THE SICKENING - Death Devastation Decay

Případ číslo 1455541272

V očích měl výraz naprostého šílenství, když nakládal kufr auta černými odpadkovými pytli s neznámým, notně hnisavým obsahem. Na jeho nečesané, ušmudlané tupé hlavě měl nasazena sluchátka a již z notné dálky z nich bylo slyšet kopáky s virblem, jenž zněl jak víko od popelnice

Diagnóza:  The Sickening

Norští dementi The Sickening to na nás opět zkoušejí se svým perverzním prasáckým death metalem s neskutečně krutě nazvučenými bicími blázna (Espena Antonsena – mj. Blood Red Throne), jenž si říká Beist, gutturálními vokály jakéhosi  Stjernestøva, přičemž každá z nich má tři minuty, ale vám to připadá jako jedna. Ano, přesně tak odsýpá jejich šrapnelovitý, neurvalý death grind, jenž jede stále dopředu a vy po chvilce naprosto nemáte chuť jej zastavit. Ihned si vzpomínám na svou milovanou fošnu „Only Tools And Corpses“ kdysi podobně vybedněných Gorerotted, ale to není zdaleka vše. Kapela očividně sleduje nejnovější trendy, jelikož ač je ve výsledku album Death Devastation Decay hodně old schoolovým počinem, rozhodně nelze nepoukázat na moderní sound a opět.. skvěle znějící bicí, jenž ten jejich gore death/grind neustále ženou vpřed, zatímco v popředí kytarová sekce (Neeraj+ Markspist) neustále třepe mařenami.

Groovy riffy, sem tam náznak technického deathu (trojka „A Dish So Sweet“), perverzní, narušená sonická vlna, jež vaši hlavu smete a opět usadí na místo, jelikož si mezitím zvykla a teď si libuje.

Zatuchlina je z nahrávky cítit na sto honů, vzduchem létají prorvané blány obětí i kopáků, zatímco obecenstvo pod pódiem vesele paří na tuto super nátlakovou čuňačinu.  Sem tam se kluci na pár vteřin zastaví, hodí improvizovaný slam a jede se dál. Goratory? Jo, jo, jo, určitý odkaz tam stopro je, ale nenechte se mýlit, třeba takoví Devourment jsou tam stopro také! Když jsem však v recenzi u nich psal cit. sama sebe: „Slam je snad od toho, aby ultra brutální rychlovky měnil v záhrobní prasárny.“ a v případě jejich desky to nefungovalo, u Norů to funguje naprosto učebnicově.  Přesto po 15 minutách desky toho začínáte mít plné brejle a doufáte, že The Sickening jako nováčci na albové scéně z rukávu vytáhnou ještě o něco více, než celkem dobře odvedenou gore deathovou čuňačinu. To se bohužel tak úplně nepodaří, kapelka je na to až příliš zaměřena na svůj cíl – nakopat všem v okolí koule stůj co stůj.

A v případě třeba takové sedmy „Infestors“ jsem věru mile překvapen, skladbu si okamžitě řadím do svého deathového  výběru po bok starších Malevolentů či Misery Index a musím uznat, že The Sickening mezi ně zapadli celkem bez problémů.
Album je jednoduše nijak objevnou fošnou, jež je sice na pár poslechů příjemná, ale v dlouhodobém horizontu vám vaši sbírku CD vzhůru nohama nepřevrátí. Na to obsahuje až příliš homogenní, standardní směs, se kterou si vaši hlavu budete často plnit jen obtížně. Mě to celkem bavilo, i tak bych to viděl maximálně na 70%. Protentokrát. Gore death ze staré školy pro pohodový poslech.

1. Aggravated Explosive Prolapse of the Bowel
2. To Cauge and Fuck the Sockets
3. A Dish so Sweet
4. Morbid Necro Extremeties
5. Slurping Rotten Remains
6. Obsessed with the Dead
7. Infestors
8. Violent Female Circumcision
9. Castle of Death
10. Death Devastation Decay
11. Hammer Smashed Face (Cannibal Corpse cover)