Dvacet let na scéně, deset alb na kontě – to je vizitka vytrvalosti a pracovitosti, kterou se u nás příliš kapel pyšnit nemůže. Ani legendy Krabathor, Root nebo Törr taková čísla na kontě nemají, jen workholik Morbivod je na tom o poznání lépe (úsměv).
Po úvodním odlehčení pojďme na novinkové album moravských Dark Gamballe. Těm kde kdo stále připomíná deathmetalové začátky, pro mě ale začala být kapela zajímavá až s Merizo Nanen (2002) a dosud jsem měl nejraději album Superstar z roku 2004. Od té doby vyšla dvě velmi dobrá alba Bonboniera (2006) a Perpetuum Gamballe (2008), nicméně Superstar se DG překonat nepodařilo. A jsem na pochybách, zda se jim to podařilo s Pochybami... odpověď si nechám ne konec.
Kapela v podstatě pokračuje tam, kde se cítí dobře, míchá vzletné popové melodie a refrény s tvrdšími polohami podbarvenými elektronickými zvuky a pazvuky. Typickou ukázkou předchozí věty jsou Noční štvanci, kteří vše uvedené obsahují a navíc k tomu 5 + 5 vokálů. 10 zpívá výborně, míchá Kolerovský (Lucie) výraz s osmi svými a jedním (skoro)brutálním a právě ten nejostřejší je v rámci skladby tím nejpříjemnějším překvapením. Největším hitem alba je nejspíš Žárovkář, který v několika momentech připomene Pražský výběr („telefonický“ dotaz „Je tu někdo“, citace „čmuchání myšiček ráj“), ale jinak je to pohodová, jakoby ležérní skladbička, s hezkými melodiemi, které postupem času nabírají na síle, aby je trochu rozbil „megafonový“ závěr. Největší hit ještě nemusí znamenat nejlepší song... pro mě je vrcholem Pochyb čtvrtá Zhasínám. Smutný, jemný začátek se po první sloce a konstatování „zhasínám“ překlopí v nečekaně dramatickou jízdu s úžasně silným refrénem – a světe div se, 10 v něm zpívá hrubě... pod ním jedou honosné táhlé klávesové tóny a je to dohromady veliká paráda. Poté se opět vrací lehčí pasáž, ve které při pozorném poslechu každý objeví celou řadu drobných vychytávek. V řádně nabroušeném Hologramu se kromě češtiny objevuje gambalština, snad jako připomenutí dob minulých – ostatně hudebně připomene tahle položka „předzmetkovskou“ tvorbu DG; přiznám, že zrovna Hologram mně přijde nejméně interesantní vlastní skladbou kapely na Pochybách. Čistý? zvedá hodnotu akcií DG zpět nahoru – ale kromě hezky udělané písničky zaujme i text, který se diametrálně liší od ostatních. Zatímco zbývající texty by se snad daly označit za surrealistické, v případě skladby Čistý? si 10 nebere servítky a pouští se do politiků, které přirovnává k satanovým služebníkům a odmítá jim podat ruku, protože špína je nakažlivá...
I následující skladby nabízejí řadu pozoruhodných momentů, třeba milé klávesové trylky v Smutky označ, potom smaž, ale kdybych měl všechny dopodrobna pitvat, byla by recenze tak dlouhá, že by ji málokdo dočetl do konce. A když jsem použil slovo konec, tak musím zmínit cover Řekněte to, který kolekci uzavírá. Předělávka písničky Jiřího Schmitzera na mě působí vyloženě rušivě, vulgarismů je v ní tolik, že po chvilce ztrácí revoltující půvab a stávají se lacinými.
Jak je u DG zvykem, CD skrývá další bonusy, které odhalí PC. V první řadě dva videoklipy – Žárovkáře (v němž se prolínají záběry na hrající a zpívající členy kapely) a animovanou Zhasínám. Je sice hezké, že kapela ke každému albu servíruje klipy, ale kvalita je v obou případech tak akorát průměrná. Datová stopa dále obsahuje celé album v mp3, pěkné promo fotografie, pozadí na plochu počítače a skladbu Pogo, punk a rock'n'roll od punkových veteránů N.V.Ú., která mi přijde o poznání zajímavější než na „hlavní třídě“ umístěný Schmitzer.
Co dodat? Možná se v recenzi objevují negativní výroky, ale to je spíše proto, že jsem zacílil na věci, které mi přijdou slabší či nepovedené (a přiřadit k nim můžu i nepříliš atraktivní obal, v němž se dokonce objevují pravopisné chyby). Těch povedených je ale výrazně více, deska je to kvalitní a v kontextu tvorby DG mi přijde o něco zajímavější než dvě předchozí; ale o fous méně zajímavá než nepřekonaná Superstar. Tudíž 8.
Seznam skladeb:
Čas: 44:36
www.darkgamballe.cz
www.bandzone.cz/darkgamballe
www.redblack.cz
Po úvodním odlehčení pojďme na novinkové album moravských Dark Gamballe. Těm kde kdo stále připomíná deathmetalové začátky, pro mě ale začala být kapela zajímavá až s Merizo Nanen (2002) a dosud jsem měl nejraději album Superstar z roku 2004. Od té doby vyšla dvě velmi dobrá alba Bonboniera (2006) a Perpetuum Gamballe (2008), nicméně Superstar se DG překonat nepodařilo. A jsem na pochybách, zda se jim to podařilo s Pochybami... odpověď si nechám ne konec.
Kapela v podstatě pokračuje tam, kde se cítí dobře, míchá vzletné popové melodie a refrény s tvrdšími polohami podbarvenými elektronickými zvuky a pazvuky. Typickou ukázkou předchozí věty jsou Noční štvanci, kteří vše uvedené obsahují a navíc k tomu 5 + 5 vokálů. 10 zpívá výborně, míchá Kolerovský (Lucie) výraz s osmi svými a jedním (skoro)brutálním a právě ten nejostřejší je v rámci skladby tím nejpříjemnějším překvapením. Největším hitem alba je nejspíš Žárovkář, který v několika momentech připomene Pražský výběr („telefonický“ dotaz „Je tu někdo“, citace „čmuchání myšiček ráj“), ale jinak je to pohodová, jakoby ležérní skladbička, s hezkými melodiemi, které postupem času nabírají na síle, aby je trochu rozbil „megafonový“ závěr. Největší hit ještě nemusí znamenat nejlepší song... pro mě je vrcholem Pochyb čtvrtá Zhasínám. Smutný, jemný začátek se po první sloce a konstatování „zhasínám“ překlopí v nečekaně dramatickou jízdu s úžasně silným refrénem – a světe div se, 10 v něm zpívá hrubě... pod ním jedou honosné táhlé klávesové tóny a je to dohromady veliká paráda. Poté se opět vrací lehčí pasáž, ve které při pozorném poslechu každý objeví celou řadu drobných vychytávek. V řádně nabroušeném Hologramu se kromě češtiny objevuje gambalština, snad jako připomenutí dob minulých – ostatně hudebně připomene tahle položka „předzmetkovskou“ tvorbu DG; přiznám, že zrovna Hologram mně přijde nejméně interesantní vlastní skladbou kapely na Pochybách. Čistý? zvedá hodnotu akcií DG zpět nahoru – ale kromě hezky udělané písničky zaujme i text, který se diametrálně liší od ostatních. Zatímco zbývající texty by se snad daly označit za surrealistické, v případě skladby Čistý? si 10 nebere servítky a pouští se do politiků, které přirovnává k satanovým služebníkům a odmítá jim podat ruku, protože špína je nakažlivá...
I následující skladby nabízejí řadu pozoruhodných momentů, třeba milé klávesové trylky v Smutky označ, potom smaž, ale kdybych měl všechny dopodrobna pitvat, byla by recenze tak dlouhá, že by ji málokdo dočetl do konce. A když jsem použil slovo konec, tak musím zmínit cover Řekněte to, který kolekci uzavírá. Předělávka písničky Jiřího Schmitzera na mě působí vyloženě rušivě, vulgarismů je v ní tolik, že po chvilce ztrácí revoltující půvab a stávají se lacinými.
Jak je u DG zvykem, CD skrývá další bonusy, které odhalí PC. V první řadě dva videoklipy – Žárovkáře (v němž se prolínají záběry na hrající a zpívající členy kapely) a animovanou Zhasínám. Je sice hezké, že kapela ke každému albu servíruje klipy, ale kvalita je v obou případech tak akorát průměrná. Datová stopa dále obsahuje celé album v mp3, pěkné promo fotografie, pozadí na plochu počítače a skladbu Pogo, punk a rock'n'roll od punkových veteránů N.V.Ú., která mi přijde o poznání zajímavější než na „hlavní třídě“ umístěný Schmitzer.
Co dodat? Možná se v recenzi objevují negativní výroky, ale to je spíše proto, že jsem zacílil na věci, které mi přijdou slabší či nepovedené (a přiřadit k nim můžu i nepříliš atraktivní obal, v němž se dokonce objevují pravopisné chyby). Těch povedených je ale výrazně více, deska je to kvalitní a v kontextu tvorby DG mi přijde o něco zajímavější než dvě předchozí; ale o fous méně zajímavá než nepřekonaná Superstar. Tudíž 8.
Seznam skladeb:
- Pochyby
- Noční štvanci
- Žárovkář
- Zhasínám
- Hologram
- Čistý?
- Náměsíčník
- Nebezpečná výška
- Vír 105
- Smutky označ, potom smaž
- Něco
- Řekněte to
Čas: 44:36
www.darkgamballe.cz
www.bandzone.cz/darkgamballe
www.redblack.cz
