Není to tak dlouho, co jsem se zabýval desetipalcem západočeské skupiny Esazlesa. Drag Me Pissed působí nedaleko (Karlovy Vary a Mariánské Lázně), také si udělali radost vinylem prostřední velikosti a tak mi přijde, že v uvedeném regionu je tenhle netradiční formát v poslední době nějak populární. A ještě jedna souvislost u Es a Dragů mě napadá – „urob si sám“ přístup, který je patrný při pohledu na obaly.
Ten od DMP se vymyká i běžným d.i.y. zvyklostem – netradičně pojatý rozvírací karton (materiál jak z krabice od bot) je vybavený kapsou, v níž je zasunutý vlastní vinyl, informační list obsahující vysvětlivky (nikoliv texty) k jednotlivým skladbám, sestavu a fotky plus jako bonus samolepka. Na první pohled připomíná titulní stránka přebalu reklamu na Tour de France a na druhý pohled... taky (úsměv). Vše na obalu je jakoby nastříkáno sprejem přes šablonku, a stříbrná barva na modré nevypadá vůbec špatně.
DMP nemají s Esy společnou jen zálibu v PVC a domácích pracích, ale také podobný hudební vkus, který lze zkratkovitě označit jako core. Nicméně není core jako core... Na východ od Německa (a na západ od Plzně) se hraje core intenzivní, s důrazem na emoce a prožívání, tak snad nic nezkazím, když označím DMP za emocoreovou kapelu.
Nahrávka je dostatečně pestrá, kromě řekněme žánrového standardu postaveného na nervních kytarách a expresivním řevu, se objevují vcelku nečekané momenty. Těmi, které překvapují nejvíce, jsou kopákové salvy, za které by se nemusely stydět ani deathmetalové kapely. Jako zpestření to zabírá spolehlivě, nicméně mám občas pocit nemístnosti... jakoby ty pecky do muziky ne zcela sedly. Druhé překvapení se nachází na béčku, po čtyřech skladbách postavených na podobných základech se z ničeho nic v Destructed life hraje na punkovou notu. Ale abych nepředbíhal – na straně A se vyskytují tři poměrně pestré kompozice s dostatečným množstvím změn a nápadů. Vedle frenetického řevu se objevuje zpěv čistý a místy se vokály (které jsou dílem jedněch hlasivek) překrývají – pod řevem se vynořuje zpěv civilní. Nechybí nářeznické pasáže, po ostrých výjezdech se zpomaluje a zvolňuje až kamsi k rockovým břehům, naopak Hate si chvilkami „zahrává“ s metalem.
Nejvýraznější skladba se nachází na konci strany B. Proč nejvýraznější? Protože je nazpívána česky.
Nečekej nečekej
pomoc od boha
nečekej nečekej
že otevře se obloha.
Nejsnadněji zapamatovatelný úsek textu by mohl svádět k domněnce, že pánové se obouvají do náboženství, ale není tomu tak. Skladba Tre cime je poctou všem, kdo bojovali v 1. světové válce v Sixtinských Dolomitech, kde proběhly jedny z nejtvrdších bojů. Hudebně jde o silně depresivní pomalou záležitost, v níž hrají prim kytarové hrátky a boduje procítěný vokalistův výkon.
Připočtu-li dobrý zvuk ze studia Ex Avik i kvalitní instrumentální výkony, mám před sebou podařený debut. Příště bych se přimlouval za české texty.
Seznam skladeb:
Čas: cca 26 min.
bandzone.cz/dragmepissed
distribuce: Papagájův Hlasatel www.phr.cz
Ten od DMP se vymyká i běžným d.i.y. zvyklostem – netradičně pojatý rozvírací karton (materiál jak z krabice od bot) je vybavený kapsou, v níž je zasunutý vlastní vinyl, informační list obsahující vysvětlivky (nikoliv texty) k jednotlivým skladbám, sestavu a fotky plus jako bonus samolepka. Na první pohled připomíná titulní stránka přebalu reklamu na Tour de France a na druhý pohled... taky (úsměv). Vše na obalu je jakoby nastříkáno sprejem přes šablonku, a stříbrná barva na modré nevypadá vůbec špatně.
DMP nemají s Esy společnou jen zálibu v PVC a domácích pracích, ale také podobný hudební vkus, který lze zkratkovitě označit jako core. Nicméně není core jako core... Na východ od Německa (a na západ od Plzně) se hraje core intenzivní, s důrazem na emoce a prožívání, tak snad nic nezkazím, když označím DMP za emocoreovou kapelu.
Nahrávka je dostatečně pestrá, kromě řekněme žánrového standardu postaveného na nervních kytarách a expresivním řevu, se objevují vcelku nečekané momenty. Těmi, které překvapují nejvíce, jsou kopákové salvy, za které by se nemusely stydět ani deathmetalové kapely. Jako zpestření to zabírá spolehlivě, nicméně mám občas pocit nemístnosti... jakoby ty pecky do muziky ne zcela sedly. Druhé překvapení se nachází na béčku, po čtyřech skladbách postavených na podobných základech se z ničeho nic v Destructed life hraje na punkovou notu. Ale abych nepředbíhal – na straně A se vyskytují tři poměrně pestré kompozice s dostatečným množstvím změn a nápadů. Vedle frenetického řevu se objevuje zpěv čistý a místy se vokály (které jsou dílem jedněch hlasivek) překrývají – pod řevem se vynořuje zpěv civilní. Nechybí nářeznické pasáže, po ostrých výjezdech se zpomaluje a zvolňuje až kamsi k rockovým břehům, naopak Hate si chvilkami „zahrává“ s metalem.
Nejvýraznější skladba se nachází na konci strany B. Proč nejvýraznější? Protože je nazpívána česky.
Nečekej nečekej
pomoc od boha
nečekej nečekej
že otevře se obloha.
Nejsnadněji zapamatovatelný úsek textu by mohl svádět k domněnce, že pánové se obouvají do náboženství, ale není tomu tak. Skladba Tre cime je poctou všem, kdo bojovali v 1. světové válce v Sixtinských Dolomitech, kde proběhly jedny z nejtvrdších bojů. Hudebně jde o silně depresivní pomalou záležitost, v níž hrají prim kytarové hrátky a boduje procítěný vokalistův výkon.
Připočtu-li dobrý zvuk ze studia Ex Avik i kvalitní instrumentální výkony, mám před sebou podařený debut. Příště bych se přimlouval za české texty.
Seznam skladeb:
- Joshua
- I wanna
- Hate
- Salut
- Destructed life
- Tre cime
Čas: cca 26 min.
bandzone.cz/dragmepissed
distribuce: Papagájův Hlasatel www.phr.cz
