Polsko je nevyčerpatelnou studnicí, pořád se tam rekrutují nové kapely, které většinou mají velmi dobrou úroveň a tak není divu, že získávají smlouvy v zahraničí. Většinou tomu ale předchází velké penzum dobře odvedené práce a postupný vzestup. Podobnou cestu za sebou mají i DROWN MY DAY, kteří se upíchli u německého labelu po sedmi letech nahrávání kratších materiálů a koncertování.
Debut „Confessions“ vyšel na CD v klasické plastové krabičce, s jednoduchým osmistránkovým bookletem, na jehož přední straně se nejspíš nějací zoufalci dožadují zpovědi, uvnitř pak nechybí texty a symboly typu pentagram, obrácený kříž nebo půlměsíc. Trochu překáží tmavý podklad textů, které jsou tím pádem poněkud hůře čitelné, slavné to není ani s kvalitou fotografie kapely; celkově obal vyznívá ponuře a nepříliš oku libě.
S hudbou je to přece jen o něco lepší, Poláci evidentně vědí, co a jak chtějí dělat. Na jejich straně je i kvalitní zvuk, který mi na stylové poměry (k nimž se dostanu za chviličku) přijde poměrně čistý, takže je všechno dobře slyšet; i když i tady se asi řezalo, každé lehké pootočení kolečkem na zesilovači značí dramatikou změnu hlasitosti. Ale zvuk neruší, jen činely jsou místy trochu utopené a bubínky obecně vytažené o něco víc, než by bylo nutné, ale celkově slušná práce, v případě basy dokonce nadstandard.
Promo materiály uvádějí jako stylové zaměření „modern death metal with the metalcore´s groove“ a já tentokrát nemohu nesouhlasit. DROWN MY DAY mají jednoznačně blíže k moderněji znějícímu death metalu, který jen občas střídá trocha metalcore, nikoliv ale metalcore typu zpěvné refrény a chytlavé melodie; když už se pánové vydají core směrem, je to pořád řádně zatěžkané, tvrdé a vokály jsou zvířecí. Maciek má vůbec „pěkný hlásek“, řve ukázkově a navíc mu je občas i rozumět.
Při prvním poslechu se mi muzika DROWN MY DAY slévala v jednolitou zahuštěnou masu, ale když jsem albu věnoval čas a poslouchal pozorně, musel jsem se v duchu kapele omluvit. Nahrávka je dostatečně pestrá, pořád se něco děje a nechybí ani různé drobnosti, nad kterými někdo evidentně přemýšlel a podřídil je celku. Jde o různé kytarové vyhrávky, krátké výjezdy, drobná sóla, a to vše pořád dostatečně drsně a nevtíravě. A když už se objeví nějaká ta melodie, není to žádný cukrkandl, ale vkusně zakomponované a spíše kratší úseky, ten nejpovedenější v „Undead God“, asi nejsilnější kompozici relativně krátké nahrávky. Ta se drží stranou trendového melodického metalcore a Poláci nejen kvůli tomu mají mé sympatie.
Seznam skladeb:
Čas: 30:33
Sestava:
https://www.facebook.com/drownmyday
http://www.releases.noizgate.com/
Debut „Confessions“ vyšel na CD v klasické plastové krabičce, s jednoduchým osmistránkovým bookletem, na jehož přední straně se nejspíš nějací zoufalci dožadují zpovědi, uvnitř pak nechybí texty a symboly typu pentagram, obrácený kříž nebo půlměsíc. Trochu překáží tmavý podklad textů, které jsou tím pádem poněkud hůře čitelné, slavné to není ani s kvalitou fotografie kapely; celkově obal vyznívá ponuře a nepříliš oku libě.
S hudbou je to přece jen o něco lepší, Poláci evidentně vědí, co a jak chtějí dělat. Na jejich straně je i kvalitní zvuk, který mi na stylové poměry (k nimž se dostanu za chviličku) přijde poměrně čistý, takže je všechno dobře slyšet; i když i tady se asi řezalo, každé lehké pootočení kolečkem na zesilovači značí dramatikou změnu hlasitosti. Ale zvuk neruší, jen činely jsou místy trochu utopené a bubínky obecně vytažené o něco víc, než by bylo nutné, ale celkově slušná práce, v případě basy dokonce nadstandard.
Promo materiály uvádějí jako stylové zaměření „modern death metal with the metalcore´s groove“ a já tentokrát nemohu nesouhlasit. DROWN MY DAY mají jednoznačně blíže k moderněji znějícímu death metalu, který jen občas střídá trocha metalcore, nikoliv ale metalcore typu zpěvné refrény a chytlavé melodie; když už se pánové vydají core směrem, je to pořád řádně zatěžkané, tvrdé a vokály jsou zvířecí. Maciek má vůbec „pěkný hlásek“, řve ukázkově a navíc mu je občas i rozumět.
Při prvním poslechu se mi muzika DROWN MY DAY slévala v jednolitou zahuštěnou masu, ale když jsem albu věnoval čas a poslouchal pozorně, musel jsem se v duchu kapele omluvit. Nahrávka je dostatečně pestrá, pořád se něco děje a nechybí ani různé drobnosti, nad kterými někdo evidentně přemýšlel a podřídil je celku. Jde o různé kytarové vyhrávky, krátké výjezdy, drobná sóla, a to vše pořád dostatečně drsně a nevtíravě. A když už se objeví nějaká ta melodie, není to žádný cukrkandl, ale vkusně zakomponované a spíše kratší úseky, ten nejpovedenější v „Undead God“, asi nejsilnější kompozici relativně krátké nahrávky. Ta se drží stranou trendového melodického metalcore a Poláci nejen kvůli tomu mají mé sympatie.
Seznam skladeb:
- Drown My Day
- Mortality Of A Cannibal
- Got Some Guts?
- Undead God
- Confession
- F.O.F.A.B.
- Tear The Flesh
- Dr Raus
- Hoichi The Earless
- Forgotten But Not Forgiven
Čas: 30:33
Sestava:
- Adam Pieczarkowski - drums
- Slawomir Wojtas - guitar
- Arkadiusz Antosz - bass
- Maciek Korczak - vocals
- Sergiusz Smolnicki - guitar
https://www.facebook.com/drownmyday
http://www.releases.noizgate.com/
