Další kapela vstává z mrtvých ? což u druhdy upírskou tématikou načichlého XIII. Století zas až tak nepřekvapuje. Moje zvědavost na novou desku byla veliká (Třináctky jsou jednou z mých nejoblíbenějších kapel) a notně ji přiživila recenze ze Sparku končící slovy, že se jedná o nabubřelý žvást; k tomu dvě hvězdičky, čili slabé album.
Já si po několika poslechách myslím, že největší slabinou cédéčka je titulní obrázek. Ten je skutečně příšernej, větší blbost než ženská s pistolí mířící na kebuli nějakýho nešťastníka se zas tak často nevidí, k tomu alobalový pozadí rovná se nejhorší obal kapely za posledních 12 let.
Mnohem lepší je to s hudebním obsahem. Ten jakoby plynule navazuje na předcházející album Metropolis. Doba koketování s řekněme metalem (ač to kapela nerada slyší, tak album Nosferatu je tvrdé až až) je dávno pryč a současná tvorba se nese v duchu poklidného gothic rocku. Víceméně jednoduché kompozice s dobře zapamatovatelnými nosnými melodiemi a uhrančivě deklamujícím projevem hlavního mozku kapely Petra Štěpána. Úvodní Vendetta obsahuje trochu nadstandardní množství kytar, takže dává vzpomenout na karpatské období. K Horizontu událostí prý je (nebo bude) klip, skladba patří k těm křehčím, s jednoduchým rytmem bicích, které svádí k dojmu, že jsou dílem stroje, nikoliv člověka a s klávesami sem tam přizdobenými nějakým pazvukem. Svižnější Berlin & Vienna je první anglicky zpívanou věcí a má docela spád. Zodiak zase zvolňuje, hlavní motiv se opakuje pořád dokola ? zpěv, píšťala, zpěv, píšťala? Andy Warhol se trochu vymyká z konceptu desky, spíše minimalistické využití nástrojů a zpěvorecitace jsou předzvěstí vrcholu. Ten přilétá s Posledním letadlem do Buenos Aires, přes 7 minut dlouhou skladbou. Minutu sice zabírá úvodní pasáž s hlasem z gramofonu jak ze starého filmu, ale pak se pomalu rozjíždí hitovka jako hrom. Sice víc než 3 minuty trvá, než se dočkáme hypnotického refrénu, ale ten stojí za to! Petr Štěpán předvádí, že nemusí zpívat jen v jedné vyzkoušené poloze, ale že umí i něco víc. Znám tu věc už nazpaměť, protože mi doma onehdy hrála celý odpoledne, protože se do ní úplně zbláznila moje devítiletá dcera a vyžadovala ji imrvérefurt dokola. Obřad za mrtvé začíná deštěm a hromobitím, klasickým to gotickým doprovodem, a hlavní slovo (krom vokálu) má ?umělá? harmonika - nečekáná to událost. Poslední řadovkou jest klasická odrhovačka Shelley s dalším hitovým refrénem a také hutnější kytarou. Následují dvě zbytečnosti, cover vlastní skladby z předchozí desky (už tam se mi moc nelíbila, tady už mi vyloženě nesedí) a cover Sexuálních Pistolníků, o kterém by se dalo říci totéž co o coveru vlastním.
Textům stále vládne čeština, a to je dobře. Petr Štěpán si se slovy pohrává, témat je vícero a některá i překvapí, třeba umělá inteligence v Resident Evil. Několik písní jakoby spojuje idea odchodu, konce, cesty jinam ? opět Rezident, Horizont nebo Poslední letadlo. U Posledního letadla do Buenos Aires si nejsem tak úplně jistý, co tím vlastně chce autor slov sdělit. Mám trochu obavy, že tohle už trochu zavání ? jestli to nechápu správně, tak se předem omlouvám ? ale zdá se mi, že to ledadlo má letět z Německa do jižní Ameriky někdy v roce 1945, a že by tehdy odlétali nevinní, si nemyslím. To raději pochválím hezky poskládaná znamení zvěrokruhu v Zodiakovi.
Jak tedy zní závěrečné hodnocení, neboli resumé? Mě se album líbí, předpokládám, že stejně tak se bude líbit fanouškům kapely, kterým nevadí postupné zvolňování a ?měknutí? a kteří si oblíbili i přelomové dílko Metropolis. Zklamáni budou ti, kteří kapele vyčítají klišovitost, jednoduchost a opakování se (nechci říkat vykrádání sebe sama). Zklamáni budou (a to již podruhé) i příznivci časů, kdy se opěvovaly vlkodlaci, démoni, upíři a podobná temnější témata. Těch už se od téhle kapely asi nedočkáme.
http://www.maffet.cz/www/xiii/index.html
Čas: 59:20
Skladby:
1. Vendetta
2. Resident Evil
3. Horizont událostí
4. Berlin & Vienna
5. Zodiak
6. Into The Garden Of Delight
7. Andy Warhol
8. Poslední letadlo do Buenos Aires
9. Obřad za mrtvé
10. Shelley
11. Bela Lugosi?s Dead (industrial dance version)
12. Stepping Stone (pistols version)
