Když se řekne death metal, představím si kapely jako IMMOLATION, GRAVE, MORBID ANGEL, DISMEMBER nebo třeba ABORTED. Jako death metal se na svém Bandzone profilu prezentuje také českokrumlovská banda ALL THE SECRETS INSIDE, která loni v létě vydala své debutové EP „Looking Backward“.
Fanoušky smrtícího kovu asi nepotěším – nečekejte odkazy na zmiňované kapely. O death metalu v jeho pravé podobě ALL THE SECRETS INSIDE absolutně nejsou. Jde spíše o takový metalcore smíchaný s melodickým death metalem tohoto milénia. Ačkoliv to tedy není moje nejoblíbenější kombinace, zkusím se čtyřskladbovému čtvrthodinovému počinu podívat trochu na zoubek.
EP začíná celkem nadějně, skladba „Late to Call Back Yesterday“ má v sobě dostatek energie a náboje, občasné užití elektronických vsuvek, kterými je lehce protkáno celé „Looking Backward“, rozhodně není na škodu. Úvodní skladba obsahuje několik silných riffů, ale bohužel se hned setkáváme s neduhem tohoto žánru (alespoň pro mě) – refrény s čistým vokálem. Jakoby přestal obvodem procházet proud, z příjemného a energického nářezu se v sekundě přesuneme do vlezlé a trochu kýčovité melodie. Konec skladby mi navíc připadá zbytečně natahovaný.
Bohužel, podle podobného mustru jede celý počin. Titulka „Looking Backward“ také nezačíná vůbec špatně, naživo si dokážu představit, že si na takovou hudbu s chutí zapařím. V songu je také nenásilně zakomponováno krátké kytarové sólíčko. Jenže ty pasáže s jemným vokálem to prostě zabíjí. Následující „The First in Line“ je asi nejpromakanější věcí na albu, nemám z ní pocit lehké splácanosti. Po úvodní melodii přichází navíc povedená kytarová pasáž, sloka je podbarvená zajímavými samply, jenže co přijde potom už si asi domyslíte a já se nechci pořád opakovat… Ani poslední „In Front of the Face of Death“ z této šablony nevybočuje.
ALL THE SECRETS INSIDE hrají moderní hudbu a tomu je úměrný i sound. Produkce je zdařilá, natož vezmu-li v potaz, že jde o vůbec první vydanou nahrávku kapely. Jenže dobrý zvuk prostě nestačí.
Pánové bezpochyby umí hrát, v tom problém absolutně není. Obávám se ale, že kdyby nahrávka neměla pouhých 15 minut, těžko by se mi doposlouchávala. Vše prostě jede podle jedné šablony, značně počinu chybí momenty, které by si člověk chtěl pouštět pořád dokola. Platí zde ta klišé fráze „neurazí, ale ani zvlášť nenadchne“.
Seznam skladeb:Fanoušky smrtícího kovu asi nepotěším – nečekejte odkazy na zmiňované kapely. O death metalu v jeho pravé podobě ALL THE SECRETS INSIDE absolutně nejsou. Jde spíše o takový metalcore smíchaný s melodickým death metalem tohoto milénia. Ačkoliv to tedy není moje nejoblíbenější kombinace, zkusím se čtyřskladbovému čtvrthodinovému počinu podívat trochu na zoubek.
EP začíná celkem nadějně, skladba „Late to Call Back Yesterday“ má v sobě dostatek energie a náboje, občasné užití elektronických vsuvek, kterými je lehce protkáno celé „Looking Backward“, rozhodně není na škodu. Úvodní skladba obsahuje několik silných riffů, ale bohužel se hned setkáváme s neduhem tohoto žánru (alespoň pro mě) – refrény s čistým vokálem. Jakoby přestal obvodem procházet proud, z příjemného a energického nářezu se v sekundě přesuneme do vlezlé a trochu kýčovité melodie. Konec skladby mi navíc připadá zbytečně natahovaný.
Bohužel, podle podobného mustru jede celý počin. Titulka „Looking Backward“ také nezačíná vůbec špatně, naživo si dokážu představit, že si na takovou hudbu s chutí zapařím. V songu je také nenásilně zakomponováno krátké kytarové sólíčko. Jenže ty pasáže s jemným vokálem to prostě zabíjí. Následující „The First in Line“ je asi nejpromakanější věcí na albu, nemám z ní pocit lehké splácanosti. Po úvodní melodii přichází navíc povedená kytarová pasáž, sloka je podbarvená zajímavými samply, jenže co přijde potom už si asi domyslíte a já se nechci pořád opakovat… Ani poslední „In Front of the Face of Death“ z této šablony nevybočuje.
ALL THE SECRETS INSIDE hrají moderní hudbu a tomu je úměrný i sound. Produkce je zdařilá, natož vezmu-li v potaz, že jde o vůbec první vydanou nahrávku kapely. Jenže dobrý zvuk prostě nestačí.
Pánové bezpochyby umí hrát, v tom problém absolutně není. Obávám se ale, že kdyby nahrávka neměla pouhých 15 minut, těžko by se mi doposlouchávala. Vše prostě jede podle jedné šablony, značně počinu chybí momenty, které by si člověk chtěl pouštět pořád dokola. Platí zde ta klišé fráze „neurazí, ale ani zvlášť nenadchne“.
- Late to Call Back Yesterday
- Looking Backward
- The First in Line
- In Front of the Face of Death
Čas: 15:17
Sestava:
- Vladimír Vlášek - zpěv
- Jiří Harvalík - kytara
- Walter Kölbl - kytara
- Slavomír Varga - basa
- Lukáš Wölfl - bicí
