Tak kdo nezná Oblomov? Jako by to bylo včera, kdy jejich atmo black/death/fusion fošna, nazvaná „Mighty Cosmic Dances“, rozčísla oblohu, otřásla zemí a připravila nejen tuzemským posluchačům porci ne tak úplně homogenního, avšak suprového materiálu, na nějž mnoho z nás dodnes se slzou v oku vzpomíná. Leč nezoufejte, Cosmos se jako velryba znovu líně převrátil na bok, a ze svých útrob vyvrhl další nahrávku této, pro mnoho lidí tak trochu pozapomenuté, v mé paměti ovšem stále živé smečky. Tajemné klavírní preludium nás uvádí do svérázného světa Oblomov, kapelky, pojmenované po románu páně Gončarova, a ten, kdo po něm ihned sáhne, troufám si tvrdit, ani náhodou neprohloupí.
Ovšem tohle není ani cestovatelský, ani literární koutek, takže se pojďme společně podívat na to, jak se vydařily „Communitas“. Ihned první regulérní skladba „Masquerade“ vás vezme na projížďku black/deathem koncem 90. a raných 00’s, abyste znovu rozpoznali staré struktury, jež jsou ovšem silně modifikovány melodic death metal/coreovými riffy, a vy víte, že se přeci jen píše ten rok 2009. A to mne přivádí k první věci – kdo sakra zvučil virbl v této skladbě? Proč zní jako z punk/hc alba druhé cenové? O to divnější je, že ve válu třetím, „harfou“ začínající „Deconstructing the Order“ je již vše v pořádku. Half-blasty, melodické kytary, znepokujující, experimentální vokální melodie, skutečně světově znějící harsh, kvalitně odvedená bicí práce. Kytarově vlastně old-school melodic black (dejme tomu) death metal až na půdu. S povděkem kvituji dobrý zvukový tok po téměř celých 5 minut trvání, kdy synthy/keyboardy vždy přicházejí tam, kde mají, a perfektně utvářejí znepokojivou, leč uchu lahodící texturu Oblomov.
Po již zmíněném „Karnevalovém“ intru přichází na řadu druhá úchylárna, jakýsi pošukaný a mírně zprasený low-tempo lounge „SEPARATION“. Zábavné, podivné, Oblomovské. „Ship of Fools on Its Way to Timelessness“, titulem mírně narážející na celou naši rasu, si to sviští po sonickém kluzišti, nabídne mečivé čisté vokály, narativy, nečekané slidy, silné melodie a nenápadné sólo. Co je to ovšem platné, když hned následující „Wings of the Silver Drake“ s medieval folkovými melodiemi, harsh chorusy a super posmutnělou atmosférou, otočí kormidlem nahrávky o 360 stupňů jinam. A posluchač rázem neví, kde se nachází. Tak na melodeathem inspirovaném atmo albu, či „občasné“ folkovce? Přesto, skladba samotná je skutečně vynikající, plyne naprosto přirozeně, a obecenstvo do ničeho nenutí. To si naopak rádo vyslechne skvěle složenou a provedenou skladbu se silným refrénem a - SAXOFONEM. Rád bych klukům touto cestou poděkoval, jelikož když nic jiného, sax v extrémním metalu můžu vždycky, a dovedu jej jak se patří ocenit. Paráda, nemám slov.
Další předěl, s „Romans 1580“ nás čeká opětovný návrat před „draka“ , kdy folk opět mizí kdesi za obzorem, spíše čekejte decentní (dechové) pasáže. A pak přijde druhá polovina alba. Bubínkové/robotické intermezzo „INCORPORATION“, celkem průměrná středně tempá sypačka „Farewell to the Flesh“, old school atmo black/deathovka „Mysterium Tremendum“ se vším, co k tomu patří (jako žiletky ostrým harshem, vrstvenými bubáky yjááááá), opět kvalitními škopky a vyhrávkami, kterých si pořádně všimnete až při druhém, třetím poslechu. Super.
Zlom, „Jeke Mongol Ulus“, na pořad dne se opět dere folk metal s čistými pasážemi, nwog (new wave..) klávesovým motivem, gothickou atmosférou a náznakem pagan melodií. Co je pak podivnější, než když do této středověké záležitosti kluci hulákají „System Shall Fail?“ Coby, Oblomov. A už se nevyptávejte, kluci se jednoduše nenechají svázat škatulkami, žánry, prostě mastí co je baví a po nás potopa.
Což je paradoxně požehnání i prokletí zároveň. Zcela zapomeňte na jakoukoliv homogenitu a jednotu. Možná maximálně ve dvou bezprostředně po sobě jdoucích skladbách. Intermezza narušují atmosféru stejně, jako žánrové skoky kamkoliv, a co víc – dělají to zcela záměrně. Ve výsledku to celé tak trochu připomíná bonboniéru. Sežer co chceš, a co necháš, zbyde pro ostatní. Mně nezbývá, než většinu sežrat, poděkovat klukům za pěkný poslech po těch 4 letech albové odmlky, čekat se tentokrát rozhodně vyplatilo. Seznam lidí, kteří se na albu jakýmkoliv způsobem podíleli zde:
Ovšem tohle není ani cestovatelský, ani literární koutek, takže se pojďme společně podívat na to, jak se vydařily „Communitas“. Ihned první regulérní skladba „Masquerade“ vás vezme na projížďku black/deathem koncem 90. a raných 00’s, abyste znovu rozpoznali staré struktury, jež jsou ovšem silně modifikovány melodic death metal/coreovými riffy, a vy víte, že se přeci jen píše ten rok 2009. A to mne přivádí k první věci – kdo sakra zvučil virbl v této skladbě? Proč zní jako z punk/hc alba druhé cenové? O to divnější je, že ve válu třetím, „harfou“ začínající „Deconstructing the Order“ je již vše v pořádku. Half-blasty, melodické kytary, znepokujující, experimentální vokální melodie, skutečně světově znějící harsh, kvalitně odvedená bicí práce. Kytarově vlastně old-school melodic black (dejme tomu) death metal až na půdu. S povděkem kvituji dobrý zvukový tok po téměř celých 5 minut trvání, kdy synthy/keyboardy vždy přicházejí tam, kde mají, a perfektně utvářejí znepokojivou, leč uchu lahodící texturu Oblomov.
Po již zmíněném „Karnevalovém“ intru přichází na řadu druhá úchylárna, jakýsi pošukaný a mírně zprasený low-tempo lounge „SEPARATION“. Zábavné, podivné, Oblomovské. „Ship of Fools on Its Way to Timelessness“, titulem mírně narážející na celou naši rasu, si to sviští po sonickém kluzišti, nabídne mečivé čisté vokály, narativy, nečekané slidy, silné melodie a nenápadné sólo. Co je to ovšem platné, když hned následující „Wings of the Silver Drake“ s medieval folkovými melodiemi, harsh chorusy a super posmutnělou atmosférou, otočí kormidlem nahrávky o 360 stupňů jinam. A posluchač rázem neví, kde se nachází. Tak na melodeathem inspirovaném atmo albu, či „občasné“ folkovce? Přesto, skladba samotná je skutečně vynikající, plyne naprosto přirozeně, a obecenstvo do ničeho nenutí. To si naopak rádo vyslechne skvěle složenou a provedenou skladbu se silným refrénem a - SAXOFONEM. Rád bych klukům touto cestou poděkoval, jelikož když nic jiného, sax v extrémním metalu můžu vždycky, a dovedu jej jak se patří ocenit. Paráda, nemám slov.
Další předěl, s „Romans 1580“ nás čeká opětovný návrat před „draka“ , kdy folk opět mizí kdesi za obzorem, spíše čekejte decentní (dechové) pasáže. A pak přijde druhá polovina alba. Bubínkové/robotické intermezzo „INCORPORATION“, celkem průměrná středně tempá sypačka „Farewell to the Flesh“, old school atmo black/deathovka „Mysterium Tremendum“ se vším, co k tomu patří (jako žiletky ostrým harshem, vrstvenými bubáky yjááááá), opět kvalitními škopky a vyhrávkami, kterých si pořádně všimnete až při druhém, třetím poslechu. Super.
Zlom, „Jeke Mongol Ulus“, na pořad dne se opět dere folk metal s čistými pasážemi, nwog (new wave..) klávesovým motivem, gothickou atmosférou a náznakem pagan melodií. Co je pak podivnější, než když do této středověké záležitosti kluci hulákají „System Shall Fail?“ Coby, Oblomov. A už se nevyptávejte, kluci se jednoduše nenechají svázat škatulkami, žánry, prostě mastí co je baví a po nás potopa.
Což je paradoxně požehnání i prokletí zároveň. Zcela zapomeňte na jakoukoliv homogenitu a jednotu. Možná maximálně ve dvou bezprostředně po sobě jdoucích skladbách. Intermezza narušují atmosféru stejně, jako žánrové skoky kamkoliv, a co víc – dělají to zcela záměrně. Ve výsledku to celé tak trochu připomíná bonboniéru. Sežer co chceš, a co necháš, zbyde pro ostatní. Mně nezbývá, než většinu sežrat, poděkovat klukům za pěkný poslech po těch 4 letech albové odmlky, čekat se tentokrát rozhodně vyplatilo. Seznam lidí, kteří se na albu jakýmkoliv způsobem podíleli zde:
OBLOMOV:
Honza V. – hudba, texty, kytary, basa, harsh vokál, narration
Martin H. – hudba, basa, programming, čisté vokály, saxofon, didgeridoo,flétny,klávesy, mouthharph, additional recordings
Hosté:
Honza Kapák – bicí, kytary, basa, recording engineering (AVENGER, PANYCHIDA, THE STONE, ex-MANIAC BUTCHER, etc.)
Pavel D. – kytary, hudba
Björnar E. Nilsen – vokály (VULTURE INDUSTRIES, Nor)
Arthuur (R.I.P) (UNHOLY KILL) – kytarové sólo
Lord Morbivod (TROLLECH, STÍNY PLAMENŮ, UMBRTKA ad.) – skřeky
P.S.: Na odkazu níže jsem vám nechal takovou chuťovku.
P.S. 2: Jo a Björnara žeru.
Čas: 47:59
Seznam skladeb:
http://www.myspace.com/oblomovcz
http://www.youtube.com/watch?v=Fg2BtqOsW9A
Hosté:
Honza Kapák – bicí, kytary, basa, recording engineering (AVENGER, PANYCHIDA, THE STONE, ex-MANIAC BUTCHER, etc.)
Pavel D. – kytary, hudba
Björnar E. Nilsen – vokály (VULTURE INDUSTRIES, Nor)
Arthuur (R.I.P) (UNHOLY KILL) – kytarové sólo
Lord Morbivod (TROLLECH, STÍNY PLAMENŮ, UMBRTKA ad.) – skřeky
P.S.: Na odkazu níže jsem vám nechal takovou chuťovku.
P.S. 2: Jo a Björnara žeru.
Čas: 47:59
Seznam skladeb:
- The Carnival
- Masquerade
- Deconstructing the Order
- SEPARATION
- Ship of Fools on Its Way to Timelessness
- Wings of the Silver Drake
- LIMINALITY
- Romans 1580
- INCORPORATION
- Farewell to the Flesh
- Mysterium Tremendum
- 1206 (The Shadow of Burchan Chaldun)
- Jeke Mongol Ulus
- Silencio y Tranquilidad
- Silencio
http://www.myspace.com/oblomovcz
http://www.youtube.com/watch?v=Fg2BtqOsW9A
