťáckých“ metalových tričkách a pokecat se dá v podstatě s kýmkoliv. Vše bývá (a v Lovosicích tomu také tak bylo) velmi osobní, příjemné a ještě je u toho kotel srandy.

Musím zde na závěr poděkovat všem, kdo mi tento zážitek dopřáli. Pořadatelé odvedli dobrou práci (zvláštní dík pak patří našim drahým polovičkám za svatou trpělivost!) a doufám, že CHEMICAL WARFARE bude mít další pokračování. Rád se znovu zúčastním. Speciální velké díky letí také za Duzl, která nejen že nás odvezla do Teplic (vlak bychom stejně díky zpoždění hrajících nestihli) a ještě vydržela celou dobu poslouchat ty naše „chytré“ opilecké řeči (smích).

V Lovosicích se mi líbilo, dobře se tam pilo a rád jsem také navštívil další, pro mě zcela nový klub. Howgh – domluvil jsem, už toho bylo napsáno až moc. Jenže on to byl zkrátka příjemný večer, který jsem si krásně užil. Death metal eternal!

Celá fotogalerie

Video DYSANGELIUM

Video PERVERSITY


Zveřejněno: 26. 05. 2014
Přečteno:
3727 x
Autor: Asphyx | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

26. 05. 2014 12:06 napsal/a Dan Friml
Díky
Nějak se mi to poprvé neodeslalo, tak ještě jenou, snad to tu nebude 2x :) Díky pamu Asphyxovi, že vážil takovou cestu a za recenzi. I my jsme si to užili, takže nás určitě nemine CW voi. II. Všechny zůčastněné kapely zahráli skvěle a atmosféra v backstage byla fakt neuvěřitelná!
26. 05. 2014 11:36 napsal/a Tomáš Svoboda
Jo jo....
krásně napsané(ostatně jako vždy)!!klub v Lovosicích je opravdu dost dobrej a backstage je jedna z nejlepších co jsem viděl....ale škoda že fans nechoděj...možná je 100 korun vlezného moc a ani panák zdarma nepomáhá....ale užili jsme si to parádně.Na viděnou někdy příště....