TELEPATIE

Pátek 19.7.2013, Letiště Hradec Králové

V posledních třech letech jsem se na hradecký Play Fast Or Dont festival pokaždé chystal a pokaždé to z různých důvodů nevyšlo. Letos jsem ale věděl, že nevyrazit by byla chyba a po domluvě s Davidem, který se také na Playfast chystal poprvé, bylo jasné, že nás čekají dva dny extrémního výplachu. David doráží se svou crew z Milevska do Prahy a krátce po pátečním poledni vyrážíme z hlaváku. Cesta v poho, padá nějaké víno. Jen ta cesta busem se díky výluce zdá být nekonečná. V Hradci Králové to nikdo z nás nezná, ale nacházíme správné MHD, které nás odveze na vzdálené letiště za město. Čeká nás ještě úmorná a dlouhá cesta pěšky po hlavní silnici ke vstupu do areálu.

Po příchodu platíme vstupenku za 700 Kč (už si nevzpomenu, kdy naposledy jsem za vícedenní festival platil tak příjemnou částku) a vyrážíme postavit stany. Překvapujeme mě, že necelé dvě hodiny před první kapelou festivalu je v areálu pár aut a stanů. Prodejci s distrem a jídlem své stánky teprve staví. Prostě, kam spěchat? Areál je dostatečně velký, dva menší kempy, od pódia ke stanu je to zhruba minutu chůze. Distra perfektní, hlavně milovníci vinylů a zinů si přišli na své. Vege jídlo také výborné. Snad jen té vody na opláchnutí mohlo být více. Samostatnou kapitolou je hrací prostor. O hangáru jsem toho hodně slyšel, například to, že zvuk není moc dobrý. To jsem nemohl tušit, že je to ještě lichotivé hodnocení (úsměv). Prostoru je však dost pro všechny. Žádné zábrany, pódium akorát dělané na stage diving.

Co se týká piva, to byla doslova katastrofa. Krakonoš se trochu dal pít pouze v pátek, z avizovaných speciálů jsem ochutnal polovinu a upřímně – tu druhou jsem raději nepokoušel. Soudě podle reakcí i těch největších pivařů, nebyl jsem jediný, kdo raději zůstal u nealka, něčeho tvrdšího nebo vlastních zásob. Ano, svůj chlast si na Playfast můžeš klidně přivézt. Já to neudělal z důvodu podpory pořadatele. Dnes vím, že pokud pojedu příště, pivko si chtě nechtě přivezu. Ale abych jen nekritizoval – malinovka byla výborná (úsměv).

Dáváme jídlo, popíjíme, počasí jako na objednávku. První kapelou, na kterou jsem se vypravil, byli KINGSTERROR. O kapele nikdo nic nevěděl a nikdo nic nedohledal. Malá neznámá byla vyřešena během pár minut. Rychlý a přímočarý bordel, ideální na rozjezd. Zvuková koule se vyvalila z hangáru jako tsunami a já začal přemýšlet, jak ty dva dny v tom rachotu vůbec vydržím (smích).

Na japonské kamikadze SETE STAR SEPT šla většina přítomných spíše ze zvědavosti. Dvoučlenná kapela valící chaotický grind/noise dorazila z dalekého Tokia a i když mě příliš neoslovili, uznání si zaslouží. Uřvaná basistka za mikrofonem štěkala jeden vál za druhým a celý set působil kompaktně a krátce. Vždyť jednotlivé skladby měly maximálně půl minuty.

Zato řečtí HELLSTORM se mi trefili do „noty“. Jejich crust/punk s metalovou příchutí a tradiční švédskou školou poprvé přilákal do hangáru o něco početnější dav. Energický, rychlý a zatraceně špinavý set mě bavil. HELLSTORM sypali jednu skladbu za druhou a vřít to začalo i pod pódiem, kde se k moshi začali odhodlávat první crusteři. Tihle řečtí punx předvedli na Playfastu jeden z nejlepších setů.

Vrchol pátečního večera přišel už v osm večer. Holandští thrasheři THE SHINING totiž odpálili svůj půlhodinový set s takovou razancí, že podle očekávání do konce Playfastu nebylo živější a energičtější kapely. Alespoň pro mě. Jejich crossover/thrash osmdesátkového střihu doslova zabíjel. Kytarové vyhrávky a okamžitý nálet ve stylu S.O.D., ACCUSED nebo CRYPTIC SLAUGHTER. Pohodový kluci, jedna pecka za druhou, circle pit. THE SHINING svůj set postavili především na válech ze své aktuální desky „Rise Of Degenerates“. Doporučuji pořídit, masakr. Společně jsme si vyřvali ještě přídavek a THE SHINING dokonali zkázu. Škoda jen toho prach mizerného zvuku. Zrovna tady bych minimálně kytaru chtěl pořádně slyšet. Thrash ´till Death!

Jídlo, pivko a pokec s početnou jihočeskou bandou mimo hangár je balzámem pro uši. Utrácím první prachy v distrech, když do mé sbírky přibývají čtyři nové desky. Dáváme Krakomoshe a očekáváme ACTIVE MINDS. Old school hardcore/punk z poloviny osmdesátých let v podání tohoto dua neměl chybu. I když jsem po jejich setu slyšel z mnoha stran, že to nebylo nic moc, mě ACTIVE MINDS bavili. Dřevní punk, anarchie kam se podíváš a propad časem. V jednu chvíli s kámošem na sebe zařveme „to je asi nejmelodičtější parta na Playfastu“. A byla to pravda. Nechyběly melodické linky, vyřvané refrény. Typická Anglie. ACTIVE MINDS rozebrali hangár do posledního šroubku.

Následující DESPISE YOU byli pro změnu asi „nejtišší“ kapela festivalu. Od těchto ikon powerviolence jsem čekal pořádnou řezničinu, ale díky zvuku mi celý set přišel poněkud vyčpělý. Po zaposlouchání se bylo jasné, že si DESPISE YOU servítky rozhodně neberou. Smršť, kterou jsem sice vydržel poslouchat cca deset minut, musela fandům této kalifornské sebranky bezpochyby dobře chutnat.

Má smysl popisovat LYCANTROPHY? Kdo přičichl někdy ke grindcoru, dobře tuhle partičku zná. Kapela letos působí na scéně již patnáctým rokem a na Playfastu odehráli další výborný set, po kterém si kdekdo odnesl pěkné modřiny. Poprvé jsem LYCANTROPHY viděl bez ženského vokálu a na energii, nasazení ani projevu to kapele rozhodně neubralo. Špička tuzemského grindu.

Na závěr dne si nenechávám ujít kolumbijské kočky POLIKARPA Y SUS VICIOSAS. Trojice punkerek z jižní Ameriky nastoupila ve velkém stylu a představila Playfastu neurvalý a špinavý anarcho/punk anglického střihu. Z míry tyhle holky nevyvedla ani prasklá struna, která způsobila dlouhou pauzu. Velké plus byly texty v mateřském jazyce. Tohle mám fakt rád! Nasraný vokál bubenice ještě víc přidal na syrovosti celého setu POLIKARPA Y SUS VICIOSAS.

První den se nachýlil ke konci, noc ale pokračovala after party s dalšími kapelami. Čertužel, únava, ke které přispěl i strejda absinth, se dostavila, kecáme v kempu, pijeme v kempu… a kupodivu usínáme v kempu. I když spánkem se to moc nazývat nedá. Řev a hluk z after party, hukot v uších a k tomu se dostavuje bolehlav, to bude krušný ráno (smích).

Fotky: Syky

Celé album

Zveřejněno: 27. 07. 2013
Přečteno:
3098 x
Autor: Peťan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář