Poslední zastávkou Pakistánské dvojice Dusk byla Praha. V jejich případě by mohlo platit rčení, že vrah se vrací na místo činu ? po 11 dnech se totiž znovu představili v Praze, tentokrát místo Abatonu v Matrixu. Tímto klubem jsem byl příjemně překvapen ? dobré místo v Praze, příjemné prostředí a zázemí pro kapely.
Akce začala s mírným zpožděním, díky většímu provozu do Prahy a to ze všech stran. No první šli na řadu Dying Passion. Hrálo se z nové ? jen pár dní staré desky. Musím říct, že oproti, například Brutal Assaultu v létě, byl živý projev lepší a jistější. Nová deska je více náladová a trochu mi občas připomíná The Gathering. Jak jsem již řekl živý projev byl hodně jistý a nové věci prostě člověku vlezou pod kůži. Jediné co mě trochu štvalo byly boty Zuzky. Nevím jestli je to móda, ale prostě ty podpatky mě to iritovaly :-)
Další na řadě byli speciální host F.O.B. Třetí koncert za tři dny. Z poslední desky se hrály už jen dvě úvodní. Nový věci nepostrádají silnou melodiku, ale jsou i trochu tvrdší. Protože se pospíchalo na dvě věci nedošlo a poslední byla zbrusu nová The Need.
Za nimi následovali moravští death grindeři Melancholy Pessimism. Společně s Tomáše (Intervalle Bizzare) jsme se shodli, že nejlepší jejich album bylo asi to první, ale nicméně Killy je prostě frontman. Musím říct, že po Havlíčkově Brodě, kde MP vystoupili pouze s jednou kytarou, se nyní ukázali se dvěma a bylo to mnohem lepší. Z grindu se rázem vyklubal death grind, který měl hlavu a patu. Killyho hlášky (dáme něco od Gotta nebo Vondráčkové atd.) publikum kvitovalo.
Hlavní hvězda Dusk na sebe nenechala dlouho čekat a tak se mohli rychle pozdravit s pražským publikem. Na Babarovi bylo vidět, že si koncert užívá a Faraz se opět soustředil na kytaru (mimochodem v zákulisí není tak flegmatický a nepřístupný, jak vypadá na pódiu). Dusk odehráli svůj klasický koncertní set. Když shrnu moje čtyři koncertní zkušenosti s nimi, řekl bych, že na nich bylo vidět (zvláště pak na Babarovi), jak si koncerty více a více užívá a každý další byl více energičtější a přímočařejší.
Poslední bonbónkem večera byli Aghiatrias. Šlo opět o dvojku tentokráte bez kytar, ale s notebooky. No prostě ambient industrial. Vzhledem k již několikátému pivku jsme společně s Bendisem jen nevěřícně koukali :-). Hm škoda, že v některých pasážích nebyla zastoupena kytara, protože by to mohlo být ještě další zpestření.
Sečteno a podtrženo dobrá nedělní party.