Na úvod bych určitě rád začal nejzásadnější věcí, která se nedávno odehrála a tou je kompletní muzikantská obměna AB Bandu. Můžeš prozradit, co tě vedlo k tak razantní a pro nezasvěcené možná i náhlé změně?
Ono to bylo možné poznat z náznaků už během delší doby. Jestliže něco nefunguje systémově, je potřeba to řešit systémově a ne nějakými neustálými úpravami. Před rokem a půl, kdy vznikly některé problémy, jsme to řešili obměnou kytarového kádru a jak se ukázalo, nestačilo to. Bohužel je doba v muzikantské branži taková, že se dnes hudebníci horkotěžko živí koncerty a vydávání nových alb je díky pirátství pouze nenávratná reklamní investice do dalšího živého hraní. Někdo, kdo byl dlouhá léta z muziky v závětří dobře živen, najednou tu změnu reality není schopen vstřebat a přizpůsobit se jí. To se v některých případech stalo. Není možné objíždět republiku s jedním repertoárem z největších hitů stále dokola, to bych si připadal, jak cvičená opice v cirkuse. A řešit to drobnými úpravami koncertního playlistu před sezónou není dlouhodobé řešení. Muzikant, který netvoří nový repertoár postupně odumírá. Je třeba připravovat a natáčet nové skladby. A to je moje filozofie, přestože se zlí jazykové v rámci kopání kolem sebe snažili tvrdit opak. Jenže ejhle – tuhle nevratnou investici do dalšího hraní a vývoje se muzikantům náhle nechtělo platit a bez toho to jaksi nejde. A upřímně řečeno, já to už ze svého financoval několikrát a znovu to opakovat nebudu. Navíc, když je mi pak schopen někdo místo vděku ještě nasadit psí hlavu a tvářit se, že se najednou nepamatuje, za jakých podmínek nějaké nahrávky vznikaly. Je to o penězích a o tom, že má najednou někdo hlouběji do kapsy než byl zvyklý a hledá zástupné problémy, aby se z toho vylhal a sám si to před sebou obhájil. Takže systémově jinak, s novou krví a elánem a s jasně domluveným přístupem jak a kam to posunout.
Na webu je možné si k této události přečíst i názor druhé strany, tedy tvých bývalých spoluhráčů. Zajímalo by mě, jak se k němu stavíš, především pak k částem, kde je rozebírána finanční stránka jejich působení v kapele, konkrétně se prý má jednat například o nevyplacené honoráře za nahrávání posledního CD „Grizzly“.
Když někdo dostane výpověď, tak má evidentně před ostatními potřebu zdůvodňovat, jak jí dostal neoprávněně, že. Není mi nic (ani nikomu jinému) známo o tom, že by za nějaké natáčení měly být dohodnuty výplaty nějakých honorářů. Bylo pouze dohodnuto, že v případě, kdyby nějakým zázrakem došlo u vydání nějakého nosiče k překlopení do ziskových čísel, o případný výdělek se podělíme. K tomu samozřejmě, jak je každému soudnému člověku v současné době jasné, nedošlo ani náhodou. A protože jsem to jako dobrá duše soustavně financoval ze svého, velmi rád se o podíl na prodělku s kýmkoliv podělím. Uznávám pouze jednu a to z technického hlediska oprávněnou výtku, týkající se vyplňování formulářů pro výplatu honoráře Intergramem za hraní těch skladeb v médiích a to všem včetně mě. Jedná se v tomto případě o tak směšné haléřové položky na celou kapelu, že by to ani zdaleka nepokrylo stokorunu, kterou by musel každý z nás zaplatit za ověření podpisu. Přesto jsem opakovaně klukům nabídl, ať si určí důvěrníka a udělají nějaký rozdělovník, že jim podepíšu cokoliv, hlavně ať se nemusím otravovat s vyplňováním nějakých lejster. Nestalo se nic.
Přesto, že se údajně jedná o vyjádření všech čtyř muzikantů, velká část fanoušků se domnívá, že za celou věcí stojí především kytarista Libor Matejčik.
Já si myslím své. Dostal jsem i textovku od jednoho z muzikantů, ať si nemyslím, že s něčím takovým má něco společného, že to vidí poprvé v životě. Mohu jen říct, že pobaví, když se do někoho naváží člověk s máslem na hlavě. Víc k tomu konkrétně nemohu říct, protože podle mých informací právník podává na toho člověka podnět k obchodnímu soudu. Je typické v tomhle státě, že někoho vytáhnete z bažiny i s jeho koulí na noze a on začne jen kvákat v domnění, že se proměnil v čápa. Tak bude holt s tou koulí dál sedět v bažině a koulet očima. Já byl konkrétně v tomhle případě několikrát varován z různých stran. Ostatně, co můžu čekat od člověka, který se podle vlastních slov sám vyhodil z Kabátu a ze své kapely z důvodu krátkodobého léčení hlasivek, vyhodí takového zpěváka, jako je Kamil Střihavka, kvůli dvěma vystoupením, z nichž jedno bylo s odpuštěním v kuchyni a druhé v koupelně? Když to člověk porovná s Def Leppard, kteří čekali na uzdravení svého bubeníka po havárii a amputaci ruky právě v době svého největšího rozjezdu, kdy to nejvíc potřebovali, tak je z toho člověku charakterově trochu na blití. Zoufalcem se člověk v rámci některých životních situací může stát, lůzrem se prostě zřejmě rodí.
O.K., takže přejděme už teď k aktuálnímu obsazení bandu. Hodně lidí asi docela překvapil tvůj výběr nových hudebníků, jelikož se jedná o více méně neznámé tváře, respektive je zná pouze určitý okruh posluchačů. Můžeš své současné kolegy trochu blíže představit a charakterizovat, popřípadě uvést, proč ses rozhodl angažovat právě je?
Když jsem uvažoval o muzikantech, padly různé varianty. Zkoušel jsem z kluky z Metallica Revival z Berouna, s tím, že by to bylo schůdné z hlediska jejich sehranosti, ale nakonec jsem se rozhodl sestavit kapelu zcela novou i z hlediska kreativity muzikantů do budoucna. Nechtěl jsem jí sestavovat ze známých muzikantských jmen (i když nabídek jsem měl dost), ale z neokoukaných tváří, které budou mít do hraní chuť a vytvoří partu, která bude táhnout za jeden provaz. První volbou byl osmatřicetiletý srbský kytarista Djordje „George“ Erič, kterého jsem znal ze studia a mnohokrát jsme spolu nejen muziku rozebírali. Věděl jsem, že máme na hudbu podobné názory a že je kvalitní muzikant nejen po hráčské, ale i producentské stránce, navíc s obrovskými zkušenostmi. Když jsme se domluvili, řekl jsem mu, že bude mít kapelu na triku po stránce hraní a začali jsme společně hledat další vhodné adepty. Přivedl jsem osmnáctiletou kytaristku Nikolu „Niky“ Kandoussi, původem z Maroka, o níž jsem věděl díky jejímu tatínkovi a našem společném kamarádovi s Mirkem Machem, „Djaminovi“, bývalém kytaristovi kapel jako Atomic nebo Hever. Djordje jí začal dávat dril a posílal mi tipy na bubeníka. Mimi (Miloš Knopp) mi doporučil sedmnáctiletého bubeníka z xXXx Edu. Sešli jsme se, ale bohužel to nakonec nedopadlo, protože chtěl zkusit prorazit s vlastní kapelou, což jsem chápal (v jeho věku jsem nebyl jiný). Na základě hudebních odkazů, které mi Djordje posílal, mě zaujal bubeník z kapely Designed By Death. Ke své hrůze jsem zjistil, že je to ženská! Jednatřicetiletá bubenice z Košic (původně baskytaristka) Jarka Červeňáková, čerstvě provdaná za kytaristu z výše jmenované kapely. Sešli jsme se, popovídali, dohodli se (manžel tomu fandil) a začali i zkoušet. Zbýval post baskytaristy a volba padla na jednatřicetiletého Honzu „Santyho“ Santorcla z kapely Egotrip. Věčně vysmátej výbornej parťák, se kterým jsme si hned padli do noty. Problém začal po první zkoušce a oficiálním ohlášení nové sestavy. Jarka se nám omluvila, že je šťastně vdaná a nějak jí nedošlo, co to všechno obnáší. Že ten tlak je na ní moc. Muset dát výpověď v zaměstnání, trávit většinu roku na cestách a do toho muset číst, že ženská nemá co dělat v metalu, když musí nastupovat do kapely po velkých jménech. Ať se nezlobíme, ale že se na to necítí. Do prvního vystoupení deset dní a my museli hledat náhradu. Už jsem se rozhodl a nezávisle na nechuti brát známá jména, zavolal Danu Haftsteinovi, ale než se rozmyslel, dohodil Santy svého známého Martina „Martyho“ Voděru, osmatřicetiletou mlátičku z Dobříše z kapely Dirty Game, který do toho vletěl po hlavě a bylo vymalováno.
Jakým způsobem jsi vlastně vybíral adepty na uvolněné posty? Proběhlo to formou klasického konkursu nebo jsi měl už dopředu vytipované muzikanty, se kterými bys rád spolupracoval?
Myslím, že jsem to jasně popsal už v předchozí odpovědi.
Za posledních pár let nastala v kapele poměrně velká fluktuace muzikantů. Čím je to podle tebe způsobené? Je snad Aleš Brichta nesnesitelný kapelník (úsměv)?
To si nemyslím, ba naopak. Možná byla právě na vině až přílišná míra demokracie v kapele. Všeho moc prostě škodí. Musí být někdo, kdo to má na triku, určuje hlavní směry, principy a teze a směřování do budoucna. Pak si musí být schopný obhájit, když něco nevyjde. Větší míra rozhodovacích schopností jde prostě ruku v ruce i s větší zodpovědností. A kdo jiný, než ten, na jehož jménu se to celé veze, by to měl být?
Zaregistroval jsem, že s novou sestavou by mělo dojít i k určité změně v názvu skupiny a místo doposud používaného označení AB Band byste měli vystupovat pod hlavičkou Aleš Brichta Band.
Probírali jsme to a rozhodli se, že od příštího roku budeme vystupovat jednoduše jen pod názvem ALEŠ BRICHTA.
Za sebou už máte i opravdový křest ohněm, mám tím na mysli dva úvodní koncerty v Plzni a Žatci. Jaké jsou tvoje první pocity z těchto akcí?
Já mám pocity velmi dobré. Plzeň po pár zkouškách jako premiéra dopadla dobře, Žatec byl díky nemožnosti se pořádně nazvučit a chaotickému poslechu na pódiu trochu rozpačitý a když píšu tyhle řádky, máme za sebou i vystoupení v Semilech a je strašně znát, že už si to sedá a bude to čím dál lepší. Člověka to zase baví a nabíjí ho i ta energie a nadšení nových spoluhráčů (úsměv).
Proměnil se s novou partou nějak výrazněji i dosavadní playlist?
Zatím ne. Je potřeba dohrát tuto sezónu se stávajícím repertoárem a připravit nový včetně novinek z chystaného alba na příští rok.
Hodně různých spekulací jsem už zaznamenal kolem plánovaného nového alba. Podle některých zdrojů prý měl manažer Martin Lukeš prohlásit, že nahrávat CD nemá smysl. Rád bych se tedy zeptal, v jakém stádiu tahle věc je a zda fanoušci mohou v nejbližší době nové album očekávat, či nikoliv.
Další úmyslná mystifikace vypuštěná panem Matejčikem. Právě naopak a neochota a přístup k přípravě nového alba, byly jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozloučil se starou sestavou. Manažer Martin Lukeš pouze prohlásil, že nemá smysl nahrávat nové CD z demosnímků, které měl tu drzost dodat Libor Matejčik pro kapelu. To by byla opravdu „hudební“ sebevražda. Novým muzikantům jsem zatím ponechal volnou ruku v jejich nápadech, sám mám něco svého připravené, rád bych případně použil i něco od Zbyňka Hasseho, dodali mi nápady i Kuna s Otou Herešem a slíbil Blackie. Před koncem roku to poskládáme, vybereme a začneme pracovat na aranžích. Po Novém roce začnu dělat na linkách zpěvu a textech. Někdy během zimy chceme mít natočeno, aby bylo během jara album mezi fanoušky.
Jak si vlastně u domácích posluchačů vedla předchozí deska „Grizzly“? Původně tahle věc byla prezentována především jako materiál pro zahraničí, ale myslím, že i v naší republice se jí dostalo velmi dobré odezvy.
Na tom se nic nezměnilo. Anglické album „Grizzly“ je pouze promo materiál pro zahraniční promotéry, abych dokázal, že jsem schopen i psát a zpívat v angličtině, pro účely vystoupení v zahraničí. Od začátku, ještě před vydáním, bylo jasně řečeno, že přes náš e - shop je pro ortodoxní fanoušky určeno pouze limitovaných max. 500 kusů. K tomu se experimentálně, v rámci testování software, umožnilo stáhnout si pár lidem za SMS album z našich stránek, což bylo několik desítek kusů. Nic víc. Do prodejní sítě v Čechách prostě toto album nebylo určeno, ani uvolněno.
Určitě bych se ještě rád zastavil u dalšího projektu, který je plánován na příští rok a tím je „Arakain Memorial“. Můžeš nám ohledně něho říci nějaké bližší podrobnosti – o kolik koncertů se bude jednat, kdo budou tví spoluhráči, jaký repertoár zahrajete, případně zda třeba neplánujete pořízení záznamu (ať už CD či DVD) z některé akce….
Jsem na scéně už přes třicet let a Arakain bude příští rok slavit třicáté výročí. Mnoho lidí mi říkalo, že by si rádi ještě někdy poslechli ty staré věci, které jsem s Arakainem kdysi zpíval. Nemám tušení, jakou chce Arakain plánovat oslavu, ale po zkušenosti s pětadvacítkou jsem tehdy prohlásil, že už s Arakainem vystupovat nebudu. Mluvil jsem i s bývalými muzikanty z Arakainu, kterým přišlo líto, že si na výročí kapely, kterou pomáhali budovat nemohou zahrát a zavzpomínat. Tak jsem je oslovil, že bychom na jednom krátkém tour zahráli ty staré věci se starými členy a zavzpomínali. Momentálně se řeší místa a termíny (zřejmě březen 2012) a domlouváme věci technického ražení s promotéry koncertů. Nic dalšího jsme zatím neřešili, nechte se překvapit.. Doufám, že se tak budou moci fanoušci těšit na pódiu na Rudu Rožďalovského, Mirka Nedvěda, Oldu Maršíka, Vencu Ježka, Karla Jenčíka, Miloně Šternera, Marka Podskalského, Boba Vondrovice, Dana Kroba, Štěpána Smetáčka a Marka Žežulku. Abychom nevytvářeli třecí plochy s někým ze současné sestavy Arakainu, doplní je kde bude potřeba na kytary ještě Djordje „George“ Erič a Miloš „Dodo“ Doležal a na baskytaru Dodův syn.
Aleši moc díky za tento rozhovor a pakliže zůstalo ještě něco nevyřčeno, co bys rád fandům sdělil, tak prosím, máš možnost (úsměv).
Není zač. Chtěl bych jen poděkovat všem fandům za přízeň a slíbit jim, že se na ně nevykašleme, dokud to vůbec ještě půjde. Nevěřte krátkomluvkům a mějte svůj vlastní názor, vždyť jste sakra svéprávní rockeři!
www.brichta.cz
Ono to bylo možné poznat z náznaků už během delší doby. Jestliže něco nefunguje systémově, je potřeba to řešit systémově a ne nějakými neustálými úpravami. Před rokem a půl, kdy vznikly některé problémy, jsme to řešili obměnou kytarového kádru a jak se ukázalo, nestačilo to. Bohužel je doba v muzikantské branži taková, že se dnes hudebníci horkotěžko živí koncerty a vydávání nových alb je díky pirátství pouze nenávratná reklamní investice do dalšího živého hraní. Někdo, kdo byl dlouhá léta z muziky v závětří dobře živen, najednou tu změnu reality není schopen vstřebat a přizpůsobit se jí. To se v některých případech stalo. Není možné objíždět republiku s jedním repertoárem z největších hitů stále dokola, to bych si připadal, jak cvičená opice v cirkuse. A řešit to drobnými úpravami koncertního playlistu před sezónou není dlouhodobé řešení. Muzikant, který netvoří nový repertoár postupně odumírá. Je třeba připravovat a natáčet nové skladby. A to je moje filozofie, přestože se zlí jazykové v rámci kopání kolem sebe snažili tvrdit opak. Jenže ejhle – tuhle nevratnou investici do dalšího hraní a vývoje se muzikantům náhle nechtělo platit a bez toho to jaksi nejde. A upřímně řečeno, já to už ze svého financoval několikrát a znovu to opakovat nebudu. Navíc, když je mi pak schopen někdo místo vděku ještě nasadit psí hlavu a tvářit se, že se najednou nepamatuje, za jakých podmínek nějaké nahrávky vznikaly. Je to o penězích a o tom, že má najednou někdo hlouběji do kapsy než byl zvyklý a hledá zástupné problémy, aby se z toho vylhal a sám si to před sebou obhájil. Takže systémově jinak, s novou krví a elánem a s jasně domluveným přístupem jak a kam to posunout.
Na webu je možné si k této události přečíst i názor druhé strany, tedy tvých bývalých spoluhráčů. Zajímalo by mě, jak se k němu stavíš, především pak k částem, kde je rozebírána finanční stránka jejich působení v kapele, konkrétně se prý má jednat například o nevyplacené honoráře za nahrávání posledního CD „Grizzly“.
Když někdo dostane výpověď, tak má evidentně před ostatními potřebu zdůvodňovat, jak jí dostal neoprávněně, že. Není mi nic (ani nikomu jinému) známo o tom, že by za nějaké natáčení měly být dohodnuty výplaty nějakých honorářů. Bylo pouze dohodnuto, že v případě, kdyby nějakým zázrakem došlo u vydání nějakého nosiče k překlopení do ziskových čísel, o případný výdělek se podělíme. K tomu samozřejmě, jak je každému soudnému člověku v současné době jasné, nedošlo ani náhodou. A protože jsem to jako dobrá duše soustavně financoval ze svého, velmi rád se o podíl na prodělku s kýmkoliv podělím. Uznávám pouze jednu a to z technického hlediska oprávněnou výtku, týkající se vyplňování formulářů pro výplatu honoráře Intergramem za hraní těch skladeb v médiích a to všem včetně mě. Jedná se v tomto případě o tak směšné haléřové položky na celou kapelu, že by to ani zdaleka nepokrylo stokorunu, kterou by musel každý z nás zaplatit za ověření podpisu. Přesto jsem opakovaně klukům nabídl, ať si určí důvěrníka a udělají nějaký rozdělovník, že jim podepíšu cokoliv, hlavně ať se nemusím otravovat s vyplňováním nějakých lejster. Nestalo se nic.
Přesto, že se údajně jedná o vyjádření všech čtyř muzikantů, velká část fanoušků se domnívá, že za celou věcí stojí především kytarista Libor Matejčik.
Já si myslím své. Dostal jsem i textovku od jednoho z muzikantů, ať si nemyslím, že s něčím takovým má něco společného, že to vidí poprvé v životě. Mohu jen říct, že pobaví, když se do někoho naváží člověk s máslem na hlavě. Víc k tomu konkrétně nemohu říct, protože podle mých informací právník podává na toho člověka podnět k obchodnímu soudu. Je typické v tomhle státě, že někoho vytáhnete z bažiny i s jeho koulí na noze a on začne jen kvákat v domnění, že se proměnil v čápa. Tak bude holt s tou koulí dál sedět v bažině a koulet očima. Já byl konkrétně v tomhle případě několikrát varován z různých stran. Ostatně, co můžu čekat od člověka, který se podle vlastních slov sám vyhodil z Kabátu a ze své kapely z důvodu krátkodobého léčení hlasivek, vyhodí takového zpěváka, jako je Kamil Střihavka, kvůli dvěma vystoupením, z nichž jedno bylo s odpuštěním v kuchyni a druhé v koupelně? Když to člověk porovná s Def Leppard, kteří čekali na uzdravení svého bubeníka po havárii a amputaci ruky právě v době svého největšího rozjezdu, kdy to nejvíc potřebovali, tak je z toho člověku charakterově trochu na blití. Zoufalcem se člověk v rámci některých životních situací může stát, lůzrem se prostě zřejmě rodí.
O.K., takže přejděme už teď k aktuálnímu obsazení bandu. Hodně lidí asi docela překvapil tvůj výběr nových hudebníků, jelikož se jedná o více méně neznámé tváře, respektive je zná pouze určitý okruh posluchačů. Můžeš své současné kolegy trochu blíže představit a charakterizovat, popřípadě uvést, proč ses rozhodl angažovat právě je?
Když jsem uvažoval o muzikantech, padly různé varianty. Zkoušel jsem z kluky z Metallica Revival z Berouna, s tím, že by to bylo schůdné z hlediska jejich sehranosti, ale nakonec jsem se rozhodl sestavit kapelu zcela novou i z hlediska kreativity muzikantů do budoucna. Nechtěl jsem jí sestavovat ze známých muzikantských jmen (i když nabídek jsem měl dost), ale z neokoukaných tváří, které budou mít do hraní chuť a vytvoří partu, která bude táhnout za jeden provaz. První volbou byl osmatřicetiletý srbský kytarista Djordje „George“ Erič, kterého jsem znal ze studia a mnohokrát jsme spolu nejen muziku rozebírali. Věděl jsem, že máme na hudbu podobné názory a že je kvalitní muzikant nejen po hráčské, ale i producentské stránce, navíc s obrovskými zkušenostmi. Když jsme se domluvili, řekl jsem mu, že bude mít kapelu na triku po stránce hraní a začali jsme společně hledat další vhodné adepty. Přivedl jsem osmnáctiletou kytaristku Nikolu „Niky“ Kandoussi, původem z Maroka, o níž jsem věděl díky jejímu tatínkovi a našem společném kamarádovi s Mirkem Machem, „Djaminovi“, bývalém kytaristovi kapel jako Atomic nebo Hever. Djordje jí začal dávat dril a posílal mi tipy na bubeníka. Mimi (Miloš Knopp) mi doporučil sedmnáctiletého bubeníka z xXXx Edu. Sešli jsme se, ale bohužel to nakonec nedopadlo, protože chtěl zkusit prorazit s vlastní kapelou, což jsem chápal (v jeho věku jsem nebyl jiný). Na základě hudebních odkazů, které mi Djordje posílal, mě zaujal bubeník z kapely Designed By Death. Ke své hrůze jsem zjistil, že je to ženská! Jednatřicetiletá bubenice z Košic (původně baskytaristka) Jarka Červeňáková, čerstvě provdaná za kytaristu z výše jmenované kapely. Sešli jsme se, popovídali, dohodli se (manžel tomu fandil) a začali i zkoušet. Zbýval post baskytaristy a volba padla na jednatřicetiletého Honzu „Santyho“ Santorcla z kapely Egotrip. Věčně vysmátej výbornej parťák, se kterým jsme si hned padli do noty. Problém začal po první zkoušce a oficiálním ohlášení nové sestavy. Jarka se nám omluvila, že je šťastně vdaná a nějak jí nedošlo, co to všechno obnáší. Že ten tlak je na ní moc. Muset dát výpověď v zaměstnání, trávit většinu roku na cestách a do toho muset číst, že ženská nemá co dělat v metalu, když musí nastupovat do kapely po velkých jménech. Ať se nezlobíme, ale že se na to necítí. Do prvního vystoupení deset dní a my museli hledat náhradu. Už jsem se rozhodl a nezávisle na nechuti brát známá jména, zavolal Danu Haftsteinovi, ale než se rozmyslel, dohodil Santy svého známého Martina „Martyho“ Voděru, osmatřicetiletou mlátičku z Dobříše z kapely Dirty Game, který do toho vletěl po hlavě a bylo vymalováno.
Jakým způsobem jsi vlastně vybíral adepty na uvolněné posty? Proběhlo to formou klasického konkursu nebo jsi měl už dopředu vytipované muzikanty, se kterými bys rád spolupracoval?
Myslím, že jsem to jasně popsal už v předchozí odpovědi.
Za posledních pár let nastala v kapele poměrně velká fluktuace muzikantů. Čím je to podle tebe způsobené? Je snad Aleš Brichta nesnesitelný kapelník (úsměv)?
To si nemyslím, ba naopak. Možná byla právě na vině až přílišná míra demokracie v kapele. Všeho moc prostě škodí. Musí být někdo, kdo to má na triku, určuje hlavní směry, principy a teze a směřování do budoucna. Pak si musí být schopný obhájit, když něco nevyjde. Větší míra rozhodovacích schopností jde prostě ruku v ruce i s větší zodpovědností. A kdo jiný, než ten, na jehož jménu se to celé veze, by to měl být?
Zaregistroval jsem, že s novou sestavou by mělo dojít i k určité změně v názvu skupiny a místo doposud používaného označení AB Band byste měli vystupovat pod hlavičkou Aleš Brichta Band.
Probírali jsme to a rozhodli se, že od příštího roku budeme vystupovat jednoduše jen pod názvem ALEŠ BRICHTA.
Za sebou už máte i opravdový křest ohněm, mám tím na mysli dva úvodní koncerty v Plzni a Žatci. Jaké jsou tvoje první pocity z těchto akcí?
Já mám pocity velmi dobré. Plzeň po pár zkouškách jako premiéra dopadla dobře, Žatec byl díky nemožnosti se pořádně nazvučit a chaotickému poslechu na pódiu trochu rozpačitý a když píšu tyhle řádky, máme za sebou i vystoupení v Semilech a je strašně znát, že už si to sedá a bude to čím dál lepší. Člověka to zase baví a nabíjí ho i ta energie a nadšení nových spoluhráčů (úsměv).
Proměnil se s novou partou nějak výrazněji i dosavadní playlist?
Zatím ne. Je potřeba dohrát tuto sezónu se stávajícím repertoárem a připravit nový včetně novinek z chystaného alba na příští rok.
Hodně různých spekulací jsem už zaznamenal kolem plánovaného nového alba. Podle některých zdrojů prý měl manažer Martin Lukeš prohlásit, že nahrávat CD nemá smysl. Rád bych se tedy zeptal, v jakém stádiu tahle věc je a zda fanoušci mohou v nejbližší době nové album očekávat, či nikoliv.
Další úmyslná mystifikace vypuštěná panem Matejčikem. Právě naopak a neochota a přístup k přípravě nového alba, byly jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozloučil se starou sestavou. Manažer Martin Lukeš pouze prohlásil, že nemá smysl nahrávat nové CD z demosnímků, které měl tu drzost dodat Libor Matejčik pro kapelu. To by byla opravdu „hudební“ sebevražda. Novým muzikantům jsem zatím ponechal volnou ruku v jejich nápadech, sám mám něco svého připravené, rád bych případně použil i něco od Zbyňka Hasseho, dodali mi nápady i Kuna s Otou Herešem a slíbil Blackie. Před koncem roku to poskládáme, vybereme a začneme pracovat na aranžích. Po Novém roce začnu dělat na linkách zpěvu a textech. Někdy během zimy chceme mít natočeno, aby bylo během jara album mezi fanoušky.
Jak si vlastně u domácích posluchačů vedla předchozí deska „Grizzly“? Původně tahle věc byla prezentována především jako materiál pro zahraničí, ale myslím, že i v naší republice se jí dostalo velmi dobré odezvy.
Na tom se nic nezměnilo. Anglické album „Grizzly“ je pouze promo materiál pro zahraniční promotéry, abych dokázal, že jsem schopen i psát a zpívat v angličtině, pro účely vystoupení v zahraničí. Od začátku, ještě před vydáním, bylo jasně řečeno, že přes náš e - shop je pro ortodoxní fanoušky určeno pouze limitovaných max. 500 kusů. K tomu se experimentálně, v rámci testování software, umožnilo stáhnout si pár lidem za SMS album z našich stránek, což bylo několik desítek kusů. Nic víc. Do prodejní sítě v Čechách prostě toto album nebylo určeno, ani uvolněno.
Určitě bych se ještě rád zastavil u dalšího projektu, který je plánován na příští rok a tím je „Arakain Memorial“. Můžeš nám ohledně něho říci nějaké bližší podrobnosti – o kolik koncertů se bude jednat, kdo budou tví spoluhráči, jaký repertoár zahrajete, případně zda třeba neplánujete pořízení záznamu (ať už CD či DVD) z některé akce….
Jsem na scéně už přes třicet let a Arakain bude příští rok slavit třicáté výročí. Mnoho lidí mi říkalo, že by si rádi ještě někdy poslechli ty staré věci, které jsem s Arakainem kdysi zpíval. Nemám tušení, jakou chce Arakain plánovat oslavu, ale po zkušenosti s pětadvacítkou jsem tehdy prohlásil, že už s Arakainem vystupovat nebudu. Mluvil jsem i s bývalými muzikanty z Arakainu, kterým přišlo líto, že si na výročí kapely, kterou pomáhali budovat nemohou zahrát a zavzpomínat. Tak jsem je oslovil, že bychom na jednom krátkém tour zahráli ty staré věci se starými členy a zavzpomínali. Momentálně se řeší místa a termíny (zřejmě březen 2012) a domlouváme věci technického ražení s promotéry koncertů. Nic dalšího jsme zatím neřešili, nechte se překvapit.. Doufám, že se tak budou moci fanoušci těšit na pódiu na Rudu Rožďalovského, Mirka Nedvěda, Oldu Maršíka, Vencu Ježka, Karla Jenčíka, Miloně Šternera, Marka Podskalského, Boba Vondrovice, Dana Kroba, Štěpána Smetáčka a Marka Žežulku. Abychom nevytvářeli třecí plochy s někým ze současné sestavy Arakainu, doplní je kde bude potřeba na kytary ještě Djordje „George“ Erič a Miloš „Dodo“ Doležal a na baskytaru Dodův syn.
Aleši moc díky za tento rozhovor a pakliže zůstalo ještě něco nevyřčeno, co bys rád fandům sdělil, tak prosím, máš možnost (úsměv).
Není zač. Chtěl bych jen poděkovat všem fandům za přízeň a slíbit jim, že se na ně nevykašleme, dokud to vůbec ještě půjde. Nevěřte krátkomluvkům a mějte svůj vlastní názor, vždyť jste sakra svéprávní rockeři!
www.brichta.cz
