Thrash! Thrash! Thrash! A taky trošku death byl hlavním lákadlem úvodního před-večera plzeňského festivalu Phantoms of Pilsen. Abych pravdu řekl, vůbec nikam se mi tentokrát nechtělo. Přeci jen, v tomto období je festivalů a koncertů na každém rohu velké množství a ještě ke všemu jsem minulý týden slyšel při pražské zastávce SLAUGHTERFESTU mistry ve svém oboru jako MASTER a ONSLAUGHT. Trošku mě děsil avízovaný konec akce po půlnoci. Přeci jen, kdybych musel vstávat druhý den do práce, návštěvu bych si asi rozmyslel. Každopádně, nakonec jsem své staré tělo přemluvil a vydal se do Divadla pod Lampou na trošku toho festivalového předkrmu. Koneckonců, vstupenka byla za pár šlupek a takhle k pivku to nebyla špatná nabídka. Projíždím v tramvaji poslední album MOTÖRHEAD a přemýšlím, proč zase všichni kamarádi návštěvu odmítli s tím, že druhý den v práci by to prý „jednoduše nedali“. Ale dost stěžování, jdeme na to důležité, na muziku (a pivo – tentokrát dobře natočenou Plzeň). A koneckonců, už si začínám na to, že jezdím na koncerty sám, docela zvykat (smích). Ještěže občas někoho známého sem tam potkám. Hned je to pak veselejší (smích).
Jako první pánové na holení šli KILL! KILL! KILL!. Viděl jsem je za poslední roky již poněkolikáté. Ve čtvrtek to bylo zase o kousek lepší, šílenější, divočejší. Pánové měli pod pódiem spoustu svých fanoušků a bylo to hodně znát. Málokdy jsem za poslední roky zažil moshpit a circle pit v půl deváté večer na první kapelu (smích). Energie se dala krájet a vše znělo náležitě drsně. Pořád sice čekám na nové album, které ne a ne přijít, ale myslím, že pokud bych měl někomu doporučit v Plzni dobrý thrash, byli by to právě KILL! KILL! KILL!. Takhle bych si nějak představoval pořádnou předkapelu. Mimochodem, zpěvák Vlčák zraje jako víno a thrashová poloha mu sedne. Nesmím ale zapomenout na velmi dobrého bubeníka. Ten si to dával přesně a s přehledem. Nezaostávali samozřejmě ani basák a kytarista. Zkrátka, jestli jsem byl minule z téhle party nadšen, tak ve čtvrtek jsem chvíli koukal s otevřenou pusou. Skvělé vystoupení.
Sušičtí death metalisté MORTIFILIA hráli jako druzí. Jejich loňské album „Fate“ je již nějakou dobu mým oblíbeným českým albem a tak jsem byl zvědavý, jak budou znít songy naživo. Bylo to syrové a zároveň melodické. Sice jsem nepochopil, proč byla většina fanoušků nahoře na baru, ale asi jim pánové stylově nevyhovovali. Mě ano. Já jsem si jejich set užil vrchovatě. V Čechách zrovna moc kapel hrajících tento styl takhle dobře není a tak pro mě byli tihle šílenci velmi příjemným zpestřením jinak thrashového večírku. Kombinace stylu Dismember s moderněji pojatým melodickým death metalem mě dělá vždycky dobře. Při některých melodiích mě doslova mrazilo a při rychlém deathovém tempu bylo jasně slyšet, jak je kapela za ty roky perfektně sehraná. Mám pro podobné záležitosti slabost. Pěkné to bylo.
O Němcích STAGEWAR jsem dopředu nevěděl zhola nic. Dokonce jsem si je ani nestihl poslechnout někde předem na internetu. Každopádně, to co pánové předvedli, bylo divoké, šílené a jedním slovem skvělé. Thrashová jízda bez jakýchkoliv kompromisů. Na pódiu stáli na první pohled velmi mladí muzikanti, na které jsem zpočátku koukal trošku s despektem, ale jakmile hrábli do strun, byl jsem ztracen. To co se odehrávalo pod pódiem, se nedá ani moc popsat slovy. Vždycky jsem měl plzeňské fanoušky za umírněnější a klidnější, ale pletl jsem se. Je radost vidět mladé dobré muzikanty na pódiu a pod nimi dole návštěvníky klubu stejných ročníků, kdy v circle pitu řádí i holky, které byste si spíš zařadili někam mezi návštěvnice disko večerů (smích). Zkrátka, němečtí thrasheři uměli a dávali to po celou dobu náležitě najevo. Trošku mi svým přístupem připomínali SUICIDAL ANGELS. Takto zahraný thrash můžu vždy a všude a i tentokrát jsem byl navýsost spokojen. Dokonce jsem rozpustil svůj prošedivělý vlas a jal jsem se kousek bokem řádně mlátit palicí. Ta energie, která totiž z pódia doslova zářila, byla opravdu nakažlivá. STAGEWAR si to do Plzně přijeli užít. Nevím, jak by jejich vystoupení znělo na nějakém venkovním festivalu, ale takhle v klubu to bylo skvělé. Měl bych jen jednu připomínku. Proč jste pánům nedali plzeňské pivo? Místo toho zářil u bicí soustavy Budvar, což mi přijde ve městě piva dost neslušné (smích).
1000 BOMBS hráli jako poslední a předvedli další svůj kobercový nálet. Trošku trpěli tím, že se do toho opřeli jako poslední a spousta lidí byla již dávno někde na cestě domů (není se čemu divit, končilo se hodně po dvanácté hodině). To ale tuhle trojici vůbec nerozhodilo. Jejich thrash je řezavý až do morku kostí. Mám tyhle retro záležitosti ve velké oblibě a tak jsem byl opět ve svém živlu. Bylo to opět divoké a šílené. Trošku se na mě sice začala už podepisovat únava a samozřejmě démon alkohol, ale i tak jsem si vystoupení těchto thrasherů užil. Přemýšlím, co bych 1000 BOMBS vytkl, ale jednoduše mě nic nenapadá. Možná snad jen absence trik v normálních velikostech (rozuměj XXL a větších (smích)) a na CD už také čekáme dlouhou dobu. Každopádně naživo se opět jedná o plzeňskou kapelu, kterou si vždycky rád zopakuji. Velmi dobře jsou zpracovány dvojzpěvy a i když se pořád jedná o retro, bylo zahráno s přehledem a na všech muzikantech bylo vidět, jak si vystoupení užívají. Co si vlastně může old schoolový fanoušek přát víc? Pivo, thrash a pohoda v menším klubu. Opět jsem si potvrdil, že ten přímý kontakt s kapelou na malém pódiu je k nezaplacení. Kam se hrabou velké neosobní festivaly s obřími obrazovkami, předraženým vstupem a nechutným pivem. 1000 BOMBS mě opět rozsekali a jedinou výtkou zůstává to, že bolavý krk, hlavu a záda mi pravděpodobně zase nikdo neproplatí (smích). Pojišťovna na mé dotazy mlčí a mě nezbývá nic jiného, než si druhý den vše sám „protrpět“. Bylo to velmi pěkné!
Jestli jsem byl na začátku k tomuto večírku trošku skeptický a měl jsem co dělat, abych se vůbec přemluvil k tomu, abych vyrazil, tak pokud bych tak učinil, sypal bych si dnes popel na hlavu. Byla to totiž jedna z těch akcí, které si budu opět dlouho pamatovat. Neznám totiž nic lepšího, než večírek ve starém dobrém thrashovém stylu (a taky trošku deathovém). Odcházel jsem do noční Plzně spokojen a plný nových zážitků. Díky dobrému zvuku, pivu, lidem a hlavně kapelám, které všechny předvedly pěkná vystoupení jsem byl na vrcholu blaha. Více takových akcí, více thrashe, více piva! Takhle bych si nějak představoval dobrou klubovou undergroundovou akci. THRASH!
