Italové NOWHERE CROWD, kteří hudební kariéru započali v roce 2009, zaslali do redakce na recenzi svoje stejnojmenné debutové EP z loňského roku. Sedmičlenná kapela, která má ve svém středu (podobně, jako třeba jejich krajané LACUNA COIL) zpěvačku (Genny Minoliti) a zpěváka (Riky Miolo), ve své muzice kombinuje tvrdě metalový základ s elektronickými prvky a vytváří tím docela zajímavou a pro mě poslouchatelnou kombinaci. Spojení obou, nutno podotknout, že ve všech případech melodických vokálů, dodává muzice patřičný půvab, který milovníci podobné hudby jistě rádi ocení.
Úvodní věc „In Nightmare He Will Come“ byla vůbec prvním singlem kapely a její textová stránka je inspirována hororem „Noční můra v Elm Street“. Slyšet zde můžeme předchozí vokalisty Andreu Castellana a Elenu Dalla Pozza, kteří s NC v době vzniku skladby spolupracovali (Andrea se objevuje ještě v songu č. 3 a Elena v č. 5). Píseň začíná tajemnými zvuky, do nichž postupně nastupuje klavír a přidávají se i další nástroje, které skladbu dostávají do rychlejšího rytmu, převažující je dívčí zpěv. Za zmínku možná stojí, že k „In Nightmare He Will Come“ natočila kapela i své první video, které režíroval Cristian Tomassini a jehož premiéra byla v červnu 2010. Dvojka „Goodbye“ (též k ní byl v roce 2012 pořízen klip) je naopak, co se zpěvů týče, spíše mužskou záležitostí, co do tempa je na tom zhruba stejně, jako úvodní song. Třetí v pořadí „The Best Is Yet To Come“, která mě, zřejmě asi i díky většímu množství „umělých“ zvuků oslovila nejméně, nabízí vedle znovu převažujícího mužského vokálu i zajímavý „dvoupohlavní“ duet, který je milým zpestřením, celkově však na mě skladba působí trochu rozháraně a nesourodě. Nejdelší, co do stopáže (7:26), je čtyřka „Faith Factory“, jenž nabízí pomalý, ponurý úvod, s mluveným, elektronicky upraveným hlasem. Jedná se o rozmáchlou, valivější kompozici, s několikerou změnou tempa a výrazu a tajemnou atmosférou, v jejímž samém závěru můžeme zaregistrovat i mírný orientální nádech. EP uzavírá „Am I Still Alive“, jejíž začátek je opatřený akustickou kytarou, ke které se vzápětí připojují samply a ženský zpěv, celkově se píseň nese v takovém poklidnějším, uvolněném tempu, s výrazným podílem kláves, ani tak však neztrácí na patřičné tvrdosti.
Zvukově je materiál ošetřen velmi dobře, žel nemám podrobnější informace o nahrávacím procesu, jelikož booklet je v tomto případě velmi strohý a vyjma názvů skladeb a jmen členů skupiny nic dalšího nepřináší. Pouze na webu NC jsem zachytil zprávu, že se natáčelo ve studiu ve Vicenze (ovšem jestli kompletně, to fakt netuším).
Před poslechem tohoto cedka jsem kapelu vůbec neznal, ale rád konstatuji, že její tvorbou jsem opravdu příjemně překvapen.
Seznam skladeb:
Úvodní věc „In Nightmare He Will Come“ byla vůbec prvním singlem kapely a její textová stránka je inspirována hororem „Noční můra v Elm Street“. Slyšet zde můžeme předchozí vokalisty Andreu Castellana a Elenu Dalla Pozza, kteří s NC v době vzniku skladby spolupracovali (Andrea se objevuje ještě v songu č. 3 a Elena v č. 5). Píseň začíná tajemnými zvuky, do nichž postupně nastupuje klavír a přidávají se i další nástroje, které skladbu dostávají do rychlejšího rytmu, převažující je dívčí zpěv. Za zmínku možná stojí, že k „In Nightmare He Will Come“ natočila kapela i své první video, které režíroval Cristian Tomassini a jehož premiéra byla v červnu 2010. Dvojka „Goodbye“ (též k ní byl v roce 2012 pořízen klip) je naopak, co se zpěvů týče, spíše mužskou záležitostí, co do tempa je na tom zhruba stejně, jako úvodní song. Třetí v pořadí „The Best Is Yet To Come“, která mě, zřejmě asi i díky většímu množství „umělých“ zvuků oslovila nejméně, nabízí vedle znovu převažujícího mužského vokálu i zajímavý „dvoupohlavní“ duet, který je milým zpestřením, celkově však na mě skladba působí trochu rozháraně a nesourodě. Nejdelší, co do stopáže (7:26), je čtyřka „Faith Factory“, jenž nabízí pomalý, ponurý úvod, s mluveným, elektronicky upraveným hlasem. Jedná se o rozmáchlou, valivější kompozici, s několikerou změnou tempa a výrazu a tajemnou atmosférou, v jejímž samém závěru můžeme zaregistrovat i mírný orientální nádech. EP uzavírá „Am I Still Alive“, jejíž začátek je opatřený akustickou kytarou, ke které se vzápětí připojují samply a ženský zpěv, celkově se píseň nese v takovém poklidnějším, uvolněném tempu, s výrazným podílem kláves, ani tak však neztrácí na patřičné tvrdosti.
Zvukově je materiál ošetřen velmi dobře, žel nemám podrobnější informace o nahrávacím procesu, jelikož booklet je v tomto případě velmi strohý a vyjma názvů skladeb a jmen členů skupiny nic dalšího nepřináší. Pouze na webu NC jsem zachytil zprávu, že se natáčelo ve studiu ve Vicenze (ovšem jestli kompletně, to fakt netuším).
Před poslechem tohoto cedka jsem kapelu vůbec neznal, ale rád konstatuji, že její tvorbou jsem opravdu příjemně překvapen.
Seznam skladeb:
- In Nightmare He Will Come
- Goodbye
- The Best Is Yet To Come
- Faith Factory
- Am I Still Alive
