TELEPATIE

KABÁT - Suma sumárum - výroční edice 25 let 1989-2014 2CD+DVD 2013 Warner Music

KABÁT je zřejmě ta nejprůměrnější skupina, jakou si vůbec lze představit. Tedy samozřejmě nikoli popularitou, která je v domácím prostředí nadoblačná a hvězd se dotýkající, nýbrž kvalitativně. Na jednu stranu lze velmi snadno nalézt obrovské kvantum daleko lepší hudby, na druhou stranu však i mnohem horší. Pokud se někdy mluví o "nejlepší české zábavovce", je to vcelku výstižný příměr. Naprosto prachobyčejný tvrdý bigbít, z nějž jsou sice pořád ještě patrné dávné metalové kořeny, jenže zároveň už dlouhá léta mířící k všelidové přijatelnosti, kdy jde prvořadě a možná i vypočítavě o snahu bavit ty, kteří postrádají rozhled, vkus a sluch.

Před necelými pěti lety se na pražském Vypichu sešlo více než šedesátitisícové stádo lidí, kde se rockové konzervy mísily s těmi, kteří rock či metal většinou neposlouchají, případně o něm mají zkreslené představy vyvolané sledováním Novy a čtením Blesku, ale tato jedna konkrétní kapela jim kupodivu nevadí, přestože pořád ještě dokáže zahrát nahlas, relativně tvrdě a někdy i rychle. Mohlo jít o rozhlasové konzumenty, kteří nejenže nekupují Spark, ale dokonce snad netuší o jeho existenci, a jimž se líbí METALLICA, jenže pouze za předpokladu, že jde o "Nothing Else Matters", zatímco při "Fight Fire With Fire" prchají do nejbližšího krytu. Případně šlo o běžné agrorockové příznivce, jejichž vkus se v lepším případě zastavil někde u AC/DC nebo IRON MAIDEN a pro něž vrcholem veškerého progresu jsou NIGHTWISH či SLIPKNOT, zatímco v horším případě je formují vesnické zábavy a podřadné revivaly. Přičemž svůj protipól často spatřují v posluchačích dechovky, aniž si uvědomují, že jsou v podstatě na jejich úrovni.

Opačně to vidí nejrůznější hejvymetálysti, trešmetálysti, detmetálysti či blekmetálysti, pro které jsou tyto jejich styly náboženstvím, žánrová příslušnost známkou kvality, a z nichž ti konzumnější  nečtou nic jiného než Spark, ti spíše vnímavější Pařát a několik webů, a každoročně šetří na ty svoje Másters Of Rocky, Metalfesty nebo Brutal Assaulty. Přičemž ti nejpravověrnější poměřují kapely hlavně podle žánrové věrnosti a změnu stylu považují za zradu, která se neodpouští. Zejména ti starší mnohdy jednohlasně mluví o tom, kterak KABÁT poslouchali na počátku devadesátých let, později jej přestali sledovat a dnes mu nemůžou přijít na jméno, přičemž často jediný argument pro odsudek představuje faktor hudebního vyměknutí.

Aby to bylo ještě pestřejší, další možný pohled nabízí sebranka rozličných alternativců, hipsterů či jiných prapodivných individuí, kteří s intelektuální přezíravostí vyžadují od čehokoli hlavně to, aby to bylo alternativní, což pro ně bývá alfou i omegou jejich vnímání světa, a proto trpí někdy až poněkud chorobnou nenávistí ke všemu, čím se zabývá větší počet lidí než je zdrávo. Pokud někdo z nich má tendenci tvrdit, že KABÁT je ta největší sračka, pak jde jistě o tvrzení, jež v hipsterském prostředí může vést k souhlasnému kývání hlavami či vzájemnému ubezpečování se alternativců o jejich neutuchající alternativnosti a v tomto směru zdárně splnit účel, jenže v širším kulturním kontextu působí dojmem neznalosti. Ani kdyby publikum na Creepy Teepee spáchalo kolektivní sebevraždu, nic to nemění na tom, že ona nejúspěšnější česká kapela opravdu netvoří nejhlubší dno české hudby, které je třeba hledat mnohem hlouběji.

Jestliže si na zde propírané skupině lze alespoň nečeho cenit, pak kupříkladu toho, že veškeré své konání staví na téměř výhradně vlastním repertoáru, čímž se zřetelně odlišuje minimálně od výše zmíněných revivalů a mnohých zábavovek. Pochválit lze zkušenou instrumentaci, stejně jako občas vtipné a v tomto smyslu obstojné Špalkovy texty, když s přimhouřením jednoho oka možno nalézt několik málo výrazných písní, jež mají snad i schopnost odolávat času. Současně však lze pozorovat čím dál viditelnější rysy pouhé rutiny a tvůrčího stereotypu, často přecházející až v nevěrohodnost, podtrženou zejména Vojtkovou schopností vlézt kamkoli.

Výběrovka s japonským sumistou na obalu poprvé vyšla už někdy koncem roku 2001 jako 2CD pod názvem "Suma sumárum - The Best Of 1991-2001" a zaznamenala obrovský komerční úspěch, takže o rok později následovalo klipové plus koncertní DVD "Best Of Video / Koncert - Praha - GSG Tour". Společná reedice toho všeho je provedena coby čtyřpanelový a místy pozlacený digipak, obsahuje pozměněný booklet, ale především tedy všechny tři disky dohromady, přičemž ten druhý prodělal změnu, kdy jsou zachovány totožné písně i jejich pořadí, namísto původního koncertního záznamu však jde tentokrát o staré známé originální studiové verze.

První disk startuje úderná halekačka "Porcelánový prasata", ale zaslouženě zde nechybějí ani třeba "Opilci v dějinách", "Óda na konopí", "Starej bar", country "Colorado" nebo pozdější hitovky "Bára" a "Na sever", leč je tu i zepár pozapomenutých písní. Vše se odehrává v převážně chronologickém seřazení a právě proto se lze ptát, proč ve třech případech je tato koncepce narušena a proč je mezi zastoupením jednotlivých nahrávek až tak velký nepoměr. Hlavně z alba "Čert na koze jel" je toho zde přespříliš, zatímco jiná alba jsou obsažena někdy jen symbolicky. Neprávem opomíjený debut připomíná pouze dávná hitovka "Máš to už za sebou", navíc mimo časový sled, lze však připustit, že na začátek disku se skutečně nehodí. Letopočtově nesedí ani "Všude tu sou", možná však záměrně umístěné tak, že svým názvem navazuje na předchozí blbůstku "Králíci". Ještě mnohem zbytečněji působí kratičký zdvojený polotovar "Jack Daniels", který sice nezabírá moc místa a mimoto stojí na silném riffu, ale na bestofce nemá co pohledávat. Naopak oprávněně se tu nachází "Šaman", jenže s podivným přídavkem, který na konci původního alba možná plní svou funkci, ale zde je vyloženě nadbytečný. Závěr disku obstarává tehdejší novinka "Pohoda", s níž se vzápětí stal neskutečný hit, a dále pak staré "Má jí motorovou" v nové, pomalejší, ale překvapivě o něco tvrdší a hutnější verzi, která však přesto nedosahuje údernosti starších verzí.

Druhý disk nabízí celou řadu dalších větších i menších hitovek, mezi nimiž převládají zejména písně z tehdy nejčerstvějších desek "MegaHu" a "Go satane go". Jak již bylo naznačeno, časově chaotické řazení odpovídá dobovému koncertu, takže podle očekávání nemůžou chybět mnohé slavné písně kalibru "V pekle sudy válej", "Piju já, piju rád", "Bruce Willis", "Tak teda pojď" či "Láďa", tradicionál "Všechno bude jako dřív" a na závěr pak "Moderní děvče" a "Žízeň", ale i spíše nedoceněné kousky "Víte jak to bolí", "Prdel vody" nebo "Centryfuga". Celkově vzato, čili v součtu obou disků, nechybí žádný ze zásadních starších hitů, lze však tvrdit, že několik málo spíše nevýrazných písní zde lehce přebývá a hodnotu výběru tudíž tak trochu rozmělňuje.

Třetí kotouč představuje DVD, obsahující většinu do té doby realizovaných a svou úrovní kolísavých videoklipů, jak o tom svědčí nepříliš povedené ztvárnění písně "Dávám ti jeden den". Žel s absencí těch nejstarších, z nichž mnohé patřily současně mezi ty nejvtipnější. Následuje koncertní záznam pořízený v rámci GSG Tour, zde konkrétně 21. března 2001 v pražské Sportovní hale, který je ovšem spíše jen rutinou, jež při vnímání souboru převládá dodnes.  

To vše je opětovně vydáno jako předzvěst toho, že 13. září 2014 v Praze na Vypichu proběhne další "Po čertech velkej koncert", završující údajné čtvrstoletí souboru. Čemuž však nelze věřit, protože zatímco kapela je výrazně staršího, současná sestava naopak lehce mladšího data, stejně jako první album. Pokud od něčeho uplynulo oněch pětadvacet let, pak patrně jen od prvních profesionálních nahrávek pro projekt "Rockmapa". Že by zrovna tohle byl klíčový mezník hodný výročního slavení? Nebo že by uběhlo čtvrstoletí od něčeho úplně jiného?

Nemluvě potom o celkové zbytečnosti této edice, která je časově naprosto neaktualizovaná, takže chybí cokoli z novodobých nahrávek "Dole v dole", "Corrida" a "Banditi di Praga", tedy vedle všech titulních písní rovněž další mladší hity "Stará Lou", "Kalamity Jane", "Burlaci", "Úsměv pana Lloyda", "Malá dáma", "Kdoví jestli", "Lady Gag a Rin" či "Don Pedro von Poltergeist". Čímž se dere na mysl otázka, zda má význam znovu vydávat starý a tehdejší době poplatný výběr a zda nebylo vhodnější sestavit zbrusu novou výběrovku, jež by zmapovala celou existenci kapely, zvláště pokud je vydání účelově zastřešeno celým pětadvacetiletým obdobím.

Samotná obsažená hudba zasluhuje průměrné hodnocení 5/10. Podivnost celé koncepce však nutí k ubrání jednoho a zbytečnost této edice pak dalšího bodu.
 

Seznam skladeb:

CD 1
  1. Porcelánový prasata (1993)
  2. Opilci v dějinách (1993)
  3. Óda na konopí (1993)
  4. Děvky ty to znaj (1993)
  5. Jack Daniels 1 – prolog (1993)
  6. Jack Daniels 2 – epilog (1993)
  7. Máš to už za sebou (1991)
  8. Starej bar (1994)
  9. Colorado (1994)
  10. Dávám ti jeden den (1995)
  11. Raketovej pes (1997)
  12. Čert na koze jel (1997)
  13. Wonder (1997)
  14. Boogie českýho šífaře (1997)
  15. Lady Lane (1997)
  16. Balada o špinavých fuseklích (1997)
  17. Králíci (1997)
  18. Všude tu sou (1995)
  19. Mám obě ruce levý (1999)
  20. Bára (2000)
  21. Na sever (2000)
  22. Šaman (1999)
  23. Pohoda (2001)
  24. Má jí motorovou 2001 ccm (2001)

CD 2
  1. Go satane go (2000)
  2. V pekle sudy válej (2000)
  3. Piju já, piju rád (1995)
  4. Víte jak to bolí (1999)
  5. Prdel vody (1999)
  6. Bum bum Tequilla (2000)
  7. Kdyby ženský nebyly (1994)
  8. Ber (2000)
  9. Centryfuga (1994)
  10. Bruce Willis (1999)
  11. Blues folsomské věznice (1997)
  12. Mravenci (2000)
  13. Tak teda pojď (1995)
  14. Ďábel a syn (1999)
  15. Rodinnej tank (2000)
  16. Brouk Pytlík (1999)
  17. Teta (1999)
  18. Kanibal Hanibal (2000)
  19. Slibem nezarmoutíš (2000)
  20. Láďa (1995)
  21. Všechno bude jako dřív (1997)
  22. Moderní děvče (1993)
  23. Žízeň (1993)

DVD
Videoklipy
  1. Pohoda (2001)
  2. Láďa (1995)
  3. Šaman (1999)
  4. Na sever (2000)
  5. Colorado (1994)
  6. Bára (2000)
  7. Tak teda pojď (1995)
  8. Učitel (1999)
  9. Dávám ti jeden den (1995)
  10. Bruce Willis (1999)
  11. Čert na koze jel (1997)
  12. Králíci (1997)
  13. Má jí motorovou 2001 ccm (2001)

GSG Tour (Sportovní hala Praha, 21. 3. 2001)
  1. Go Satane go
  2. V pekle sudy válej
  3. Piju já, piju rád
  4. Víte jak to bolí
  5. Prdel vody
  6. Bum bum Tequilla
  7. Kdyby ženský nebyly
  8. Centryfuga
  9. Blues folsomské věznice
  10. Tak teda pojď
  11. Ďábel a syn
  12. Rodinnej tank
  13. Teta
  14. Kanibal Hanibal
  15. Slibem nezarmoutíš
  16. Láďa
  17. Všechno bude jako dřív
  18. Moderní děvče
  19. Žízeň

Čas:
CD 1 - 67:31
CD 2 - 67:40
DVD - 103 min.

Sestava:
  • Josef Vojtek – zpěv
  • Tomáš Krulich – kytara
  • Ota Váňa – kytara
  • Milan Špalek – baskytara, zpěv
  • Milan "Hurvajs" Hurčík – bicí

www.kabat.cz

Zveřejněno: 22. 03. 2014
Přečteno:
2883 x
Hodnocení autora:
3 / 10

Autor: Oliva | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář