Asmodeus

VISION DAYS – Viva la ironie CD 2010, Hope Records / Papagájův Hlasatel Records

Po dvou letech se s dalším řadovým albem hlásí brněnecká skupina Vision Days. Ta prošla za dvacet (!!!) let existence zajímavým stylovým vývojem, první dekádu zasvětila gotickému rocku, druhou punku. Už minulé album mi v rámci tuzemské punkové scény přišlo nadprůměrné a letošní zásek mé mínění jen a jen potvrzuje. Klidně hned v úvodu napíši, že jsem dlouho neslyšel tak silnou a zajímavou českou punkovou nahrávku.

Drobné výhrady směřují jen k některým textům – i když i tady jde spíše o výjimky; ale vyčítejte pankáčům jednu píseň oslavující punk a pogo... přesto mi veršovánky o tom, že punk není mrtvej a stále žije, a že má v sobě sílu a spoustu energie přijdou překonané a klišovité. Nejslabší je text ke Králi pop show, který se trefuje do nesoudných účastníků televizních soutěží typu vyhledávajícím talenty, po kterých za pár let neštěkne pes. Ale zbytek je v pohodě, slova samozřejmě nehledají pozitiva, ale spíše se vyjadřují k záležitostem, které si to zaslouží, třeba k mamonu, obětím válek a rolím těch nahoře, pracovní morálce, krizím, mezilidským vztahům, ekologii, egoismu, politice, bulváru, postojům (proti zlu, pro život mimo stádo, pro rovnost bez ohledu na to, jak člověk vypadá). Navíc jsou texty celkem dobře řemeslně napsané.

Hudební stránce těžko něco vyčítat, silnými stránkami jsou slušné instrumentální i vokální výkony, dobré kompoziční schopnosti i pestrost materiálu. Hned v úvodním songu pánové míchají do punku špetku ska (a pak to zkusí ještě několikrát), občas i reggae (Groteska) a v některých skladbách se dotýkají HC; většinou se ale hraje svižný punk s chytlavými refrény. Silných písniček je celá řada, mně se líbí Nic jim není svatý (s takřka metalovými kytarovými vyhrávkami), O nás (s nářeznickými pasážemi podkreslujícími refrén), Krize (se sborovými vokály), Každej má tu svou (s textem proti násilí), Sráč (s útočným hardcoreovým nábojem) a punková hymna Stopy v prachu (kterou z hlavy ne a ne vyhnat). Muzika není nikterak jednoduchá, pánové vymýšlí různá zpestření (zajímavé jsou kytarové hrátky i výrazná baskytara) a hlavně míchají spoustu vokálů, o které se starají hned tři hrdla.

Na závěr si vypůjčím vlastní slova z recenze na minulý počin Proti srsti, protože jsem na trefnější nepřišel (úsměv): Pestrá hudba, rozumná stopáž, obal obsahující všechny potřebné informace, slušný zvuk ze studia Ex–Avik – v rámci tuzemského punku určitě nadprůměrná záležitost. A proti Proti srsti přidám bod. Je zasloužený.

P.S. Deska je věnována památce Iana Curtise z Joy Division, od jehož úmrtí letos uplynulo 30 let.

Seznam skladeb:
  1. Až na prvním místě
  2. Nic jim není svatý
  3. Pracovní 2
  4. O nás
  5. Sem nasranej
  6. Krize
  7. Každej má tu svou
  8. Groteska
  9. Mám svou hlavu
  10. Prostě jako vždycky
  11. Zlo proti zlu
  12. Sráč
  13. Král pop show
  14. Stopy v prachu
  15. Ironie

Čas: 40:25

www.visiondays.cz
www.bandzone.cz/visiondays
www.phr.cz


Zveřejněno: 03. 09. 2010
Přečteno:
2792 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář