Uprostřed týdne se rozhodla pokřtít své nové album prachatická skupina UCHÁZÍM. S gratulací přispěchali personálně propojení GRIDE a zhruba čtyři desítky fanoušků.
Lokace akce mi příliš šťastná nepřišla – prachatická restaurace Družba je typická komunistická stavba uprostřed typického komunistického sídliště, nicméně díky milým obyvatelům jednoho z nejmenších okresních měst v republice jsme cestu našli celkem rychle a kolem sedmé hodiny večerní jsme vystoupali do prvního patra, kde se nachází prapodivný sál. Ten se skládá ze dvou místností, jedné pro kapelu (s diskokoulí na stropě), druhé pro diváky... samozřejmě nejsou odděleny zdí (úsměv), ale propojené „dírou“ s klenutým „stropem“.
Akce o dvou kapelách měla pevně stanovené časové mantinely – muselo se skončit do 22. hodiny, takže začátek byl stanovený na 20. hodinu a byl takřka na minutku přesně dodržen. GRIDE od prvních tónů rozpoutali peklo nejen hudební, ale i zvukové – hrálo se totiž bez zvukaře. A hrálo se převážně z vynikající letošní desky Záškuby chaosu, z které jsem zachytil třeba Úděl prvočísel, Tohle je definitivní nebo Hvězdu, monstra, jasnou noc. Starší tvorbu kapely neznám, takže abych mohl machrovat a sypat z rukávu názvy dalších songů, uzmul jsem po vystoupení GRIDE seznam skladeb, který měl Iny pod nohama (úsměv). Z něj jsem vyčetl, že se jedná o setlist z letošního Obscenu (úsměv) a že se na něj vešlo 15 songů, které GRIDE odehráli za rovných třicet minut. Z aktuální fošny došlo ještě na Podmínku vývoje, Kolaps, Cestou k jámě, Dlouhé dny v nejistotě a Nahotu, ochablost, disfunkci, mně vlastně ke štěstí chyběly akorát „kruhy na hladině“ (a lepší zvuk).
Ač jsou UCHÁZÍM od metalu dál než GRIDE, jejich tvorbu mám zmapovanou mnohem lépe. Od Geprüft vole jsem slyšel všechno, co vydali, novinku Marnostroj žel až po tomto koncertu, kde jsem si ji koupil coby součást punkového „nezinu“ Hlasatel (nezin, protože to je normální brožovaná kniha o 180 stranách), na jehož recenzi taky dojde, jen co ho celý pročtu. Ale zpátky k UCHÁZÍM... Ti podle mého patří mezi nejlepší tuzemské punk/core spolky a jejich muzika, plná různých odboček, mě hodně baví. Tentokrát to ale bylo trochu těžší (se do muziky dostat), protože jsem skoro nic neznal... Hrálo se totiž hlavně z Marnostroje... Ale opět jsem se dostal k setlistu, který mi prozradil, že z Marnostroje zazněly všechny skladby a ze starších nahrávek všeho všudy čtyři songy – jeden z Geprüft, jeden z Edice 15 a dva ze splitka s Black Spirit Rose.
Ozvláštněním setu číslo jedna byly vstupy nové posily kapely, (hostující?) zpěvačky, která vypadala, jako kdyby si odskočila se srazu gotické mládeže (nic ve zlém... úsměv) a která několik skladeb ozdobila svým vokálem. Slavnostní chvilka pak proběhla v režii Čerta (Gride, Avenger, Radiolokátor), který pokřtil vinylovou verzi novinky s tím, aby si pankáči koupili gramofony a tuhle desku a taky s tím, že ji šampusem polévat nebude, protože by to byla škoda a raději si ji nechá (úsměv). Nutno podotknout, že vinyl je opravdu luxusní, plný vložených bonusů, a že na něj brzy přineseme recenzi. Kapela pak pokračovala v nastoleném duchu, mně se to líbilo, ale do konce jsme nevydrželi... protože naše rozverná výprava dostala už v průběhu prachatického koncertu výborný nápad – že se přesune do Českých Budějovic, kde se konala tradiční IFA párty. Takže dvacet minut před ofiko koncem koncertu jsme se vypravili pár kilometrů na jihovýchod... a za chvíli za námi dorazil i Čert, kterého ten večer čekala ještě jedna řežba. O té zase příště (úsměv).
Lokace akce mi příliš šťastná nepřišla – prachatická restaurace Družba je typická komunistická stavba uprostřed typického komunistického sídliště, nicméně díky milým obyvatelům jednoho z nejmenších okresních měst v republice jsme cestu našli celkem rychle a kolem sedmé hodiny večerní jsme vystoupali do prvního patra, kde se nachází prapodivný sál. Ten se skládá ze dvou místností, jedné pro kapelu (s diskokoulí na stropě), druhé pro diváky... samozřejmě nejsou odděleny zdí (úsměv), ale propojené „dírou“ s klenutým „stropem“.
Akce o dvou kapelách měla pevně stanovené časové mantinely – muselo se skončit do 22. hodiny, takže začátek byl stanovený na 20. hodinu a byl takřka na minutku přesně dodržen. GRIDE od prvních tónů rozpoutali peklo nejen hudební, ale i zvukové – hrálo se totiž bez zvukaře. A hrálo se převážně z vynikající letošní desky Záškuby chaosu, z které jsem zachytil třeba Úděl prvočísel, Tohle je definitivní nebo Hvězdu, monstra, jasnou noc. Starší tvorbu kapely neznám, takže abych mohl machrovat a sypat z rukávu názvy dalších songů, uzmul jsem po vystoupení GRIDE seznam skladeb, který měl Iny pod nohama (úsměv). Z něj jsem vyčetl, že se jedná o setlist z letošního Obscenu (úsměv) a že se na něj vešlo 15 songů, které GRIDE odehráli za rovných třicet minut. Z aktuální fošny došlo ještě na Podmínku vývoje, Kolaps, Cestou k jámě, Dlouhé dny v nejistotě a Nahotu, ochablost, disfunkci, mně vlastně ke štěstí chyběly akorát „kruhy na hladině“ (a lepší zvuk).
Ač jsou UCHÁZÍM od metalu dál než GRIDE, jejich tvorbu mám zmapovanou mnohem lépe. Od Geprüft vole jsem slyšel všechno, co vydali, novinku Marnostroj žel až po tomto koncertu, kde jsem si ji koupil coby součást punkového „nezinu“ Hlasatel (nezin, protože to je normální brožovaná kniha o 180 stranách), na jehož recenzi taky dojde, jen co ho celý pročtu. Ale zpátky k UCHÁZÍM... Ti podle mého patří mezi nejlepší tuzemské punk/core spolky a jejich muzika, plná různých odboček, mě hodně baví. Tentokrát to ale bylo trochu těžší (se do muziky dostat), protože jsem skoro nic neznal... Hrálo se totiž hlavně z Marnostroje... Ale opět jsem se dostal k setlistu, který mi prozradil, že z Marnostroje zazněly všechny skladby a ze starších nahrávek všeho všudy čtyři songy – jeden z Geprüft, jeden z Edice 15 a dva ze splitka s Black Spirit Rose.
Ozvláštněním setu číslo jedna byly vstupy nové posily kapely, (hostující?) zpěvačky, která vypadala, jako kdyby si odskočila se srazu gotické mládeže (nic ve zlém... úsměv) a která několik skladeb ozdobila svým vokálem. Slavnostní chvilka pak proběhla v režii Čerta (Gride, Avenger, Radiolokátor), který pokřtil vinylovou verzi novinky s tím, aby si pankáči koupili gramofony a tuhle desku a taky s tím, že ji šampusem polévat nebude, protože by to byla škoda a raději si ji nechá (úsměv). Nutno podotknout, že vinyl je opravdu luxusní, plný vložených bonusů, a že na něj brzy přineseme recenzi. Kapela pak pokračovala v nastoleném duchu, mně se to líbilo, ale do konce jsme nevydrželi... protože naše rozverná výprava dostala už v průběhu prachatického koncertu výborný nápad – že se přesune do Českých Budějovic, kde se konala tradiční IFA párty. Takže dvacet minut před ofiko koncem koncertu jsme se vypravili pár kilometrů na jihovýchod... a za chvíli za námi dorazil i Čert, kterého ten večer čekala ještě jedna řežba. O té zase příště (úsměv).
