KLADIVO NA PÝCHU

MYSTICKÁ SPIRÁLA – Bumerang lží MCD 2010, vlastní náklad

Zajímavým názvem, jehož pozadí je stále k přečtení na starých (již dva roky neaktualizovaných) e-tránkách, se o slovo hlásí kapela z Brna Netuším, nakolik je „pověst“ o mystických spirálách a kružbách výplodem lidské fantazie a nakolik se jedná o pravdivé prameny, ale spíše bych vsadil na Cimrmanovský přístup k věci (úsměv).

Na Bandzone profilu pánové uvádí škatulku rock-gothic a tím svou tvorbu vcelku trefně přibližují. Nejde sice o čistý gotický rock jak jej chápou bigotní žánroví fanoušci, ale atmosféra všech čtyř skladeb má právě k tomuto stylu nejblíže. Střednětempé kompozice jsou postavené na prolínání kytarových partů s klávesovými, velký prostor dostává také baskytara, ale v hlavní roli se etabluje výrazný zpěv. Naopak bicí jsou střízlivé, místy až příliš jednoduché.

Hned první skladba Při mně stůj dává na srozuměnou, že MS sází na vcelku jednouché kompoziční postupy s důrazem na příjemné melodie, o které se starají jak klapky, tak kytary, chvilkami dokonce kytara akustická. Poslouchá se to příjemně a to nejen kvůli zmiňované (skoro)hitovosti, ale také díky vcelku podařeným textům v češtině. Slova poslech neruší, plynou pozvolna kolem, a byť se nejedná o něco převratného, do kontextu alba veršíky přirozeně zapadají. Tématicky samozřejmě (stylové mantinely jsou dány...) nehýří optimismem, spíš naopak, třeba v úvodním kusu jde o postupně se prohlubující beznaděj...

Nepomáhá zašlá víra
Naděje na spasení
Brána tmy se otevírá
Navždy  jsme ztracení
...
Pod nohama propast cítím
Do které se propadávám
Dole v hloubce není sítí
Dál už nic nevnímám

Strážce začíná monumentálním klávesovým motivem, do kterého postupně vplouvají táhlé kytarové tóny, které hrají prim v celé skladbě. Do podvědomí se zarývá chytlavý refrén i zmíněné kytarové hrátky, jen zamrzí, že se bubeník nepouští do trochu pestřejší hry. Úvod Večeru po kometě lehce připomíná balady Petra Nováka, ale po chvíli si MS zase hrají „tu svou“ a dokonce svižnější a tvrdší, než v předchozích případech. V podobném duchu se odvíjí i závěrečná Vina, asi nejčlenitější písnička se symfonickými klávesami a střídáním odlehčených pasáží (v nichž přichází na řadu i chorály) s ostřejšími výjezdy, ve kterých se zpěvák nebojí zamířit do drsnějších poloh – aby ne, vždyť zima, stejně jako její krutá vládkyně (o níž píseň pojednává), nepatří mezi mírná roční období.

„Spir(itu)álisti“ svou tvorbu zabalili do nevzhledné pošetky s minimem informací. Kromě seznamu skladeb, kontaktů a poděkování kde nic tu nic – chybí texty (ty jsou alespoň na Bandzone), sestava, fotka... Přitom na koncertech se kapela objevuje ve slušivých sutanách se spirálami na hrudích, takže o zajímavé fotky by neměla být nouze... Naopak sound nedopadl vůbec špatně (akorát zvuk bicích se mi nelíbí, kopáky podivně „čvachtají“, rytmičák „praská“) – a to se nejspíš nahrávalo v domácích podmínkách (obal opět „mlčí“, veškeré info o nahrávání je shrnuto v „mix a mastering: Vašek Hořava“).

Docela zajímavý materiál, potenciál kapele také nechybí, nápady jsou bytelné, zpěvák přesvědčivý... příště bych nešetřil na kvalitním obalu a nejspíš zamířil do profi studia, ve kterém by lépe ošetřili bubny.

Seznam skladeb:
  1. Při mně stůj
  2. Strážce
  3. Večer po kometě
  4. Vina

Čas: 15:34

www.bandzone.cz/mystickaspirala

www.mystickaspirala.estranky.cz



Zveřejněno: 03. 11. 2010
Přečteno:
2783 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář