Po osmi letech od vzniku se vyškovské „plemeno“ hlásí s plnohodnotným debutem ve formě CD, kterému předcházel demosnímek (2005) a splitko se skupinou DEMOLICE BARÁKU (2008). Předchozí materiál jsem neslyšel, takže vývoj kapely na cestě k mixu HC a punku model 2010 posoudit nemůžu...
Každopádně dnes jsou THE BREED kapelou, která se našla v agresivním HC amerického střihu, jen tu a tam zvolní a nakročí do punkovývh vod. A když americký střih, tak (skoro) se vším všudy, tedy převládající angličtinou v textech. Podle mého zbytečný krok, nebo lépe řečeno nesprávný. Nevím sice, nakolik jsou THE BREED mezinárodně ostřílenou kapelou, ale v Česku jim na tu angličtinu asi bude málokdo zvědavý... A v zahraničí se jim taky klanět nebudou, už jen kvůli tomu, že zpěvák s vtipnou přezdívkou Trawex nedisponuje kvalitní výslovností a jeho angličtina je typicky „česká“. A když už jsem nakousl zpěváka, tak ho „dorazím“ – podle mě je nejslabším článkem kapely, jeho zpěv se mi vůbec nelíbí, ať řve česky (tři skladby), nebo anglicky (zbytek), pořád je to takové nijaké, nucené... u řevu těžko operovat slovem „falešné“, ale jiné mě nenapadá.
Trochu lepší je to s hudební složkou, ale že by šlo o něco převratného nebo extra zajímavého, to si nemyslím. Hlavně aby to bylo tvrdé a rychlé, na nějaké zvelebující prvky moc místa nezbývá. A když na ně dojde, tak se o ně stará kytara, která se občas pustí do vcelku zajímavých vyhrávek vy vyšších tónech a lehce koketuje s metalovými postupy. Zbytek frčí ve svižném tempu, bicmen to řeže tak nějak pořád stejně a „tak nějak pořád stejně“ vyznívá celá nahrávka. Ještě štěstí, že se objevují česky zpívané skladby, jinak bych v tom měl guláš a ani po deseti posleších bych neměl jasno, která skladba se hraje. Takhle aspoň ty tři registruji...
Booklet obsahuje texty v originálech, i překlady, takže je patrné, co pány trápí (se*e) – a jsou to očekávané věci, o kterých drmolí devět pankáčů z deseti – společenské zlořády, nacismus, každodenní ubíjející stereotyp, alkohol, drogy, industrializace, svoboda, nesvoboda... Většinou jsou texty napsané takovým tím nasraným způsobem, který mi příliš po chuti není, někdy mi to přijde vyloženě hloupé („Atomovej věk, atomová doba. Co ti dává? Co ti bere? Dokonalá technologie, co bere ti práci.“ – jak z nějaký marxistický příručky...), ale občas i pobaví („Vždyť tobě stačí jenom, že seš bílej, do běla vygumovanej“ – ve skladbě zaměřené proti nacismu).
Když to shrnu, vychází mi Crossroads jako sotva průměrná záležitost, na které nenacházím nic, co by mě „navádělo“ k dalším poslechům. Jistě, instrumentálně to je slušné (hlavně kytarista), zvuk z Otynova Davosu je solidní, ale nelíbí se mi zpěv, texty a vlastně ani grafická tvář obalu, na kterém je slepeno kde co (chlapík v ochranné masce, staré náklaďáky, chátrající paneláky, válečné zátarasy, kostlivec...).
Seznam skladeb:
Čas: 33:34
ROZHOVOR
www.bandzone.cz/thebreed
www.phr.cz
Každopádně dnes jsou THE BREED kapelou, která se našla v agresivním HC amerického střihu, jen tu a tam zvolní a nakročí do punkovývh vod. A když americký střih, tak (skoro) se vším všudy, tedy převládající angličtinou v textech. Podle mého zbytečný krok, nebo lépe řečeno nesprávný. Nevím sice, nakolik jsou THE BREED mezinárodně ostřílenou kapelou, ale v Česku jim na tu angličtinu asi bude málokdo zvědavý... A v zahraničí se jim taky klanět nebudou, už jen kvůli tomu, že zpěvák s vtipnou přezdívkou Trawex nedisponuje kvalitní výslovností a jeho angličtina je typicky „česká“. A když už jsem nakousl zpěváka, tak ho „dorazím“ – podle mě je nejslabším článkem kapely, jeho zpěv se mi vůbec nelíbí, ať řve česky (tři skladby), nebo anglicky (zbytek), pořád je to takové nijaké, nucené... u řevu těžko operovat slovem „falešné“, ale jiné mě nenapadá.
Trochu lepší je to s hudební složkou, ale že by šlo o něco převratného nebo extra zajímavého, to si nemyslím. Hlavně aby to bylo tvrdé a rychlé, na nějaké zvelebující prvky moc místa nezbývá. A když na ně dojde, tak se o ně stará kytara, která se občas pustí do vcelku zajímavých vyhrávek vy vyšších tónech a lehce koketuje s metalovými postupy. Zbytek frčí ve svižném tempu, bicmen to řeže tak nějak pořád stejně a „tak nějak pořád stejně“ vyznívá celá nahrávka. Ještě štěstí, že se objevují česky zpívané skladby, jinak bych v tom měl guláš a ani po deseti posleších bych neměl jasno, která skladba se hraje. Takhle aspoň ty tři registruji...
Booklet obsahuje texty v originálech, i překlady, takže je patrné, co pány trápí (se*e) – a jsou to očekávané věci, o kterých drmolí devět pankáčů z deseti – společenské zlořády, nacismus, každodenní ubíjející stereotyp, alkohol, drogy, industrializace, svoboda, nesvoboda... Většinou jsou texty napsané takovým tím nasraným způsobem, který mi příliš po chuti není, někdy mi to přijde vyloženě hloupé („Atomovej věk, atomová doba. Co ti dává? Co ti bere? Dokonalá technologie, co bere ti práci.“ – jak z nějaký marxistický příručky...), ale občas i pobaví („Vždyť tobě stačí jenom, že seš bílej, do běla vygumovanej“ – ve skladbě zaměřené proti nacismu).
Když to shrnu, vychází mi Crossroads jako sotva průměrná záležitost, na které nenacházím nic, co by mě „navádělo“ k dalším poslechům. Jistě, instrumentálně to je slušné (hlavně kytarista), zvuk z Otynova Davosu je solidní, ale nelíbí se mi zpěv, texty a vlastně ani grafická tvář obalu, na kterém je slepeno kde co (chlapík v ochranné masce, staré náklaďáky, chátrající paneláky, válečné zátarasy, kostlivec...).
Seznam skladeb:
- Crossroads
- Snort It
- Same Days
- Information
- Proti sobě
- The Hell
- Draft
- Demokracie
- The Choice
- Separation
- Who Are You
- Šach-Mat
- Sell Out
Čas: 33:34
ROZHOVOR
www.bandzone.cz/thebreed
www.phr.cz
