Většina fanoušků má nejspíš v paměti letošní 15. pokračování největšího extrémně metalového tuzemského festivalu, nicméně pořadatelská společnost přináší vzpomínky na ročník předchozí, který měl pořadové číslo 14 a proběhl v loňském roce. Na dvou a půlhodinové ploše se představuje třicítka kapel, což je necelá polovina z těch, které ve vojenské pevnosti Josefov v Jaroměři vylezly na pódium. Tím pádem chybí spousta velkých jmen, mně nejvíc Rotting Christ, Orphaned Land, Obscura, Negura Bunget, Opeth, Testament a Ashes You Leave. Přítomni nejsou ani Immortal, headliněři celého matiné, nicméně i přes absenci výše uvedených part si jistě vybere každý... A jestliže neúčast zahraničních kapel lze pochopit, nezařazení takových Forgotten Silence, jejichž vystoupení bylo kvitováno s povděkem, mi přijde přinejmenším divné a hlavně neodpustitelné (úsměv).
Kapely jsou na dvou discích řazeny podle abecedy, což znamená jednu drobnou nepříjemnost – nečekané a nelogické střídání dne a noci. Jenže jak jinak to v případě dvou disků vyřešit... Jo, kdyby byla kolečka tři a kapely všechny, to by bylo jednoduché...
DVD I: Zahajují jedni ze dvou českých zástupců, metalcoreoví Action, a jejich vystoupení je celkem sebevědomé a v podstatě se mezi zahraničními spolky neztrácejí. Němečtí blekálisti Agathodaimon servírují střednětempou melodickou skladbu odbarvenou klávesami, nic epochálního, nicméně slušný standard se stylovým skřehotákem. Anaal Nathrakh aneb chlívec made in United Kingdom. Zatímco většina kapel dostala prostor předvést jedinou skladbu, AN se prezentují dvěma kusy, pravda jedním hodně krátkým. Pod pódiem totální bordel, na něm taky... Pamatuji si, že Atheist mi na festu připravili jedno ze dvou velkých zklamání. Těšil jsem se na ně moc, a odcházel zklamaný a naštvaný... Divný zpěv, příšerné tepláky, špatný zvuk, žádné mrazení... Zato Norové Atrox jsou přesně opačným případem, originální muzika, nepřehlédnutelný jednoruký zpěvák, jakoby ležérní pódiovka... paráda. Kanadská (na titulku chybně uvedena jako americká) cháska Beneath The Massacre míchá do brutálního death metalu core a překvapivě to zní skvěle, hlavně kytarová práce je excelentní. Vysoko nasazenou laťku drží i Biohazard, večerní čas a narvaný plac. Ještě o fous živější jsou Black Bomb A – dva zpěváci se skvěle doplňují, muzika odsýpá a BBA patří k příjemným překvapením. U „mexické“ Brujerie se o „zpěv“ starali také dva zpěváci, oba samozřejmě maskovaní, stejně jako zbytek kapely. Na pódiu jim navíc „pomáhal“ chasník s tabulkou, na které měl napsáni SI resp. NO a „napovídal“ divákům, co „si“ a co „no“ (smích). Brujeria jako druhá nabízí dva songy mixující death, grind, thrash, a samozřejmě je to paráda. To Carnifex (USA) mě nebaví... nejspíš je to tím, že mě nebaví styl muziky, který hrají. Death/grind/core s brutálním growlem... ale v kotli to vře. Maďaři Casketgarden jsou chybně uvedeni jako Cripple Bastards (další chybka v titulcích), na obalu nejsou pro změnu uvedeni vůbec, ale pranic jim to nevadí (smích) a jedou si ten svůj melodický detík. Pak se zjevují šílenci z Itálie, správně označení jako Cripple Bastards. Divočina na druhou, „pomatený“ zpěvák a grind, negrind, mě to baví (úsměv), stejně jako fanoušky. Dlouho nebyly slyšet klávesy, polská parta Eternal Deformity jimi nešetří, stejně jako čistými vokály, které střídá s řevem. Viděl jsem v roce 2009 kapelu na živo dvakrát a pokaždé mě bavila, na DVD je mezi samými extrémisty příjemným oddechem. Evergreen Terrace sice také zpívají čistě, ale je to takový nějaký nijaký miš maš – chvíli punk, chvíli core, snad i bigbít... s lacinými popěvky. Angláni Evile thrashují o sto šest a dávají vzpomenout na doby, kdy thrash metal vládl metalovému dění, slušná retro záležitost. Druzí našinci, FDK, jsou poznání sofistikovanější, melodičtí i ostří, zasnění i expresivní, avantgardní, depresivní... Gadget se s tím opravdu nemazlí, drtí a drtí a klobouk dolů před zpěvákem, který určitě lituje, že se musí pohyboval se španělskou holí a nemůže zvěřit (smích). I Gadget dávají dvě ochutnávky ze své grindové tvorby. Trochu exoticky působí ve společnosti samých divočin heavy/thrashmetaloví Irové Gama Bomb, ale jako zpestření... proč ne. Skrytým bonusem jsou Ghost Brigade z Finska se svým promakaným, technicky náročným metalem plným atmosférických kytarových melodií. Skvělý závěr prvního kolečka.
DVD II: Dvojku otvírají dvěma kusy Amíci Madbal se svým jednoduchým, ale našlapaným core-thrashem, lidí plno a v řádném pohybu. I černokněžníci Marduk dostali dvě „šance“, na místě jim tehdy nepřál zvukař, ale z DVD nezní jejich zloba vůbec špatně a ve tmě s artilerií světel vyznívá jejich vystoupení působivě. Angláni Mithras mi přišli rozházení už na místě, z DVD není dojem lepší, divočina divoká... Novembers Doom mě naopak v pevnosti bavili a baví mě i z DVD, deathem šmrnclý doom metal se obejde bez složitostí, i tak je ale přesvědčivý a silný. Pain – Shut Your Mouth!!! Co si více přát? (úsměv) Peter je skoro pořád v detailním záběru a je to pastva pro oči, ty jeho grimasy nebo čertovský růžky... Neskutečně chytlavá „diskotéka“ a asi vůbec nejsilnější divácký ohlas. Klidně bych si dal dvě skladby. Pestilence mi na fleku připravili zklamání, z DVD je dojem přece jen o poznání lepší; jen ty tepláky mi k death metalu nějak neštymují. „Exotické“ Psycroptic vítali fans s vlajkou jejich domoviny (Austrálie) a pánové se jim odvděčili precizním provedením svého death/grindu se spoustou kytarových parádiček. Vivat Skepticism má můj kámoš na svém profilu na webu. Pamatuji si, jak nás tehdy tihle vyznavači nejtěžších a nejpomalejších riffů na světe uhranuli a celou dvoukilometrovou cestu z areálu na intr jsme z nich byli „paf“. A z DVD jsou Finové stejně zničující. Ani se nedivím, že je u nich tolik sebevražd... A stejně zničující, byť v jiném významu, byli Suffocation. Asi vůbec nejlepší deathmetalová parta víkendu má na DVD dva kousky – právem. Krajané „Suffo“, The Red Chord tak přesvědčiví nejsou, podle mě průměrný death/core/grind. O fous lepší jsou Vomitory, ale ani oni se svým tradičně pojatým death metalem „nezabíjejí“, z desky mi přijdou zajímavější. To Vreid jsou jiná písnička, pamatuji si, jak mě mrzelo, že nehráli za tmy. Cituji ze svého reportu: „Darkmetalová jízda se spoustou krásných melodií, atmosférických pasáží a občasným přitvrzením (to byl ten slibovaný black), na jejíž kráse jsem našel jedinou trochu diskutabilní věc - občasný čistý zpěv, který nedosahoval potřebných kvalit. Jinak ale Vreid jednoznačná jednička pátečního programu.“ Za dvě skladby patří tomu, kdo DVD produkoval, můj dík. Když jsem četl seznam kapel a viděl Walls of Jericho, hned jsem si říkal, jestli se podaří zařadit skladbu, ve které by zpěvačka na všechny strany nefuckovala. Kdepak...
Autentický zvuk samozřejmě nedosahuje špičkové kvality, ale potěší přirozeností (vcelku pochopitelně nabyl prostor pro nějaké dotáčky a výrazné studiové úpravy), a obraz sestříhaný ze šesti kamer je také v pořádku. V klidu domova si každý může prohlídnout své oblíbence pěkně zblízka a odhalit i to, co není vidět ani z první řady, třeba tetování, naušnice (smích) či výrazy interpretů.
I přes pár drobných výhrad (největší mám k titulkům – kromě chyb je pěkný chaos i v dalších záležitostech – jednou je u kapely všechno – název, země původu, název skladby i alba, ze kterého se hraje, jindy jen název a země, a když hraje některá kapela druhou skladbu, není tam „pro jistotu“ nic; příště bych dal název kapely do rohu a nechal jej tam celou dobu, na to ostatní bych „kašlal“) je tohle double DVD výborným archivním artiklem, který oživí vzpomínky na jeden parádní prodloužený víkend. Kdo tam byl, třeba si vybaví nějaký zážitek, událost nebo se najde v davu... kdo nebyl, může vidět, o co přišel a třeba příště vyrazí...
Seznam kapel:
DVD I:
DVD II:
Čas: cca 152 min.
www.brutalassault.cz
www.obscure.cz
www.shindy.cz
Kapely jsou na dvou discích řazeny podle abecedy, což znamená jednu drobnou nepříjemnost – nečekané a nelogické střídání dne a noci. Jenže jak jinak to v případě dvou disků vyřešit... Jo, kdyby byla kolečka tři a kapely všechny, to by bylo jednoduché...
DVD I: Zahajují jedni ze dvou českých zástupců, metalcoreoví Action, a jejich vystoupení je celkem sebevědomé a v podstatě se mezi zahraničními spolky neztrácejí. Němečtí blekálisti Agathodaimon servírují střednětempou melodickou skladbu odbarvenou klávesami, nic epochálního, nicméně slušný standard se stylovým skřehotákem. Anaal Nathrakh aneb chlívec made in United Kingdom. Zatímco většina kapel dostala prostor předvést jedinou skladbu, AN se prezentují dvěma kusy, pravda jedním hodně krátkým. Pod pódiem totální bordel, na něm taky... Pamatuji si, že Atheist mi na festu připravili jedno ze dvou velkých zklamání. Těšil jsem se na ně moc, a odcházel zklamaný a naštvaný... Divný zpěv, příšerné tepláky, špatný zvuk, žádné mrazení... Zato Norové Atrox jsou přesně opačným případem, originální muzika, nepřehlédnutelný jednoruký zpěvák, jakoby ležérní pódiovka... paráda. Kanadská (na titulku chybně uvedena jako americká) cháska Beneath The Massacre míchá do brutálního death metalu core a překvapivě to zní skvěle, hlavně kytarová práce je excelentní. Vysoko nasazenou laťku drží i Biohazard, večerní čas a narvaný plac. Ještě o fous živější jsou Black Bomb A – dva zpěváci se skvěle doplňují, muzika odsýpá a BBA patří k příjemným překvapením. U „mexické“ Brujerie se o „zpěv“ starali také dva zpěváci, oba samozřejmě maskovaní, stejně jako zbytek kapely. Na pódiu jim navíc „pomáhal“ chasník s tabulkou, na které měl napsáni SI resp. NO a „napovídal“ divákům, co „si“ a co „no“ (smích). Brujeria jako druhá nabízí dva songy mixující death, grind, thrash, a samozřejmě je to paráda. To Carnifex (USA) mě nebaví... nejspíš je to tím, že mě nebaví styl muziky, který hrají. Death/grind/core s brutálním growlem... ale v kotli to vře. Maďaři Casketgarden jsou chybně uvedeni jako Cripple Bastards (další chybka v titulcích), na obalu nejsou pro změnu uvedeni vůbec, ale pranic jim to nevadí (smích) a jedou si ten svůj melodický detík. Pak se zjevují šílenci z Itálie, správně označení jako Cripple Bastards. Divočina na druhou, „pomatený“ zpěvák a grind, negrind, mě to baví (úsměv), stejně jako fanoušky. Dlouho nebyly slyšet klávesy, polská parta Eternal Deformity jimi nešetří, stejně jako čistými vokály, které střídá s řevem. Viděl jsem v roce 2009 kapelu na živo dvakrát a pokaždé mě bavila, na DVD je mezi samými extrémisty příjemným oddechem. Evergreen Terrace sice také zpívají čistě, ale je to takový nějaký nijaký miš maš – chvíli punk, chvíli core, snad i bigbít... s lacinými popěvky. Angláni Evile thrashují o sto šest a dávají vzpomenout na doby, kdy thrash metal vládl metalovému dění, slušná retro záležitost. Druzí našinci, FDK, jsou poznání sofistikovanější, melodičtí i ostří, zasnění i expresivní, avantgardní, depresivní... Gadget se s tím opravdu nemazlí, drtí a drtí a klobouk dolů před zpěvákem, který určitě lituje, že se musí pohyboval se španělskou holí a nemůže zvěřit (smích). I Gadget dávají dvě ochutnávky ze své grindové tvorby. Trochu exoticky působí ve společnosti samých divočin heavy/thrashmetaloví Irové Gama Bomb, ale jako zpestření... proč ne. Skrytým bonusem jsou Ghost Brigade z Finska se svým promakaným, technicky náročným metalem plným atmosférických kytarových melodií. Skvělý závěr prvního kolečka.
DVD II: Dvojku otvírají dvěma kusy Amíci Madbal se svým jednoduchým, ale našlapaným core-thrashem, lidí plno a v řádném pohybu. I černokněžníci Marduk dostali dvě „šance“, na místě jim tehdy nepřál zvukař, ale z DVD nezní jejich zloba vůbec špatně a ve tmě s artilerií světel vyznívá jejich vystoupení působivě. Angláni Mithras mi přišli rozházení už na místě, z DVD není dojem lepší, divočina divoká... Novembers Doom mě naopak v pevnosti bavili a baví mě i z DVD, deathem šmrnclý doom metal se obejde bez složitostí, i tak je ale přesvědčivý a silný. Pain – Shut Your Mouth!!! Co si více přát? (úsměv) Peter je skoro pořád v detailním záběru a je to pastva pro oči, ty jeho grimasy nebo čertovský růžky... Neskutečně chytlavá „diskotéka“ a asi vůbec nejsilnější divácký ohlas. Klidně bych si dal dvě skladby. Pestilence mi na fleku připravili zklamání, z DVD je dojem přece jen o poznání lepší; jen ty tepláky mi k death metalu nějak neštymují. „Exotické“ Psycroptic vítali fans s vlajkou jejich domoviny (Austrálie) a pánové se jim odvděčili precizním provedením svého death/grindu se spoustou kytarových parádiček. Vivat Skepticism má můj kámoš na svém profilu na webu. Pamatuji si, jak nás tehdy tihle vyznavači nejtěžších a nejpomalejších riffů na světe uhranuli a celou dvoukilometrovou cestu z areálu na intr jsme z nich byli „paf“. A z DVD jsou Finové stejně zničující. Ani se nedivím, že je u nich tolik sebevražd... A stejně zničující, byť v jiném významu, byli Suffocation. Asi vůbec nejlepší deathmetalová parta víkendu má na DVD dva kousky – právem. Krajané „Suffo“, The Red Chord tak přesvědčiví nejsou, podle mě průměrný death/core/grind. O fous lepší jsou Vomitory, ale ani oni se svým tradičně pojatým death metalem „nezabíjejí“, z desky mi přijdou zajímavější. To Vreid jsou jiná písnička, pamatuji si, jak mě mrzelo, že nehráli za tmy. Cituji ze svého reportu: „Darkmetalová jízda se spoustou krásných melodií, atmosférických pasáží a občasným přitvrzením (to byl ten slibovaný black), na jejíž kráse jsem našel jedinou trochu diskutabilní věc - občasný čistý zpěv, který nedosahoval potřebných kvalit. Jinak ale Vreid jednoznačná jednička pátečního programu.“ Za dvě skladby patří tomu, kdo DVD produkoval, můj dík. Když jsem četl seznam kapel a viděl Walls of Jericho, hned jsem si říkal, jestli se podaří zařadit skladbu, ve které by zpěvačka na všechny strany nefuckovala. Kdepak...
Autentický zvuk samozřejmě nedosahuje špičkové kvality, ale potěší přirozeností (vcelku pochopitelně nabyl prostor pro nějaké dotáčky a výrazné studiové úpravy), a obraz sestříhaný ze šesti kamer je také v pořádku. V klidu domova si každý může prohlídnout své oblíbence pěkně zblízka a odhalit i to, co není vidět ani z první řady, třeba tetování, naušnice (smích) či výrazy interpretů.
I přes pár drobných výhrad (největší mám k titulkům – kromě chyb je pěkný chaos i v dalších záležitostech – jednou je u kapely všechno – název, země původu, název skladby i alba, ze kterého se hraje, jindy jen název a země, a když hraje některá kapela druhou skladbu, není tam „pro jistotu“ nic; příště bych dal název kapely do rohu a nechal jej tam celou dobu, na to ostatní bych „kašlal“) je tohle double DVD výborným archivním artiklem, který oživí vzpomínky na jeden parádní prodloužený víkend. Kdo tam byl, třeba si vybaví nějaký zážitek, událost nebo se najde v davu... kdo nebyl, může vidět, o co přišel a třeba příště vyrazí...
Seznam kapel:
DVD I:
- Action
- Agathodaimon
- Anaal Nathrakh
- Atheist
- Atrox
- Beneath The Massacre
- Biohazard
- Black Bomb A
- Brujeria
- Carnifex
- Cripple Bastards
- Casketgarden
- Eternal Deformity
- Evegreen Terrace
- Evile
- FDK
- Gadget
- Gama Bomb
- Ghost Brigade
DVD II:
- Madball
- Marduk
- Mithras
- Novembers Doom
- Pain,
- Pestilence
- Psycroptic
- Skepticism
- Suffocation
- The Red Chord
- Vomitory
- Vreid
- Walls of Jericho
Čas: cca 152 min.
www.brutalassault.cz
www.obscure.cz
www.shindy.cz
