
Dvaadvacet let už nám k tanci i poslechu hrají řečtí bratři Tolisové a spol. aneb Rotting Christ. Na jejich jubilejní desáté plnohodnotné album se čekalo dlouhé tři roky, takže se hned nabízí otázka, zda se čekání vyplatilo? A ač většinou přichází verdikt v závěru recenze, tady si dovolím odpovědět na otázku obsaženou v předchozí větě hned v úvodním odstavci a bude mi stačit jediné slovo: ano.
Podivný název alba Aealo samozřejmě svádí k domněnce, že jde o nějaké historické řecké slovo, ale přesný význam nechme raději vysvětlit samotného Sakise Tolise: „Aealo je vlastně do latinky přetransformovaný název starověkého řeckého slova ΕΑΛΩ a v překladu znamená něco jako špína, katastrofa a destrukce. Texty i hudba s tímto názvem souvisí a doufám, že posluchač jejich sílu při poslechu pořádně pocítí.“
Já si myslím, že v první řadě posluchač pocítí sílu typického epického black metalu Rotting Christ a hned v řadě druhé sílu řecké etnické hudby, zde zosobněné tradičním sborem Pliades z oblasti Epiros (která se nachází na rozhraní Řecka a Albánie). Od začátku do (skoro)konce sázejí Řekové jeden silný riff za druhým, nechybí dech beroucí melodie a všudypřítomné ženské chorály. Právě divoženky z Pliades působí zpočátku jako trochu rušivý element – ale zdání klame, s každým dalším poslechem je jasnější, že jejich „kvílení“ je do okolní temné muziky zakomponováno s citem a dodává albu specifickou auru.
Kdybych měl vybrat nějaké favority z vzácně vyrovnaného materiálu, tak nejdříve sáhnu po třetí Demonon Vrosis. Po úvodní mužské recitaci za doprovodu nezbytného Pliades sboru se skladba rozjíždí pozvolna, nenápadně, ale postupně dojde na hypnotické momenty i melodickou snovou pasáž, kterou střídá kouzelné kytarové sólo, po němž následuje uhrančivý Sakisův zpěv do nádherné melodie. Podobně bych mohl popisovat všechny skladby, v každé lze najít spoustu zajímavých motivů, vyhrávek, melodií... Ale aby nedošlo k mýlce, Rotting Christ umí i řádně přitlačit na pilu, takže nechybí ani řev, ani rychlé blackové momenty, třeba taková Santa Muerte je pořádný kvapík s přímo ďábelským chechotem. Přesto si myslím, že síla Rotting Christ je spíše v naléhavých atmosférických polohách, třeba takřka doommetalová tryzna Thou Art Lord (v níž se u mikrofonu objevil Alan A. Nemtheanga z Primordial) má obrovský potenciál posluchače doslova vtáhnout do sebe, takže ten ztrácí nejen pojem o čase, ale i o tom, kde se nachází (úsměv).
Poslední, takřka devítiminutový opus Orders From the Death je zřejmě poctou americké avantgardní zpěvanduli řeckého původu Diamandě Galas. Nebývá zvykem, aby se v coveru objevila původní interpretka skladby, ale Rotting Christ i tady dokazují, že mají i nehudební neotřelé nápady. Diamanda tady svým nervním hlasem dává projevu Rotting Christ další rozměr. Pořád jsou to Rotting Christ – zpočátku avantgardní, postupem doby přece jen metalovější. A když už to vypadá, že je konec, následuje ještě extravagantní recitace, která nahrávce nasazuje královskou korunu.
Dejme na závěr ještě jednou slovo Sakisovi : „Aealo pojednává o pocitech bojovníka během bitvy. Je plné zvláštních pocitů děsu, zběsilosti a hrůzy. Rád bych, aby se posluchač dostal do stavu, kdy se ocitne uprostřed boje a jeho zbraněmi se stanou vlastní pocity. Není to přímo o válce, spíše o tom vnitřním boji pocitů. Až album doposloucháš, zaplaví tě slastný pocit úniku. Na poslední chvíli ses dostal pryč z této nebezpečné hry a vlastně jsi jí vyhrál!“
A já dodávám: Letos zatím vyhrávají Rotting Christ!!!
Seznam skladeb:
Podivný název alba Aealo samozřejmě svádí k domněnce, že jde o nějaké historické řecké slovo, ale přesný význam nechme raději vysvětlit samotného Sakise Tolise: „Aealo je vlastně do latinky přetransformovaný název starověkého řeckého slova ΕΑΛΩ a v překladu znamená něco jako špína, katastrofa a destrukce. Texty i hudba s tímto názvem souvisí a doufám, že posluchač jejich sílu při poslechu pořádně pocítí.“
Já si myslím, že v první řadě posluchač pocítí sílu typického epického black metalu Rotting Christ a hned v řadě druhé sílu řecké etnické hudby, zde zosobněné tradičním sborem Pliades z oblasti Epiros (která se nachází na rozhraní Řecka a Albánie). Od začátku do (skoro)konce sázejí Řekové jeden silný riff za druhým, nechybí dech beroucí melodie a všudypřítomné ženské chorály. Právě divoženky z Pliades působí zpočátku jako trochu rušivý element – ale zdání klame, s každým dalším poslechem je jasnější, že jejich „kvílení“ je do okolní temné muziky zakomponováno s citem a dodává albu specifickou auru.
Kdybych měl vybrat nějaké favority z vzácně vyrovnaného materiálu, tak nejdříve sáhnu po třetí Demonon Vrosis. Po úvodní mužské recitaci za doprovodu nezbytného Pliades sboru se skladba rozjíždí pozvolna, nenápadně, ale postupně dojde na hypnotické momenty i melodickou snovou pasáž, kterou střídá kouzelné kytarové sólo, po němž následuje uhrančivý Sakisův zpěv do nádherné melodie. Podobně bych mohl popisovat všechny skladby, v každé lze najít spoustu zajímavých motivů, vyhrávek, melodií... Ale aby nedošlo k mýlce, Rotting Christ umí i řádně přitlačit na pilu, takže nechybí ani řev, ani rychlé blackové momenty, třeba taková Santa Muerte je pořádný kvapík s přímo ďábelským chechotem. Přesto si myslím, že síla Rotting Christ je spíše v naléhavých atmosférických polohách, třeba takřka doommetalová tryzna Thou Art Lord (v níž se u mikrofonu objevil Alan A. Nemtheanga z Primordial) má obrovský potenciál posluchače doslova vtáhnout do sebe, takže ten ztrácí nejen pojem o čase, ale i o tom, kde se nachází (úsměv).
Poslední, takřka devítiminutový opus Orders From the Death je zřejmě poctou americké avantgardní zpěvanduli řeckého původu Diamandě Galas. Nebývá zvykem, aby se v coveru objevila původní interpretka skladby, ale Rotting Christ i tady dokazují, že mají i nehudební neotřelé nápady. Diamanda tady svým nervním hlasem dává projevu Rotting Christ další rozměr. Pořád jsou to Rotting Christ – zpočátku avantgardní, postupem doby přece jen metalovější. A když už to vypadá, že je konec, následuje ještě extravagantní recitace, která nahrávce nasazuje královskou korunu.
Dejme na závěr ještě jednou slovo Sakisovi : „Aealo pojednává o pocitech bojovníka během bitvy. Je plné zvláštních pocitů děsu, zběsilosti a hrůzy. Rád bych, aby se posluchač dostal do stavu, kdy se ocitne uprostřed boje a jeho zbraněmi se stanou vlastní pocity. Není to přímo o válce, spíše o tom vnitřním boji pocitů. Až album doposloucháš, zaplaví tě slastný pocit úniku. Na poslední chvíli ses dostal pryč z této nebezpečné hry a vlastně jsi jí vyhrál!“
A já dodávám: Letos zatím vyhrávají Rotting Christ!!!
Seznam skladeb:
- Aealo
- Eon Aenaos
- Demonon Vrosis
- Noctis Era
- dub-sag-ta-ke
- Fire Death and Fear
- Nekron lahes...
- ...Pir Threontai
- Thou Art Lord
- Santa Muerte
- Orders From the Death (Diamanda Galas Cover)
Čas: 50:00
www.rotting-christ.com