Ukřižování je historický způsob potupné popravy, jehož se užívalo především ve starověku; spočíval v zavěšení odsouzencova těla za rozpjaté ruce na kříž (zdroj Wikipedie). Nedržme se ale jen všeobecně známé historie. Finští death metalisté CONVULSE mají co do činění se zavěšováním hříšníků na kříž již od roku 1990, kdy byla kapela založena. Jednalo se sice vždy o méně známý způsob, kdy visí oběť hlavou dolů a kdy byli hříšníci součástí starodávných rituálů pro vyvolávání úplně někoho jiného, než koho uznávají křesťané (chytřejší si sami doplní, smích). Dokonce přišli v roce 1991 („World Withhout God“) a 1994 („Reflections“) s dlouhohrajícími alby, která byla v tehdejší době kritiky poměrně vysoko hodnocena. Přiznám se, že jsem tenkrát neměl s kapelou tu čest a letošní počin „Evil Prevails“ je pro mě první setkání s těmito finskými „neznabohy“. Kapela jako kdyby byla uložena někde za polárním kruhem v ledu a ani po rozehřátí ztuhlé vody a 19 letech hibernace vůbec neví, jaká je dnes doba. Její skladatelské postupy, zvuk i přístup se totiž za celou dobu vůbec nezměnily.
Pokud bychom se drželi zavedenějších death metalových spolků, v určitých momentech CONVULSE připomínají GRAVE, ENTOMBED, GOREMENT a jim podobné v době, kdy tyto kapely vydávaly svá první dlouhohrající alba. K tomu si ale připočtěte i značný vliv školy americké a nemůžu si pomoct, ale pořád mám dojem, že občas slyším i staré KRABATHOR. Berte to samozřejmě spíš jako takové menší připodobnění, určitě se nejedná o nějaké vykrádání nebo nedej Satanáš náš vezdejší dokonce kopírování. CONVULSE jsou natolik zralou a dospělou kapelou, že mají dostatečný skladatelský potenciál pro to znít originálně (pokud to tedy v dnešní době ještě lze). Je sice pravda, že nezasvěcenému možná přijdou všechny songy velice podobné a ukřižování si náležitě neužije, ale pokud dáte albu dostatek času a máte pro podobná zvěrstva „pochopení“, mohli byste být navýsost spokojeni. Obzvláště v pomalejších vyhrávkách si velice rád zavzpomínám i na monumentální úvody, které ve svých skladbách mají jejich kolegové IMMOLATION a INCANTATION. Ta temnota je opravdu všeobjímající a když si k tomu připočtete ještě velice slušně zvládnuté rychlejší pasáže, ve kterých se pořádně a postaru sype, musí se vám na tváři rozehrát jenom spokojený úsměv.
Zvláštní a originální je obal od Luxi Lahtinena, který mě pravděpodobně přivedl na téma ukřižování. Těch pár v dálce osamocených křížů sice stojí ve „špatné“ poloze, ale okolo ležící hroby dodávají celému tématu tu správnou poetiku, kterou máme u death metalu tolik rádi. Zvuk je také správně zahuštěný, zahuhlaný a starodávný, takže každý old schoolový maniak povyskočí při poslechu radostí. Jedinou výtkou (ale poměrně zásadní) je tak určitá monotónnost, která se po delší době do poslechu vkrádá. Po počáteční radosti, kdy si blaženě obracím v ruce booklet a kývu si do rytmu, tak přichází zjištění, že se kapela poměrně často opakuje. Obzvláště zpěv je pořád stejný a sráží jinak vcelku příjemný zážitek o několik řádů dolů. Samozřejmě, jsem zmlsaný a v kontextu ostatních letošních desek jsou pořád CONVULSE na tom velmi dobře, ale doba je zlá a moc nevím, čím se vlastně tihle šílení Finové chtějí odlišit od tisícovky ostatních stejně znějících kapel. Občas to na mě působí spíše dojmem, že si „staří“ pánové chtěli zase jednou po letech udělat radost a nahráli si album spíše jen pro svoje potěšení.
Jsem moc rád, že se tato legenda nejen finského death metalu vrátila, oprášila svoje staré nástroje a postupy a předložila nám letos pořádnou, chutně vypadající porci poctivého temného řemesla. Mám to takhle rád, i když musím uznat, že na nějaké blahořečení to samozřejmě není. I tak ale pánové nahráli album, za které se nemusí vůbec stydět a o kterém dobře vím, že se k němu budu vždy rád vracet. Nebude sice pravděpodobně útočit na mé „srdcové“ kapely, ale pokaždé si je rád poslechnu. Umí totiž to, čeho se některým dnešním spolkům nedostává. Hraje se tady velmi „upřímně“ s nadšením a obrovskou chutí po death metalu v jeho úplných syrových začátcích. Deska asi nebude vyhovovat úplně každému, ale za sebe mohu jen hrdě prohlásit, že jsem byl rád v jejich společnosti. Nenápadný návrat legendy, který určitě stojí za to!
Seznam skladeb:- We Kill Our Kind
- Unholy War
- World Downfall
- God Is Delusion
- Evil Prevails
- Days Are Dark
- Reborn In Chaos
- Oceans Of Dust
Čas: 37:43
Sestava:
- Juha Telenius – basa
- Rami Jamsa – zpěv, kytara
- Rolle Markos – bicí
- Kristian Kangasniemi – kytara
https://www.facebook.com/Convulse
http://www.myspace.com/convulsedeathmetal
http://www.svartrecords.com/
