Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

RHAPSODY OF FIRE – From Chaos to Eternity CD 2011, Nuclear Blast Records

Žil byl, v zemi ne tak daleké, ale v čase již poměrně vzdáleném, pán s libozvučným jménem John Ronald Reuel Tolkien (pravda, ten "John" to lehce kazí), který tak trošku žil v jiné zemi, která je nám vzdálená místem i časem tak, že nám nezbývá, než se spokojit se zápisky onoho anglického gentlemana, kterak se v ní odehrály ty a ony události. Tolkien nejenže definoval žánr fantasy, ale ustanovil také základní archetypy mnoha "fantastických" stvoření, ze kterých se žánr nesměle otřepává teprve v posledních letech; od důstojných, pohledných elfů, žijících v souladu s přírodou, přes zarostlé čaroděje s drahokamy v hole vsazených, až po zakrslé, ale co do porostu mnohem zarostlejší trpaslíky, kteří nejdou pro ránu daleko a ke korbelu piva mají ještě blíže.

Žil byl, v zemi ne tak vzdálené, pod paprsky slunce italského, jistý Luca Turilli. Ten nevládl sice čarodějnou holí, ale s kytarou uměl takové kousky, že to mnozí za čarování považovali - a to nemluvím o tom, jakou hudbu dokázal stvořit... a protože měl rád příběhy Tolkiena i jeho následovníků a chtěl vyprávět příběhy ze svých fantastických krajin, založil roku 1993 kapelu, zvoucí se jménem Thundercross. O dva roky později se tahle sebranka, se kterou je neodmyslitelně spjat klávesák Alex Staropoli a Fabio Lione, člověk se zlatem v hrdlo vsazeným, přejmenovala na Rhapsody a byla napsána první kapitola dlouhého příběhu...

...aby po 16 letech byly poslední stránky popsány. Rhapsody, kteří si mezitím stačili doplnit k názvu přízvisko "of Fire", ohlásili skoro půl roku před vydáním aktuální desky "From Chaos to Eternity", že půjde o poslední album v rámci celé jejich ságy. Z řad fanoušků i kritiky se ozývaly hlasy, zda příliš vysoké tempo vydávání desek (již třetí za jediný rok a pár měsíců) neuškodí kvalitě skladeb; předchozí deska, která byla vydána po několikaté vynucené přestávce, přinesla do zavedeného rukopisu kapely svěží vítr - skladby byly orientovány více do kytar, přibyl i nesmělý pokus v podobně scream zpěvu, kterým Fabio prokázal, že snad žádné pěvecké polohy mu nejsou cizí. O půl roku později následoval soundtrackově orientované EP, které bylo přijato s lehkými rozpaky a nyní, o další půlrok později, se k nám dostává desátá studiovka. Rhapsody of Fire odcházejí ze scény se ctí...

První, co praští posluchače do uší, jen na poměry kapely hodně, hodně netradiční intro. Smyčcům ani majestátním sborům není sice dáno úplně sbohem, ale jde o čistě kytarovou vyhrávku, která přechází v titulovku. Ta nám ukazuje nové, lehce progresivní postupy - po kytarovém variaci na intro nastává ticho před bouří, podmáznuté baskytarou a Fabiovým hořekováním, které se přetaví... no, řekněme, že ani takoví Stratovarius by se za takový refrén nestyděli. Samozřejmě nechybí klasický kousek v podobě italsky zpívané záležitosti, ale tentokrát nejde o žádný sladkobolný srdcervoucí kus, ale další jízdu - alespoň tu pořádně vynikne zpěvákovo "natahování", které je v jeho italské angličtině i po těch letech strávených na cestách stále více než typické. Ono vůbec jde o vícejazyčné album, třeba taková baladická "Anima Perduta" je, minimálně názvem, taktéž italská. "Ghost of Forgotten Worlds" je hlavně kytarová záležitost s lehce agresivními pěveckými vložkami a výborně psychedelickým sólem - tuhle věc by měli na nadcházejícím turné určitě zahrát, jen bych se možná trošku obával o zdraví zúčastněných, stejně jako v případě "Aeons of Raging Darkness", ke které se mi jen těžko nalézají vhodná slova; well - it's definately eargasm... tahle věc je totiž tak skvělá, že by si zasloužila vlastní, obsáhlejší rozbor - od hodně netradičního úvodu v podobě buracející baskytary přes zvláštní disharmonické kytarové skřeky... po skřeky vycházející z páně Lioneho. Co tenhle člověk předvádí, je vpravdě neuvěřitelné. Je sice pravda, že na zavedené zpěváky černého kovu nemá, ale i pokus o přiblížení se jejich projevu a vyjetí ze zavedených pořádků se cení - a když do toho přidá čistý zpěv v refrénu, člověk by až zaplakal štěstím. Další slzavé údolí (doplňte si metaforický smysl sousloví) představuje "Tornado", kam Luca s Alexem zakomponovali dobré sólovací pasáže - a dokonce i tady Fabio skřehotá.

Minialbum v albu představuje závěrečný opus "Heroes of the Waterfall's Kingdom" do kterého se mi opravdu těžko pronikalo. Přeci jen 20 minut trvající skladba oplývá tolika náladami a emocemi, že čert aby se v tom vyznal. Po italském, na kytaru vybrnkávaném a flétnu vytrylkovaném úvodu následuje krátká orchestrální evokace "konce cesty" - a potom spousta dalších, dalších věcí v rytmických, melodických, pěveckých i vypravěčských rovinách, které se prolínají (všimněte si, že v části "Thanor's Awakening" je citován hlavní motiv intra "Ad Infinitum"), splétají a nakonec vrcholí v závěrečné části nazvané "The Splendour of Angels' Glory (A Final Revelation)" (dopřejme autorům trošku toho patosu).

Konec dobrý, všechno dobré. Pořekadla dávkujeme po vzoru koření jen pro dochucení. Rhapsody byly hudebním kořením metalové scény dobrých 18 let, měli své světlé i stinné okamžiky. Klasická sestava skončila v tom nejlepším před několika dny - Luca Turilli, mozek i srdce skupiny, ohlasil odchod, aby hledal nové hudební obzory a výzvy. Trošku kontraproduktivní pak je prohlášení, ve kterém stojí, že Alex Staropoli s Fabiem Lionem budou skupinu dále udržovat při životě a s novými posilami na postu baskytaristy a druhého kytaristy pojedou k téhle desce turné. Luca Turilli, pro změnu s rytmickou částí RoF, hodlá založit staronovou skupinu "Rhapsody". Trošku zvláštní krok...

P.S.: Podle anglické wikipedie jsou ve skladbách "Tempesta Di Fuoco" a "Heroes of the Waterfalls' Kingdom" citace z Beethoveny druhé věty první klavírní sonáty a jako bonusové skladby vyšly cover "Flash of the Blade" od Iron Maiden a pro východoasijské posluchače instrumentální verze "Tornada".

Sestava:
  • Zpěv - Fabio Lione
  • Sólová a rytmická kytara - Luca Turilli
  • Rytmická kytara - Tom Hess
  • Baskytara - Patrice Guers
  • Klávesy - Alex Staropoli
  • Bicí - Alex Holzwarth

  • Dodatečná sólová a rytmická kytara - Dominique Leurquin
  • Vypravěč - Christopher Lee
Seznam skladeb:
  1. Ad Infinitum
  2. From Chaos to Eternity
  3. Tempesta Di Fuoco
  4. Ghosts of Forgotten Worlds
  5. Anima Perduta
  6. Aeons of Raging Darkness
  7. I Belong to the Stars
  8. Tornado
  9. Heroes of the Waterfalls' Kingdom

Zveřejněno: 30. 08. 2011
Přečteno:
3534 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Tomáš | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

30. 08. 2011 14:57 napsal/a Tomáš
:o/
:o/ = první příspevek se neodeslal... jinak díky za pochvalu, vždycky potěší :o)... tuhle recku jsem psal v záchvatu trošku poetické grafomanie, teď ode mě bude pár týdnů klid a k tomu že to tady změkčuju - můžu si psát recenze ke svým oblíbeným deskám, protože tu skoro nejsou :oD
30. 08. 2011 13:52 napsal/a Vladimír
:-D
Čoeče to není recenze, ale biografie celých Rhapsody :-)) Paráááda. Mě se to album taký zamlouvá, ještě celkem nedávno jsem tenhle druh kapel strašně baštil. Teď jsem maličko jinde. Ale mám radost že kolegům tenhle web trošku změkčujem :-)))