Co čekat od kapely s tak „idiotským“ názvem? (úsměv) Sám jsem neměl tušení, příslušnost k Ceckově stáji by snad mohla signalizovat punk, ale skutečnost je poněkud jiná. Českobudějovičtí mládežníci hrají, zjednodušeně řečeno, kytarový rock, na který nabalují další žánry – třeba ten punk, ale i reggae či funky.
Kapela existuje zhruba šest let, dosud neměla oficiální nahrávku (jen několik demosnímků), 11 stop je tedy jejím oficiálním debutovým počinem. Pánové (Johny d´Učitel – kytara, zpěv, Františkáán – bicí, Bindiesel – basa) jej nahráli v průběhu května až září 2009 ve vlastní režii v domácím studiu, pouze mastering svěřili Studiu PyHa. Zvuk není špatný ani špičkový, řekněme klasický průměr. O fous slabší je obal, u kterého lze pochválit jen to, že obsahuje texty – titulní stránka je nepěkná, uvnitř ani vidu po nějakém grafickém vyjádření, jen texty bíle na tmavém a fotka. Při dnešních možnostech a standardech nuda.
Přiznám se, že je pro mě poslech těch osmatřiceti minut muziky poměrně složitou záležitostí. Jednak je kapela stylově mimo můj záběr, jednak se mi nelíbí texty. Ne, že by byly nějak dětinské nebo primitivní... ale slova jsou v nich poskládána poněkud zvláštně. Část textů je abstraktní (třeba o Fialové barvě), část popisuje podivným způsobem životní peripetie, třeba z A do B řeší cestu kapely na koncert, 6 stop je o prohrané šachové partii (aspoň doufám) a Oslava a konec světa o oslavě konce roku a možná i světa (ale jistý si taky nejsem...).
Hudba je docela divoká – tím nemyslím, že by šlo o nějaký nářez, ale že se střídají různé rockové subžánry, většinou i v rámci jednotlivých songů. Zpočátku to vypadá celkem slibně, ostřejší rozjezd obstarává kvílivá kytara, ale brzy se Panenka VooDoo překlopí v podivnou hopsačku. Pomalá Fialová drží pěkně pohromadě, je to vlastně taková příjemná skladba, kterou by člověk mohl poslouchat nad ránem někde na baru, aniž by jej z ní bolela hlava. Z A do B spojuje funky s punky (úsměv) i rockem, refrén je celkem podařený a chytlavý, ale ten nešťastný text... V Něco se objevují náznaky vážné hudby, Motörheadovský rock´n´roll i groteskní ujetý zpěv. Elektronická instrumentálka M.E.Z.I. album půlí a po ní následuje dalších pět skladeb, v nichž lze vystopovat ovlivnění třeba takovými Stromboli.
Nahrávka na mě působí jako dort od pejska a kočičky. Pořád se sice něco děje, ale je to takové krkolomné, rozevláté, nekonzistentní. Na druhou stranu jsou instrumentální výkony na slušné úrovni, zpěv také netahá za uši, takže o nějakém propadáku řeč být nemůže... Nahrávka kapely, která se snaží o svébytný projev, ale občas jí to trochu zadrhává, občas jí to sedne. Bodík navrch přidávám za odvahu spojovat zdánlivě neslučitelné a za vlastní ksicht, který nejedné mladé partě tak schází...
Seznam skladeb:
Čas: 37:36
www.idiotprincip.com
www.cecek.com
Kapela existuje zhruba šest let, dosud neměla oficiální nahrávku (jen několik demosnímků), 11 stop je tedy jejím oficiálním debutovým počinem. Pánové (Johny d´Učitel – kytara, zpěv, Františkáán – bicí, Bindiesel – basa) jej nahráli v průběhu května až září 2009 ve vlastní režii v domácím studiu, pouze mastering svěřili Studiu PyHa. Zvuk není špatný ani špičkový, řekněme klasický průměr. O fous slabší je obal, u kterého lze pochválit jen to, že obsahuje texty – titulní stránka je nepěkná, uvnitř ani vidu po nějakém grafickém vyjádření, jen texty bíle na tmavém a fotka. Při dnešních možnostech a standardech nuda.
Přiznám se, že je pro mě poslech těch osmatřiceti minut muziky poměrně složitou záležitostí. Jednak je kapela stylově mimo můj záběr, jednak se mi nelíbí texty. Ne, že by byly nějak dětinské nebo primitivní... ale slova jsou v nich poskládána poněkud zvláštně. Část textů je abstraktní (třeba o Fialové barvě), část popisuje podivným způsobem životní peripetie, třeba z A do B řeší cestu kapely na koncert, 6 stop je o prohrané šachové partii (aspoň doufám) a Oslava a konec světa o oslavě konce roku a možná i světa (ale jistý si taky nejsem...).
Hudba je docela divoká – tím nemyslím, že by šlo o nějaký nářez, ale že se střídají různé rockové subžánry, většinou i v rámci jednotlivých songů. Zpočátku to vypadá celkem slibně, ostřejší rozjezd obstarává kvílivá kytara, ale brzy se Panenka VooDoo překlopí v podivnou hopsačku. Pomalá Fialová drží pěkně pohromadě, je to vlastně taková příjemná skladba, kterou by člověk mohl poslouchat nad ránem někde na baru, aniž by jej z ní bolela hlava. Z A do B spojuje funky s punky (úsměv) i rockem, refrén je celkem podařený a chytlavý, ale ten nešťastný text... V Něco se objevují náznaky vážné hudby, Motörheadovský rock´n´roll i groteskní ujetý zpěv. Elektronická instrumentálka M.E.Z.I. album půlí a po ní následuje dalších pět skladeb, v nichž lze vystopovat ovlivnění třeba takovými Stromboli.
Nahrávka na mě působí jako dort od pejska a kočičky. Pořád se sice něco děje, ale je to takové krkolomné, rozevláté, nekonzistentní. Na druhou stranu jsou instrumentální výkony na slušné úrovni, zpěv také netahá za uši, takže o nějakém propadáku řeč být nemůže... Nahrávka kapely, která se snaží o svébytný projev, ale občas jí to trochu zadrhává, občas jí to sedne. Bodík navrch přidávám za odvahu spojovat zdánlivě neslučitelné a za vlastní ksicht, který nejedné mladé partě tak schází...
Seznam skladeb:
- Panenka VooDoo
- Fialová
- z A do B
- Jak by řekl Freud
- Něco
- M.E.Z.I.
- Oslava a konec světa
- Galerie
- 6 stop
- Ten Den
- Poslední
Čas: 37:36
www.idiotprincip.com
www.cecek.com
