MAYAN – Antagonise

Kreativní míza, proudící tónotvorným větvovím Marka Jansena, počala několik let zpět vykazovat znaky lehké degradace. Prvotina jeho bočního úvazku MAYAN, zvaná "Quarterpast", na sebe naložila příliš veliké ambice v podobě snahy o protnutí mnoha metalových subžánrů; ve výsledku překombinovanou nahrávku dost možná dorazila nesprávná osoba na místě producenta. V hájemství klasicky laděného metalového stylu je Sascha Paeth bezpochyby tím pravým pro usměrnění toku melodických aranží, stačí ale přitlačit na pilu a košaté stromy exaktických harmonií se obrátí v prach. Labutí písní spolupráce Paetha s Jansenem se ale stalo až páté studiové album ("Requiem For the Indifferent") skupiny EPICA, které se i přes vcelku slušnou kvalitu nemohlo svému přechůdci rovnat.

Možnost pro napravení reputace jména MAYAN nabídla až mateřstvím způsobená absence Simone Simons u EPICY. Několikaměsíční volno přineslo kýžený prostor pro vypracování reparátu a realizaci nápadů z oblasti metalového extrémna. Kompoziční práci si víceméně rovným dílem rozdělila trojice Jansen-Schiphorst-Driessen, opuštěné producentské křeslo uzmul Joost van den Broek. Dosadíte-li si za jednoho z hostujících hudebníků v současnosti všudypřítomnou Floor Jansen, určí vám výsledná rovnice protnutí hudebních postupů pomezí skupin AFTER FOREVER / EPICA, notně zašpiněné holandskou death metalovou školou. Oproti prvotině doznala změn také sestava této "občasné" kapely - role plnoprávných členů se dočkali zpěvák Henning Basse (ex-SONS OF SEASONS) a operní diva Laura Maucri, jejíž obsazení rozvíjí podezření na Jansenovu slabost dosazovat do svých projektů své současné přítelkyně. Skupinu naopak - kvůli závazkům v EPICE - opustil Isaac Delahaye, kterého chvíli před úvodním koncertem k druhé desce nahradila mladá, nepříliš známá kytaristka Merel Bechtold (PUREST OF PAIN).

"Antagonise" je na všech frontách oproti debutu "Quaterpast" vyzrálejším následovníkem zmíněné desky, hra skupiny zní uceleněji. Rukopisné motivy a postupy, lehce nastíněné na prvotině, se konečně stávají poznávacím znamením MAYAN a strhávají skupině masku nečitelnosti. Nekompromisní nástup "Bloodline Forfeit" s hutným kytarovým podložím na ploše několika taktů ukazuje, jak moc se tvář MAYAN proměnila; skladba jde na ruku vyznavačům extrémních končin, na bazální úrovni pak komplexnost této několikaminutové záležitosti nabízí zájemcům materiál pro dlouhé rozbory a analýzy. Veliká role byla na "Antagonise" přiřknuta Henningu Basseovi, který se ve vokální rovině stává Jansenovým rovnocenným partnerem. Vzájemné vokální smeče, které spolu ti dva v mnoha písních rozehrávají (mj. "Redemption - The Democracy Illusion", "Lone Wolf") se dají nejlépe (ač ne zrovna nejšťastněji) popsat jako značně pokřivená variace konceptu "beauty and the beast". Skvělou desku navíc umocňuje povedený mix nahrávky - zatímco většina metalu se symfonickým "přídomkem" vrství do popředí masy orchestrací, zde hrají symfonické nástroje takříkajíc druhé housle. Syntetické smyčce mají na svědomí tísnivé gradace ("Human Sacrifice"), jejich ústřední role přichází teprve v masivním závěrečném kousku "Faceless Spies", který je temnou variací na propracované titulní kompozice, známé z EPICY. Vedoucí pozici mají kytary, laděné často do mnoha zvukových odstínů ("Enemies of Freedom") a dokonce i prosté "odsekávání" se v kombinaci s čitelnou baskytarou mění ve zvukovou lahůdku.

Lyrický soprán, jímž vládne Italka Laura Macri, vévodí zádumčivému, pro našince jazykolamnému kousku "Insano", pasáž ve Verdiho stopách se line skrz "Human Sacrifice". Ostatně s množstvím osob, účastnících se nahrávání i živé produkce, se MAYAN transformují v death metalovou reakci na klasické metalové opery. Jedinou výraznější slabinou alba je přímočaré pojetí textů z pera Marka Jansena, kterým se chvílemi dostává patetického odstínu. Metalová hudba je pro mnohé únikovou branou z reality; samozřejmě, jen těžko lze zavírat oči nad nespravedlivým během světa, ale zkrátka se mi rocková hudba jako platforma pro ventilací politických deklamací příliš nepozdává.

Bude skvělou nahrávku následovat neméně skvělé turné? V této otázce je skupina zdrženlivější; vše se má odvíjet od nabitého rozvrhu EPICY, jejíž šestá studiovka má spatřit světlo světa každou chvílí. Zda se vůči druhému albu MAYAN ukáže být přesvědčivým antagonistou se dozvíme zanedlouho - laťka byla nastavena hodně vysoko.