Mladá kapela, mladí lidé, moderní metal, dlouhý název, to jsou Suffocate With Your Fame pocházející z městečka nedaleko Prahy, Černošic. Kapela, jenž se k této desce dopracovala soutěžením. Konkrétně v soutěži metalových kapel MetalGate Massacre, kde se po několika vyřazovacích kolech dostala až na samý vrchol, a stala se vítězi 2. ročníku. To je samo o sobě pěkné, ale pro SWYF z toho vyplynulo další pozitivum, a to vydat u pořádající agentury své debutové album, což je pro mladou kapelu jistě terno. Na začátek, by se ještě hodilo uvést věci na pravou míru a zmínit fakt, že ve výše zmiňované soutěži kapela bodovala ještě pod starým názvem Suffocate With Your Vomitus, aby při natáčení vyměnila slovo vomitus za fame. V květnu chlapi vyhráli první cenu, a v říjnu je už na světě deska, to vše po dvou letech činnosti.
Čím konkrétně SWYF v soutěži očarovali fanoušky a porotu, a čím předčili své konkurenty, že brali první flek, nemohu posoudit. Semifinálového kola jsem se zúčastnil pouze jednoho a to zrovna toho, v kterém hráli jejich největší konkurenti xXXx. Kdybych se já ocitl v porotě a měl volit mezi touto dvojicí, hlas by dostali SWYF. Promo leták hlásá o stylu, jaký hrají, něco o death-metalcoru, a mně nezbývá, než s tím souhlasit. Na ploše něco málo přes půl hodiny se kapela prezentuje deseti věcmi, vedenými převážně pomalým, valivým až středním tempem, v kterém si zjevně libuje. Což je občas na škodu... To, co mi v hudbě SWYF více schází, je variabilnější výraz. A tak, když se jim ve čtvrté Throne Of The False King splaší koně a bubeník se do toho trochu rychleji opře, působí to hned svěžejším a hlavně pestřejším dojmem. Po hříchu, takovýchto míst se na desce moc nenachází. Kapela se bohužel nevyhne klišé, poplatným tomuto přesycenému žánru, přílišná podobnost (v určitých partech) s tisíci jinými podobně znějícími spolky, je někdy více než patrná, přesto se jim daří tvořit skladby, které svou kvalitu rozhodně mají. SWYF disponují trojící kytaristů, a kytarová práce je asi to nejlepší, co lze na albu nalézt. Ani ne tak v rifech, či tolik oblíbených a zřejmě nezbytných (v tomto žánru) breakdownech, ale ve vyhrávkách a sóĺech (povedených), kde se jim daří nalézt svou vlastní tvář.
Muž, o kterém jsem ještě neztratil slovo je vokalista Jirka, ten se prezentuje převážně growlem a do žádných větších akcí se nepouští a drží si svou linii, sem tam ale umí pěkně zakvičet (Martyrs Of Demise) (úsměv). Oživením působí i sborové vokály použité v předposlední Parasites. Přesně tyto momenty (občasné zrychlení, použití trošku jiného výrazu vokálu), když se objeví, jzpůsobují, že sem si schopen jednotlivé songy lépe zapamatovat a nesplývají mi v jedno, tak jako ostatní. Což se mi ze začátku stávalo.
Ke kladům alba je určitě nutné připočítat zvukovou podobu. Album se nahrávalo ve studiu Kocis a následný master proběhl v USA. Celkový sound mi přijde povedený a úměrný stylu, který SWYF produkují. Stylu, kterému moc nerozumím. Stylu, kde se mi kapely slívají v jedno a dobrovolně si je doma nepustím. Ale jelikož SWYF připadli na má bedra, a několik pozorných poslechů jsem The New World Order věnoval, musím konstatovat, že jsem se při poslechu nenudil a dokázal si ho užít. Občas se dostavoval pocit déjà vu, ale i přes určité tápání hodnotím prvotinu této party jako povedenou záležitost.
Čas: 35:22
Seznam skladeb:
- Inception
- I'm Proud
- Demon Destroyer
- Throne Of The False King
- Silence
- Question (Intro)
- Martyrs Of Demise
- Desire For Benevolence
- Parasites
- Blood Money
