Workoholik Morbivod opravdu nelení a po jarní Úplné demontáži lidstva (Umbrtka) je tady podzimní Mrtvá komora Stínů Plamenů. Asi nemá smysl vrtat se v historii kapely, každý čtenář těchto řádků snad ví, že výrazové prostředky SP se liší nejen od všech ostatních Morbivodových projektů, ale i od všech metalových skupin na světě. Pochybuji, že by se někde našel podobný nadšenec (podle chuti si dosaďte alternativní možnosti – třeba šílenec, podivín), který by vytvořil fiktivní svět v kanalizačních prostorách, usadil do něj řadu svérázných obyvatel a jejich osudy zhudebňoval prostřednictvím extrémní metalové hudby.
Stíny Plamenů, původně jednočlenný projekt, později studiové společenství a nyní fungující kapela, na předchozích albech (a že jich nebylo málo) zhudebnili řadu událostí udavších se v kanalizaci a navazujících prostorách, popsali boje mezi vymyšlenými postavami i osudy osob skutečných a nyní jsou tady znovu, překvapivě autobiografičtí. Hlavní témata textů totiž vycházejí ze skutečných zážitků Lorda Morbivoda, který samozřejmě tu a tam pracuje s notnou dávkou nadsázky a fantazie a občas vytáhne ze zálohy Syna Poklopů, Mistra Jímače, Pána z Čistírny a další.
Hned od začátku se strhává černá vichřice, Úhlavský kanalizační sběrač je místem, kde Morbivod účtuje po svém s náboženskými zaslepenci a hraje mu k tomu hodně syrový a nenávistný black metal. Ale i při vší nenávisti a syrovosti se vedle sebe nacházejí ultrarychlé pasáže s pomalejšími a, světe (ne)div se, i silné melodie, které jsou tak chytlavé, že by to ani jeden nečekal. Zpěv (= řev) je excelentní, s řadou poloh a výrazů, od blackmetalového skoroskřehotu po deathový growling.
Zášť mám na církev svatou, zde se násobí
Jeden výbuch za druhým, zabíjení křesťanů
Náboženské veteši plníme srdce benzínem
Sběrač vás pohltí vodou nebo plynem
V Litinovém teroru ožívají výše zmínění pánové, aby s pomocí kanalizačních poklopů a silných podzemních náloží podruhé zatočili se svatými i jejich sochami. Opět se mění tempo a opět nechybí výrazné melodie. Mírné rozpaky budí mezihra v Mrtvé komoře – zatímco před i za (ní) se hraje klasický SP black metal, krátké intermezzo skladbu z ničeho nic zpomaluje. Mým favoritem je Strojírenský sběrač, hymnická skladba s vyjícími kytarami a feelingem připomínajícím, jak jinak, Master´s Hammer. Vedle dalších zážitků z cesty podzemím dostávají prostor potkani, živočichové, kteří jsou Morbivodovi evidentně sympatičtí, takže je třeba je pochválit i v následujícím Žáru stoky v plamenech. Další skvělý marš, ve kterém zaujme hlavně chytlavý refrén, který se mi usadil v podvědomí a ne a ne jej odsud vytěsnit (ne že by mi to vadilo…).
Co pro vás je svaté, není svaté silám nahoře
Světlo světa hasne žárem stoky v plamenech
Ať promlouvá k nám Satan skrze pravdy závratné
Ať černější je dým, když hoří benzín v UKS
Oč je Pod tíhou tmy pomalejší, o to temnější a naléhavější – napětí se zvolna stupňuje a podporují jej zlověstné bicí i ponurý zpěv. Zato Odpusť vodárny je takový veselejší kolovrátek s vtipným refrénem, z nějž zaujme hlavně hříčka „Odpusť mi pane, znovu zajímá mě odpusť“. V předposledním songu se krátce vypravíme do Prahy (ostatní „děje“ probíhají v Plzni), kde zuří válka mezi „našimi spojenci potkany“ a „dvounožci, jejichž krve v tvářích lze se dobře dořezat“. Pomoc potřebným přináší Rudolf Čistírenský navrátivší se v pravý čas. Po hudební stránce poměrně složitá záležitost bez záchytných bodů. A na závěr „pro změnu“ opět potkani a jejich plošné vysazení v Plzni. Víte, co je opakem deratizace? Inu ratizace, později vedoucí k dehumanizaci. Zřejmě má s čumáčky Morbivod nějakou smlouvu, která jej zachrání před osudem jeho spoluobyvatel, které nečeká nic jiného, než začlenění do potravního řetězce.
Kladnému výslednému dojmu pomáhá kvalitní sound z domácího Morbivodova studia (pouze bicí naklepal Lord Sheafraidh ve svém studiu). Jak kytary (Lord Egon, Lord Oblomov), tak baskytara (Lord Morbivod) jsou nazvučeny přímo příkladně, nic se s ničím nepere a žádný nástroj není vytažen nad ostatní.
Celkově nemám k albu výraznější výhrady, snad jen dvě drobné. Za prvé – nesedí mi občasné „zbígbítování“ a „zmonotónnění“ bicích. Za druhé – nelíbí se mi titulní malba na obalu; k obalu ještě dvě poznámky – texty jsou místy obtížně čitelné (červená barva na světlejších plochách zaniká); použité fonty jsou další Morbivodou poctou Františkovi Štormovi, který je autorem všech písem, které se v obalu nacházejí.
Seznam skladeb:
- Úhlavský kanalizační sběrač
- Litinový teror
- Mrtvá komora
- Strojírenský sběrač
- Žár stoky v plamenech
- Pod tíhou tmy
- Odpusť vodárny
- Zatmění plamenů
- Plošná ratizace Plzně
Čas: 46:47
