I´LL EAT YOUR FACE vznikli v roce 2006 v Irsku. Mají za sebou 1 EP, split, kompilaci, debutové album a nyní i jeho dlouhohrajícího pokračovatele Hot Brains Terror. Mezi velké úspěchy patří i jejich účast jako headlinerů na festivalu Tsunami v Holandsku.
Grindcore je určitě velice zajímavou hudbou sám o sobě. Když ho však do svých nástrojů přenesou tito dva muzikanti, stává se ještě zajímavějším. Nejpřekvapivějším prvkem, kterého si během poslechu všimnete, je abscence zpěvu. Tvůrci se rozhodli, že se obejdou bez něj. V grindcoru jsou různé druhy chrochtání či pazvuků důležité, přesto tato dvojice dokazuje, že to jde i bez nich. Obsazení tedy zůstává pouze ve složení kytara a bicí. Po počátečním intru v Uleased Tank Slime se rozjede nářez kombinovaný s takřka jazzovými vložkami. Stopáž se zastavuje na 1:08. Jedná se tedy o klasickou krátkou hrací dobu typickou pro daný žánr. To je určitě dobře, při delší stopáži jednotlivých písní by se mohla tato hudba některým lidem začít přejídat. O půl minuty delší je stopáž Acid Worm Monsoon, která začíná poněkud klidněji, aby se mohla zvrhnout do nehorázného tempa. Již po dvou písních je mi jasné, že pro některé grindery bude tento materiál příliš experimentální. Mě osobně například zpěv chybí, ale každý si musí udělat svůj názor. Brainwolf: Revenge of the Priest patří mezí mé oblíbenější věci. Působí na mě více jako klasický grindcore, i když se dočkáme i výrazného zpomalení. Při nich dostávají větší prostor zejména kytary, které zahrají téměř rockové melodie. Podobně začíná i Drowning Dogs in a Swamp, která má začátek podobný rockovým baladám. Obsahují výrazné melodie, které postupně přitvrdí a vše se posune opět směrem k brutálnímu grindu. Po chvíli však opět muzikanti zklidní a dávají vychutnat posluchačům své hudební dovednosti. Největší zajímavostí je délka skladby, která se zastaví na třech a půl minutách. To je hodně netypické, ale nečekaně mi to v tomto případě nevadí, protože celá věc je dobře poskládaná. Nebudu popisovat všechny skladby, protože více či méně se stále jedná o kombinaci pomalých a rychlých pasáží, protknutou kytarovými experimenty.
Na začátku jsem byl poměrně napjatý, jak mě tato deska zaujme. Instrumentální písně mi nevadí, ale celé album je na mě trochu moc... Jistě se jedná o zajímavou záležitost plnou zvratů a nebojím se, že si nenajde své fanoušky. Přesto myslím, že zejména v českých krajích nejsme na tento druh muziky příliš zvyklí. Zpěv mi nakonec opravdu chybí a celkově z toho mám poloviční dojem oproti kompletně obsazeným skupinám.
Celková délka se zastavuje na necelých 21 minutách. To je sice tak akorát, přesto by některé skladby mohly být i o něco kratší.
Seznam skladeb:
Čas: 20:55
www.grindscene.co.uk
www.ill-eat-your-face.com
Grindcore je určitě velice zajímavou hudbou sám o sobě. Když ho však do svých nástrojů přenesou tito dva muzikanti, stává se ještě zajímavějším. Nejpřekvapivějším prvkem, kterého si během poslechu všimnete, je abscence zpěvu. Tvůrci se rozhodli, že se obejdou bez něj. V grindcoru jsou různé druhy chrochtání či pazvuků důležité, přesto tato dvojice dokazuje, že to jde i bez nich. Obsazení tedy zůstává pouze ve složení kytara a bicí. Po počátečním intru v Uleased Tank Slime se rozjede nářez kombinovaný s takřka jazzovými vložkami. Stopáž se zastavuje na 1:08. Jedná se tedy o klasickou krátkou hrací dobu typickou pro daný žánr. To je určitě dobře, při delší stopáži jednotlivých písní by se mohla tato hudba některým lidem začít přejídat. O půl minuty delší je stopáž Acid Worm Monsoon, která začíná poněkud klidněji, aby se mohla zvrhnout do nehorázného tempa. Již po dvou písních je mi jasné, že pro některé grindery bude tento materiál příliš experimentální. Mě osobně například zpěv chybí, ale každý si musí udělat svůj názor. Brainwolf: Revenge of the Priest patří mezí mé oblíbenější věci. Působí na mě více jako klasický grindcore, i když se dočkáme i výrazného zpomalení. Při nich dostávají větší prostor zejména kytary, které zahrají téměř rockové melodie. Podobně začíná i Drowning Dogs in a Swamp, která má začátek podobný rockovým baladám. Obsahují výrazné melodie, které postupně přitvrdí a vše se posune opět směrem k brutálnímu grindu. Po chvíli však opět muzikanti zklidní a dávají vychutnat posluchačům své hudební dovednosti. Největší zajímavostí je délka skladby, která se zastaví na třech a půl minutách. To je hodně netypické, ale nečekaně mi to v tomto případě nevadí, protože celá věc je dobře poskládaná. Nebudu popisovat všechny skladby, protože více či méně se stále jedná o kombinaci pomalých a rychlých pasáží, protknutou kytarovými experimenty.
Na začátku jsem byl poměrně napjatý, jak mě tato deska zaujme. Instrumentální písně mi nevadí, ale celé album je na mě trochu moc... Jistě se jedná o zajímavou záležitost plnou zvratů a nebojím se, že si nenajde své fanoušky. Přesto myslím, že zejména v českých krajích nejsme na tento druh muziky příliš zvyklí. Zpěv mi nakonec opravdu chybí a celkově z toho mám poloviční dojem oproti kompletně obsazeným skupinám.
Celková délka se zastavuje na necelých 21 minutách. To je sice tak akorát, přesto by některé skladby mohly být i o něco kratší.
Seznam skladeb:
- Weasel Tank Slime
- Acid Worm Monsoon
- Brainwolf: Revenge of the Priest
- Drowning Dogs in a Swamp
- Enslaved by the Prawnmaster
- Reverse Eagle Embeastment
- The Eels of Love Lake
- Castle of Vomiting Owls
- Forever Sealed in the Electric Brains' Melting Slug-Ray
Čas: 20:55
www.grindscene.co.uk
www.ill-eat-your-face.com
