Před nedávnem uplynulo již takřka neuvěřitelných 30 let od smrti jednoho z nejlepších hardrockových zpěváků naší historie Jiřího Schelingera. Zároveň by pak v tomto roce tato legenda oslavila kulatých 60 let od svého narození. U příležitosti obou těchto zmíněných výročí vydala firma T Production (stojí za ní Jaroslav Topercer, kdysi třeba šéf Fan clubu skupiny Kreyson) CD s názvem „Jiří Schelinger – Česko – Slovenská pocta 2011“, na kterém vybraní interpreti z obou zmíněných zemí ve vlastní úpravě prezentují skladby tohoto nezapomenutelného umělce.
Nahrávka začíná písní „Nám se líbí“, kterou společně zpívají všichni, kteří se tohoto projektu zúčastnili a musím říct, že na rozjezd je to určitě parádní volba. A dále pak již pokračuje každý zvlášť – „Což takhle dát si špenát“ – zde mě velice mile překvapil David Spilka (na rozdíl od jeho poslední desky), který naprosto báječným způsobem předělal tento poměrně laciný cajdák. „Kartágo“ skvěle prezentuje Aleš Brichta, ale čekal by snad někdo od člena projektu Zemětřesení něco jiného? Opravdu výborné, myslím, že není třeba více dodávat. Další v pořadí je v médiích zřejmě nejvíce prezentovaná věc ze Schelingerova repertoáru a to „Holubí dům“, na kterou se vrhli slovenští matadoři Peter Slivka, Peci Uherčík a Marcel Palonder, kteří ji podali v jemném kytarovém provedení. Jiřího věrný souputník František „Ringo“ Čech ponechal píseň „Co dělá Indián“ v podstatě v původní verzi, jediný velký rozdíl je tak v přítomnosti jeho vokálu. Mladá vycházející pěvecká hvězdička Leona Šenková pro mě, až překvapivě suveréně, svým mohutným hlasem odzpívala song „Lucrezia Borgia“ a určitě se jedná o jeden z vrcholů této kompilace. Vzápětí přichází na řadu zpěvák Viktor Dyk, který ve funky rytmu představuje „ Znám tisíc důvodů“ a hned po něm následuje „Lupič Willy“. Tuhle skladbu tentokráte přednesl současný frontman Arakainu Honza Toužimský a i díky jeho projevu se tak nese v totálním heavymetalovém duchu, místy nechybí ani zařazení dvou kopáků. Nestor slovenské rockové scény Marian Greksa uvedll ve své úpravě píseň s poetickým názvem „Jaro“. Po něm přichází na řadu pivní úderka Alkehol, která si pro svůj hold vybrala a zároveň patřičně přitvrdila hit „Jahody mražený“ a výsledek opravdu stojí za poslech, pro mě osobně také jeden z vrcholů CD. Ostatně tahle squadra je ozdobou snad všech tributních alb. Druhý člen Zemětřesení na této placce Miloš „Dodo“ Doležal si zvolil „Violo, jsem cellista!“, jenž se hudebně povětšinou nese v duchu jeho instrumentálních alb (zde samozřejmě s Dodovým vokálem), pakliže by někdo z vás čekal vyloženě heavymetalovou pecku, bude možná malinko překvapen. Dalším slovenským hostem jsou kdysi thrashmetaloví průkopníci Gladiator, kteří se však už nějaký ten pátek pohybují spíše v poprockových vodách. I z tohoto důvodu jsem byl velice mile překvapen údernou a odsýpající verzí skladby „Trambus“. Ani jsem netušil, že ještě umějí hrát takhle od podlahy, navíc jsou zde výborné vícehlasé zpěvy. Televizí provařený flák „Léto s tebou“ uvádí zpěvačka Zuzana Míková, opět v rockovém rytmu a taktéž příjemné překvapení. Další na řadě je karlovarská hardrocková Coda, která představuje „Namále mám“, dalo by se říct, v klasickém hardrockovém duchu. A vzápětí je tu podruhé Ota Hereš, tentokráte v barvách aktualizované sestavy Törru a vál „Divné tušení“, co se týče přednesu a hlavně výsledné atmosféry, zřejmě nejtvrdší věc celého kompletu. Veterán domácí scény Dan „Zeppelin“ Horyna a jeho věrný druh, čaroděj Merlin zahráli „Co je to mezi námi“ takřka ve stejném, poklidné tempu, jako originál. Zpestřením je určitě přítomnost spojení Patrola/Šlapeto, které ve velmi zajímavém, šramlovém zpracování předkládá posluchačům další velmi profláklý hit „René, já a Rudolf“. "Holubí dům" podruhé, tentokráte v přednesu zpěváka Ladislava Křížka. Láďův stále vynikající hlasový projev za doprovodu prakticky totožné zvukové stopy, jako v původní podobě, navozuje opravdu báječnou atmosféru. „Pohřeb přítele“ a s ním stálice domácí scény, zpěvačka Petra Janů, procítěná věc, k jejímuž názvu a tím pádem i výběru zřejmě není zapotřebí větších komentářů. Na úpný závěr přichází bývalý vokalista kapel Sarah, Paradox nebo Arakain a současná muzikálová hvězda Petr Kolář, který za doprovodu seskupení Inflagranti v divadle Palace živě prezentuje, původem Purplovskou klasiku, „Soldier Of Fortune“, zde pochopitelně jako „Šípkovou Růženku".
Já osobně jsem si z této kolekce nejvíce oblíbil skladby v podání Leony Šenkové, Alkeholu a Honzy Toužimského.
CD vychází jako jednoduchý digipack s bookletem (škoda jen, že se v něm nachází poměrně dosti překlepů), ve kterém najdete i vyjádření většiny muzikantů k osobě Jirky Schelingera. Každý interpret většinou pořídil nahrávku v nějakém svém oblíbeném studiu, závěrečný mastering pak provedl Miloš „Dodo“ Doležal ve své domovské Haciendě a výsledná kvalita je opravdu parádní.
Vydání tohoto alba je jistě velice záslužnou věcí a stejně tak, jako kdysi před lety projekt Zemětřesení je báječnou vzpomínkou na člověka, který žel opustil tento svět příliš brzy a neměl už příležitost rozvinout svůj um a talent v plné kráse.
Seznam skladeb:
Nahrávka začíná písní „Nám se líbí“, kterou společně zpívají všichni, kteří se tohoto projektu zúčastnili a musím říct, že na rozjezd je to určitě parádní volba. A dále pak již pokračuje každý zvlášť – „Což takhle dát si špenát“ – zde mě velice mile překvapil David Spilka (na rozdíl od jeho poslední desky), který naprosto báječným způsobem předělal tento poměrně laciný cajdák. „Kartágo“ skvěle prezentuje Aleš Brichta, ale čekal by snad někdo od člena projektu Zemětřesení něco jiného? Opravdu výborné, myslím, že není třeba více dodávat. Další v pořadí je v médiích zřejmě nejvíce prezentovaná věc ze Schelingerova repertoáru a to „Holubí dům“, na kterou se vrhli slovenští matadoři Peter Slivka, Peci Uherčík a Marcel Palonder, kteří ji podali v jemném kytarovém provedení. Jiřího věrný souputník František „Ringo“ Čech ponechal píseň „Co dělá Indián“ v podstatě v původní verzi, jediný velký rozdíl je tak v přítomnosti jeho vokálu. Mladá vycházející pěvecká hvězdička Leona Šenková pro mě, až překvapivě suveréně, svým mohutným hlasem odzpívala song „Lucrezia Borgia“ a určitě se jedná o jeden z vrcholů této kompilace. Vzápětí přichází na řadu zpěvák Viktor Dyk, který ve funky rytmu představuje „ Znám tisíc důvodů“ a hned po něm následuje „Lupič Willy“. Tuhle skladbu tentokráte přednesl současný frontman Arakainu Honza Toužimský a i díky jeho projevu se tak nese v totálním heavymetalovém duchu, místy nechybí ani zařazení dvou kopáků. Nestor slovenské rockové scény Marian Greksa uvedll ve své úpravě píseň s poetickým názvem „Jaro“. Po něm přichází na řadu pivní úderka Alkehol, která si pro svůj hold vybrala a zároveň patřičně přitvrdila hit „Jahody mražený“ a výsledek opravdu stojí za poslech, pro mě osobně také jeden z vrcholů CD. Ostatně tahle squadra je ozdobou snad všech tributních alb. Druhý člen Zemětřesení na této placce Miloš „Dodo“ Doležal si zvolil „Violo, jsem cellista!“, jenž se hudebně povětšinou nese v duchu jeho instrumentálních alb (zde samozřejmě s Dodovým vokálem), pakliže by někdo z vás čekal vyloženě heavymetalovou pecku, bude možná malinko překvapen. Dalším slovenským hostem jsou kdysi thrashmetaloví průkopníci Gladiator, kteří se však už nějaký ten pátek pohybují spíše v poprockových vodách. I z tohoto důvodu jsem byl velice mile překvapen údernou a odsýpající verzí skladby „Trambus“. Ani jsem netušil, že ještě umějí hrát takhle od podlahy, navíc jsou zde výborné vícehlasé zpěvy. Televizí provařený flák „Léto s tebou“ uvádí zpěvačka Zuzana Míková, opět v rockovém rytmu a taktéž příjemné překvapení. Další na řadě je karlovarská hardrocková Coda, která představuje „Namále mám“, dalo by se říct, v klasickém hardrockovém duchu. A vzápětí je tu podruhé Ota Hereš, tentokráte v barvách aktualizované sestavy Törru a vál „Divné tušení“, co se týče přednesu a hlavně výsledné atmosféry, zřejmě nejtvrdší věc celého kompletu. Veterán domácí scény Dan „Zeppelin“ Horyna a jeho věrný druh, čaroděj Merlin zahráli „Co je to mezi námi“ takřka ve stejném, poklidné tempu, jako originál. Zpestřením je určitě přítomnost spojení Patrola/Šlapeto, které ve velmi zajímavém, šramlovém zpracování předkládá posluchačům další velmi profláklý hit „René, já a Rudolf“. "Holubí dům" podruhé, tentokráte v přednesu zpěváka Ladislava Křížka. Láďův stále vynikající hlasový projev za doprovodu prakticky totožné zvukové stopy, jako v původní podobě, navozuje opravdu báječnou atmosféru. „Pohřeb přítele“ a s ním stálice domácí scény, zpěvačka Petra Janů, procítěná věc, k jejímuž názvu a tím pádem i výběru zřejmě není zapotřebí větších komentářů. Na úpný závěr přichází bývalý vokalista kapel Sarah, Paradox nebo Arakain a současná muzikálová hvězda Petr Kolář, který za doprovodu seskupení Inflagranti v divadle Palace živě prezentuje, původem Purplovskou klasiku, „Soldier Of Fortune“, zde pochopitelně jako „Šípkovou Růženku".
Já osobně jsem si z této kolekce nejvíce oblíbil skladby v podání Leony Šenkové, Alkeholu a Honzy Toužimského.
CD vychází jako jednoduchý digipack s bookletem (škoda jen, že se v něm nachází poměrně dosti překlepů), ve kterém najdete i vyjádření většiny muzikantů k osobě Jirky Schelingera. Každý interpret většinou pořídil nahrávku v nějakém svém oblíbeném studiu, závěrečný mastering pak provedl Miloš „Dodo“ Doležal ve své domovské Haciendě a výsledná kvalita je opravdu parádní.
Vydání tohoto alba je jistě velice záslužnou věcí a stejně tak, jako kdysi před lety projekt Zemětřesení je báječnou vzpomínkou na člověka, který žel opustil tento svět příliš brzy a neměl už příležitost rozvinout svůj um a talent v plné kráse.
Seznam skladeb:
- Nám se líbí
- Což takhle dát si špenát
- Kartágo
- Holubí dům
- Co dělá indián
- Lucrezia Borgia
- Znám tisíc důvodů
- Lupič Willy
- Jaro
- Jahody mražený
- Violo, jsem cellista
- Trambus
- Léto s Tebou
- Namále mám
- Divné tušení
- Co je to mezi námi
- René, já a Rudolf
- Holubí dům
- Pohřeb přítele
- Šípková Růženka
