Němečtí melodičtí deathmetalisté (snad se dá v jejich případě tohle spojení ještě použít, alespoň tedy informativně, i když jejich současná tvorba je už mnohem rozmanitější) DEADLOCK nejsou na scéně žádnými nováčky, jejich kořeny sahají až do roku 1997 a včetně aktuální novinky „The Arsonist“ mají na svém kontě šest řadových alb.
V roce 2011 prošla kapela zásadní změnou, když ji opustil její dosavadní zpěvák a zakládající člen Johannes Prem, jehož post zaujal John Gahlert, který tak doplnil stávající vokalistku Sabine Scherer. Ti z vás, kteří zatím neměli možnost přijít s touhle partou do styku, budou možná právě vyřčenou informací trochu překvapeni, jelikož zmíněná volba vokalistů není pro výše zmíněný hudební rank zrovna běžná, ale opravdu je to tak. Co se týče zpěvů, staví totiž DEADLOCK právě na využití drsného mužského vokálu v podání Johna, který se dle potřeby střídá nebo doplňuje s čistým ženským (nebál bych se napsat, že s až popově opatřeným výrazem) vokálem Sabine. Ta pak největší prostor dostává v baladě (ano, čtete správně /úsměv/) „Hurt“.
Kombinace hudebních stylů na této nahrávce je skoro až vražedná (úsměv), musím říct, že za poslední dobu jsem nejspíše neslyšel nic více rozmanitého, než je tato placka, zároveň je ale třeba zmínit, že kapele se tuto směs daří poskládat do velice zajímavé mozaiky. Jak už jsem naznačil hned v úvodu článku, muzika skupiny je opravdu hodně barevná, jednak přináší spoustu výrazných a zajímavých melodií, ale jsou v ní obsažené i razantní tvrdé pasáže, metalcorové vstupy, samply, symfonické okamžiky a díky výrazu zpěvačky i už nastíněné popové nálady. Navíc věřím, že každý z vás po poslechu CD v tvorbě DEADLOCK objeví i řadu dalších prvků, které mají vliv na celkové vyznění materiálu. Akorát se malinko zamýšlím nad tím, ke které skupině fanoušků je tahle deska směřována především, poněvadž předpokládám, že na některé pravověrné metloše to bude příliš měkké a budou nad tím ohrnovat nos, a na popíkáře to bude zase příliš tvrdé (úsměv). Mě, jako člověka, který na jedné straně nemá problém vyslechnout si něco pořádně od podlahy a na straně druhé se nebrání ani jemnějším, melodičtějším věcem, tohle dílo docela oslovilo, takže si myslím, že by mohlo zaujmout i další, podobně smýšlející fanoušky. K mým favoritům z této desky patří úvodní drsná „The Great Pretender“, hned následující „I’m Gone“, rozverná „As We Come Undone“ nebo třeba závěrečná „My Pain“, což je docela snadno zapamatovatelná věc s výrazným refrénem. Ještě bych měl dodat, že pod číslem 9 se skrývá cover verze songu „Smal Town Boy“ od britského synthpopového tria BRONSKI BEAT.
Pochválit bych měl určitě zvukový kabát CD, který skladbám dodává patřičnou živelnost a razanci.
Jelikož se z mého pohledu v podobě „The Arsonist“ jedná o zajímavý a dosti vyrovnaný materiál, rozhodl jsem se ho ohodnotit známkou 7 a půl bodu.
Seznam skladeb:
V roce 2011 prošla kapela zásadní změnou, když ji opustil její dosavadní zpěvák a zakládající člen Johannes Prem, jehož post zaujal John Gahlert, který tak doplnil stávající vokalistku Sabine Scherer. Ti z vás, kteří zatím neměli možnost přijít s touhle partou do styku, budou možná právě vyřčenou informací trochu překvapeni, jelikož zmíněná volba vokalistů není pro výše zmíněný hudební rank zrovna běžná, ale opravdu je to tak. Co se týče zpěvů, staví totiž DEADLOCK právě na využití drsného mužského vokálu v podání Johna, který se dle potřeby střídá nebo doplňuje s čistým ženským (nebál bych se napsat, že s až popově opatřeným výrazem) vokálem Sabine. Ta pak největší prostor dostává v baladě (ano, čtete správně /úsměv/) „Hurt“.
Kombinace hudebních stylů na této nahrávce je skoro až vražedná (úsměv), musím říct, že za poslední dobu jsem nejspíše neslyšel nic více rozmanitého, než je tato placka, zároveň je ale třeba zmínit, že kapele se tuto směs daří poskládat do velice zajímavé mozaiky. Jak už jsem naznačil hned v úvodu článku, muzika skupiny je opravdu hodně barevná, jednak přináší spoustu výrazných a zajímavých melodií, ale jsou v ní obsažené i razantní tvrdé pasáže, metalcorové vstupy, samply, symfonické okamžiky a díky výrazu zpěvačky i už nastíněné popové nálady. Navíc věřím, že každý z vás po poslechu CD v tvorbě DEADLOCK objeví i řadu dalších prvků, které mají vliv na celkové vyznění materiálu. Akorát se malinko zamýšlím nad tím, ke které skupině fanoušků je tahle deska směřována především, poněvadž předpokládám, že na některé pravověrné metloše to bude příliš měkké a budou nad tím ohrnovat nos, a na popíkáře to bude zase příliš tvrdé (úsměv). Mě, jako člověka, který na jedné straně nemá problém vyslechnout si něco pořádně od podlahy a na straně druhé se nebrání ani jemnějším, melodičtějším věcem, tohle dílo docela oslovilo, takže si myslím, že by mohlo zaujmout i další, podobně smýšlející fanoušky. K mým favoritům z této desky patří úvodní drsná „The Great Pretender“, hned následující „I’m Gone“, rozverná „As We Come Undone“ nebo třeba závěrečná „My Pain“, což je docela snadno zapamatovatelná věc s výrazným refrénem. Ještě bych měl dodat, že pod číslem 9 se skrývá cover verze songu „Smal Town Boy“ od britského synthpopového tria BRONSKI BEAT.
Pochválit bych měl určitě zvukový kabát CD, který skladbám dodává patřičnou živelnost a razanci.
Jelikož se z mého pohledu v podobě „The Arsonist“ jedná o zajímavý a dosti vyrovnaný materiál, rozhodl jsem se ho ohodnotit známkou 7 a půl bodu.
Seznam skladeb:
- The Great Pretender
- I‘m Gone
- Dead City Sleepers
- The Arsonist
- Darkness Divine
- As We Come Undone
- Hurt
- The Final Storm
- Small Town Boy
- My Pain
