MISERY INDEX - Heirs To Thievery

Tato recenze slibovala být rychlá a úderná, jelikož to, co se na mne hrne z reprobeden je něco, co bych neočekával ani v mých nejvlhčejších snech. Po skvěle hodnoceném, pro mne přesto poněkud suchém „Traitors“ přicházejí američtí drtiči se zbrusu novým zářezem „Heirs to Thievery“ a ačkoliv jsem kotouč roztáčel s vědomím, že „asi  spíš nic“, výsledek mne dokonale uzemnil. Kdysi all star banda, jež je v současné době obtočena kolem bývalého vokalisty Dying Fetus  Jasona Nethertona totiž předvedla "návrat"  na scénu jako hrom, fošnu, na které najdete jak dostatečně technická sóla, tak téměř coreové hopsačky (však Misery Index měli z velkých deathových spolků ke coru vždy hodně blízko), umca umca bicí Adama Jarvise, které ovšem občas dokážou vyplodit i neuvěřitelné kopákové exhibice, uvěřitelné, neustále proměnlivé a stále zatraceně groovy riffy, dokonalou sladěnost a soustředěnost celé bandy.

To vše skvěle charakterizuje novinku, ze které jsem zatraceně odvařený a skutečně nevím, jestli mne ještě nějaký kotouč v tomto roce dokáže podobným způsobem uzemnit. Povětšinou tříminutové songy plné nasranosti, frustrace a poctivého drhnutí hmatníků, kytarových kudrlinek, občasných fetusáckých písklat, bicích sypaček i grindové divokosti a nespoutanosti.  A to by vlastně mohlo stačit.

Kromě zvuku bicích,  občasného nadužívání triggerů, kdy se virbl již nejspíše nikdy nepřiblíží božskému „Retaliate“, vlastně kapele nelze nic vytknout a jediné, co mohu udělat, je poslat je s klidným svědomím do naprostých hudebních výšin, jelikož tohle je party fošna jak hrom! Nemám slov a děkuju, Amíci zatracený!