
První knockout jsem dostal jednoho srpnového večera, kdy jsem jen tak bezcílně surfoval po internetové dálnici. Představte si, že jen tak v klidu sedíte, zapnete si reproduktory u počítače a najednou dostanete takovou bombu mezi oči, že máte co dělat, abyste to vůbec ustáli. Z přehrávače se pak po čase (když dorazilo promo CD) hrnul neskutečný mlýnek na maso, který byl schopen rozdrtit během pár minut i moje staré, věkem ztvrdlé kosti. Napadá mě přirovnání k rozzuřené brusce, kterou používají patologové k otevírání lebky nebo dokonce sbíječce, která je na stavbě schopná během chvilky rozsekat nejkvalitnější beton na malé kousíčky. Takovouto směs deathu a grindu si nechám líbit! Když si k tomu ještě vezmete, že se jedná teprve o druhé dlouhohrající album těchto polských bojovníků (první „Far from the Truth“ vydali v roce 2008, což není od založení kapely v roce 2004 zrovna moc materiálu), je letošní album vlastně takovým malým svátkem drsné muziky. A to myslím smrtelně vážně. Nevím, jestli jste se někdy zúčastnili nějakého lovu, ale to chvění v zátylku před vystřelením náboje na komoru oběti jsou s chvílemi strávenými s FETO IN FETUS více než srovnatelné.
Mezi jednotlivé skladby jsou vloženy úryvky z horrorů. Jednou se tak roztomile ječí při porcování motorovou pilou, pak zděšeně utíká před nějakým vraždícím monstrem. Trošku mi to připomíná práci mého oblíbeného Roggy Johanssona a jeho projektu HUMANITY DELETE. Stejně jako u tohoto šílence se zde totiž nezapomíná na melodie a máte tak možnost si mimo sypaček vychutnat i nějakou tu mírnější „oddychovou“ chvilku. Nemusíte ale mít vůbec žádný strach, že by se díky tomu deska nějak rozpadala na nějaké prapodivné exhibice. Tady něco takového nehrozí. FETO IN FETUS jsou natolik zkušení borci, že moc dobře vědí, jak vše „natlakovat“ tak, abyste jen stáli s otevřenou pusou a nechali se přenést do jejich morbidního světa. Tam řádí šílení řezníci, krásné ženy se proměňují v krvelačné zombie a v celém městě nenaleznete ani jeden hrob, který by nebyl znesvěcen. Vyloženou chuťovkou jsou zpěvy. Jednou se řve jako raněné zvíře, pak grindově chrčí a v refrénech dokonce surově a hrubě zpívá. Za tím vším se za pomoci chvátajících bicích vznáší kytara, která řeže, pálí, umírá a tahá vás za uši. Jen se nestyďte a taky si bouchněte do stolu, přidejte do kroku nebo si skočte doma v pokoji do výšky a rytmu. Možná to všechno budete dělat jako já najednou a tak nějak automaticky.
Nahrávalo se v 666studiu u Michala Grabowskeho a tady bych si dovolil vyseknout malou poklonu. Myslím totiž, že se mu povedl krásně čitelný, zároveň špinavý zvuk, který se pohybuje někde mezi moderní a old schoolovou produkcí. Líbí se mi, že si FETO IN FETUS na nic nehrají. Jen se snaží odvést poctivou, drsnou práci, která spočívá hlavně v drcení vašich kostí, čištění mozkových závitů a způsobování ran, které se jen tak nezahojí. Bývám většinou ke grindovým záležitostem poměrně skeptický, většina desek tohoto stylu mě po pár minutách nudí, ale tady jsem zasažen jedovatým šípem přímo do srdce. Možná je to z důvodu převažujících deathových momentů nebo tím neskutečným tlakem, který je z desky cítit, nevím. Nehodlám to ale příliš řešit. Tady se totiž útočí na nejnižší lidské pudy. Dovedli byste sníst syrové maso právě vlastnoručně ulovené kořisti? Že ne? Máte raději zabalený kousek kuřecího v úhledném balíčku ze supermarketu? Tak to se raději „Condemned to the Torture“ vyhněte velkým obloukem. Tahle nahrávka není totiž nic pro zhýčkané návštěvníky koncertů jemných odnoží metalu. Zde se ničí, tancuje na hraně smrti a zabíjí zvukem.
Někdy mám chuť si po náročném pracovním dni odskočit někam do ringu, kde bych byl pravděpodobně velmi těžkým soupeřem. Nebylo by to kvůli mé schopnosti zvládat boxerské umění, jako spíše získanou energií během celodenního poslechu „Condemned to the Torture“. Myslím, že bych byl schopen nejednoho soupeře dostat k zemi za několika okamžiků. Prohlašuji to s klidným svědomím i přesto, že jsem kapelu a jejich tvorbu ještě donedávna vůbec neznal. A ani se nedivím, že za letošní počin všude sbírají jen samé kladné recenze pohybující se kolikrát jen v superlativech. Na desce se totiž odehrává to, co se mi na muzice vždy líbilo. Nekompromisní, někdy až šílený boj za práva hluku, drsných melodií a textů plných masakrů lidské mysli. Nechce se mi ani dál příliš moc přemýšlet a snažit se vyjadřovat slovy. Někdy se hudba jednoduše popsat nedá a je lepší několik poslechů než spousta odstavců textu. Schválně, zkuste sami a uslyšíte. Pokud budete mít zcela opačný názor, nezoufejte. Také si kolikrát říkám, co někteří lidé vynášejí do nebes (nebo našeho oblíbeného pekla) a já se skoro až stydím, že se mi to nelíbí. Na „Condemned to the Torture“ jsem nenašel nic, co by mi vadilo. V mém osobním žebříčku se blíží letošní „dokonalosti“ a atakuje mety nejvyšší. Vynikající smršť energie zabalená do hororových kulis! Masakr ušních bubínků! Death/grindová mašina rozjetá na nejvyšší obrátky.
Seznam skladeb:
- Mortuary
- Collection of Dead Heads
- Condemned To The Torture
- Source of Evil
- Sea of Deception
- Death and Rebirth
- Countless Victims
- The Swarm
- Let Blood Be Shed
- Killing Madness
- Dissonance
- Guts
- Violation of Dignity
- Convict
- Funeral
- Flesh Feast
- Pierced with Nails
- The Mist (Outro)
Čas: 32:01
Sestava:
- Michal Grabowski – kytara
- Misiek – bicí
- Widzik – zpěv
- Michal „Roch“ Rochowicz – basa
http://www.fetoinfetus.pl
http://www.myspace.com/fetoinfetus
http://www.lastfm.pl/music/Feto+In+Fetus
http://www.fetoinfetus.bigcartel.com
http://www.soundcloud.com/feto-in-fetus
https://twitter.com/FetoInFetus
http://fetoinfetus.bandcamp.com
http://www.fetoinfetus.8merch.com
http://blackteammedia.pl/